dnes je 8.9.2024

Input:

DAŇOVÝ REŽIM POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍCH OCHRANNÝCH PRACOVNÍCH PROSTŘEDKŮ

23.9.2009, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 4 minuty

     Daňové posouzení je u zaměstnavatele i u zaměstnance odvislé od toho, jakou formou a v jaké míře se OOPP poskytují.

PLNĚNÍ POSKYTNUTÁ V NEPENĚŽNÍ FORMĚ A DO ZÁKONNÉHO LIMITU

     U zaměstnavatele se jedná o daňově účinný náklad dle ust. § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 zákona o daních z příjmů.

     U zaměstnance jde o příjem, který není předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti dle ust. § 6 odst. 7 písm. b) zákona o daních z příjmů, který nevstupuje do vyměřovacího základu pro veřejné pojištění.

Příklad č. 1

Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci, který pracuje v závodní kuchyni, gumové zástěry a protiskluzovou obuv, a to v nepeněžní formě a do zákonného limitu. Jedná se o daňově účinný náklad zaměstnavatele a u zaměstnance o příjem, ze kterého se neodvádí daň z příjmů ani pojistné.

PLNĚNÍ POSKYTNUTÁ V PENĚŽNÍ FORMĚ NEBO NAD ZÁKONNÝ LIMIT

     Ochranné pracovní oblečení a obutí je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci „in natura“, v žádném případě nelze tuto povinnost obejít poskytnutím finančního příspěvku.

V případě finančního plnění by zaměstnavatel porušil zákoník práce a hrozily by mu sankce ze strany inspektorátu práce.

     Správce daně, který v průběhu daňové kontroly zjistí toto pochybení, však není oprávněn postihovat porušení pracovněprávních předpisů a poskytnutá plnění pouze posoudí z daňového hlediska. V tomto případě se jedná o nedaňový náklad, který navíc bude u zaměstnanců zdaněn spolu se mzdou.

PLNĚNÍ POSKYTNUTÁ NAD ZÁKONNÝ LIMIT

     Poskytnutí OOPP nad limit stanovený příslušnými právními předpisy není zakázán. Z daňového hlediska se však u zaměstnavatele jedná o daňově neúčinný náklad dle ust. § 25 odst. 1 písm. j) zákona o daních z příjmů. Toto plnění nelze posoudit jako daňově účinný náklad podle ust. § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů ani v případě, že je plnění nad limit nebo v peněžní formě sjednáno (v kolektivní nebo pracovní smlouvě nebo stanoveno vnitřním předpisem).

     U zaměstnance se jedná o příjem, který podléhá dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.

Příklad č. 2

Zaměstnavatel namísto poskytnutí OOPP formou konkrétního ochranného oblečení a obuvi vyplatil zaměstnancům částku 1 000 Kč. Z hlediska zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad, který u zaměstnance vstupuje do základu daně i do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.

Příklad č. 3

Pan Holý

Nahrávám...
Nahrávám...