2.6.115
§ 115 ZP Mzda, náhradní volno nebo náhrada mzdy za svátek
Ing. Ivan Tomší
Úplné znění
Ustanovení související
NahoruPráce ve svátek
Prací ve svátek se rozumí práce v den státního svátku, kterým je podle § 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, 1. leden – Den obnovy samostatného českého státu, 8. květen – Den vítězství, 5. červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, 6. červenec – Den upálení mistra Jana Husa, 28. září – Den české státnosti, 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu a 17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii. Dále se prací ve svátek rozumí práce v den označovaný podle § 2 tohoto zákona jako ostatní svátek, kterými jsou 1. leden – Nový rok, Velký pátek, Velikonoční pondělí, 1. květen – Svátek práce, 24. prosinec – Štědrý den, 25. prosinec – 1. svátek vánoční a 26. prosinec – 2. svátek vánoční.
Svátek je podle § 91 ZP dnem pracovního klidu. Práci ve svátek může zaměstnavatel nařídit podle tohoto ustanovení jen výjimečně, a to jen pro výkon prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech a které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu (naléhavé opravné práce, nakládací a vykládací práce, inventurní a závěrkové práce, práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu, při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech, práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva, práce v dopravě, krmení a ošetřování zvířat), a dále práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele.
Doba svátku trvá od 00:00 do 24:00 hodin příslušného kalendářního dne. Pouze u zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec koná práci v nočních směnách, začíná podle § 91 odst. 6 ZP den svátku (pracovního klidu) hodinou odpovídající nástupu směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Končí v tomto případě hodinou, kterou končí poslední směna. Takto stanovený počátek a konec svátku je možno použít pro účely práva na mzdu, odměnu z dohod a pro zjišťování průměrného výdělku.
NahoruMzda za práci ve svátek
Za práci ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu čerpání náhradního volna zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Náhradní volno je zaměstnavatel zaměstnanci povinen poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Poskytnutí náhradního volna je nutno pečlivě předem zvážit a naplánovat, protože ustanovení o mzdě za práci ve svátek nepočítá s jeho neposkytnutím a dodatečným přiznáním příplatku, jak je tomu v ustanovení u mzdy za práci přesčas.
Použití druhého možného postupu, podle něhož přísluší zaměstnanci za práci ve svátek dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna, podmiňuje zákoník práce dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Forma dohody o poskytnutí příplatku místo náhradního volna není předpisem stanovena, takže se řídí obecnými zásadami pro uzavírání smlouvy (§ 1724 a násl. NOZ). Záleží na konkrétních podmínkách a zvyklostech, zda se zvolí v praxi forma hodinového příplatku, zvýšení některé složky mzdy, například základní mzdy, mzdového zvýhodnění nebo odměny za práci ve svátek nebo jiné mzdové formy. Zohlednění práce ve svátek mzdovou sazbou ve stálé měsíční výši je však nepraktické.
Zákoník práce stanoví postup při poskytování náhrady mzdy v případě, když zaměstnanci ujde mzda, protože nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den. V této souvislosti je nezbytně nutné přesně specifikovat mzdové složky nebo celkovou mzdu, která v důsledku svátku uchází. Z logiky a konstrukce například hodinové, příp. denní mzdy, podílové mzdy, provizní, výkonnostní složky mzdy podle hodnotového nebo objemového ukazatele vykazovaného průběžně, u…
