Minimální vyměřovací základ zaměstnance

6.6.1

Minimální vyměřovací základ zaměstnance

Ing. Antonín Daněk

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je dle § 3 odst. 4 a odst. 6 ZPVZP  minimální mzda (při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc).

Pojištěnci nemající stanoven minimální vyměřovací základ

Minimální vyměřovací základ není určen pro zaměstnance, který je po celý kalendářní měsíc osobou:

• za kterou platí pojistné i stát;

• s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelkou průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením;

• která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;

• která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku [splnění podmínek celodenní osobní a řádné péče přesněji určuje ZPVZP v § 3 odst. 8 písm. c)];

• která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí z ní měsíční zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu;

• která je pouze příjemcem odměny pěstouna, vyplácené Úřadem práce.

Vyměřovacím základem u tohoto zaměstnance je jeho skutečný příjem.

Doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance

Pokud je příjem zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je zaměstnanec povinen provést doplatek pojistného prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. Je-li vyměřovací základ nižší z důvodů překážek v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 207 až 209 ZP, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.

Snížení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance na poměrnou část

Ustanovení § 3 odst. 9 ZPVZP taxativně vyjmenovává situace, kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti. Konkrétně se jedná o tyto případy:

• zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnanec do zaměstnání nastoupil nebo toto ukončil v průběhu měsíce),

• zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci dle § 191 a násl. ZP (např. nemoc),

• zaměstnanec se stal nebo přestal být v průběhu měsíce

  1. osobou, za kterou platí pojistné stát,
  2. osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,
  3. osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
  4. osobou, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.

Zásady platné v souvislosti s odvodem pojistného v návaznosti na minimální vyměřovací základ zaměstnance

• pokud se na zaměstnance ze zákona (§ 3 odst. 4 a odst. 6 ZPVZP) vztahuje povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance;

• nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) pojistného do minimálního vyměřovacího základu, v případě příjmů z více zaměstnání provádí tento dopočet a doplatek tehdy, je-li zaměstnancem pro tento účel pověřen;

• tento doplatek je sražen zaměstnanci z příjmu. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§ 207 až 209 ZP), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele;

• doplatek pojistného, tedy 13,5 % z rozdílu vyměřovacích základů, platí v plné výši buď zaměstnanec, nebo zaměstnavatel – tuto částku pojistného nelze "klasicky" dělit na jednu třetinu sraženou zaměstnanci a dvě třetiny placené zaměstnavatelem;

• má-li zaměstnanec ve více zaměstnáních příjmy nižší než minimální mzda (zakládající účast na zdravotním pojištění), pak se příjmy pro účel placení pojistného sčítají. Je-li součet hrubých příjmů (vyměřovacích základů) zaměstnance v daném kalendářním měsíci nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), pověřuje zaměstnanec za účelem doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. V případě posuzování (sčítání) příjmů z více zaměstnání je nutná spolupráce příslušných zaměstnavatelů;

• odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu musí být zabezpečen i v případech, kdy zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek;

• pokud se ze zákonných důvodů (§ 3 odst. 9 ZPVZP) snižuje minimální vyměřovací základ na poměrnou část, musí být odvedeno pojistné alespoň z tohoto sníženého vyměřovacího základu, tedy i včetně případného dopočtu a doplatku pojistného do této poměrné části;

• doplatky do minimálního vyměřovacího základu, resp. do jeho poměrné části, nemůže hradit sám pojištěnec, tyto se platí zásadně prostřednictvím zaměstnavatele;

• minimální vyměřovací základ musí být dodržen i v případě pracovněprávního vztahu uzavřeného podle cizích právních předpisů;

• minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen u příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání, tedy v situaci, kdy již osoba není zaměstnancem;

• dopočet do minima nebo do jeho poměrné části se provádí u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 4 000 Kč (a současně nižším než 18 900 Kč);

• dopočet do minima nebo do jeho poměrné části se provádí u dohody o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč (a současně nižším než 18 900 Kč);

• v případě uzavřené pracovní smlouvy se dopočet a doplatek pojistného provádí vždy, pokud zúčtovaný hrubý příjem nedosahuje 18 900 Kč;

• jestliže se na zaměstnance naopak nevztahuje povinnost placení pojistného alespoň ze zákonného minima (§ 3 odst. 8 ZPVZP), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu bez ohledu na minimální mzdu.

Minimální vyměřovací základ musí být dodržen například i v situaci, kdy je osoba ze zahraničí zaměstnána u zaměstnavatele se sídlem nebo s trvalým pobytem na území ČR, tedy i v případě, kdy osoba podléhá všem systémům sociálního zabezpečení v ČR podle koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009, anebo i tehdy, pokud se jedná o zaměstnance z tzv. třetí země.

Příklady…