§ 124 ZNP - Odpovědnost za přeplatek

2.4.5.124

§ 124 ZNP – Odpovědnost za přeplatek

JUDr. Jan Přib

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

  • § 45 – nárok na dávku

  • § 46 – nárok na výplatu dávky

  • § 84 odst. 2 písm. c) – oznámení o přeplatku na nemocenském při zpětném přiznání důchodu

  • § 103 – povinnosti pojištěnců

  • § 165 – placení dluhu ve věcech nemocenského pojištění

Komentář

O přeplatek na dávce se jedná tehdy, jestliže dávka

• byla vyplacena, ačkoli vyplacena být neměla, buď proto, že byly chybně posouzeny podmínky potřebné pro vznik nároku na příslušnou dávku či pro její výplatu, nebo proto, že dávka byla vyplacena jiné osobě než oprávněnému příjemci,

• byla vyplacena ve větším rozsahu, než náležela, buď proto, že byla vyplacena ve vyšší výši, nebo proto, že byla vyplácena po delší dobu, než měla náležet.

Odpovědnost za přeplatek na dávce mají všechny fyzické či právnické osoby, jimž zákon ukládá určitou povinnost, jejímž nesplněním (popř. chybným plněním) došlo ke vzniku přeplatku. Kromě zaměstnavatele, pojištěnce a příjemce dávky (kterým tuto povinnost ukládala i předchozí právní úprava) se okruh povinných rozšiřuje především o ty subjekty, které vystavují podklady nutné pro řádnou výplatu dávek (může jít např. o ošetřujícího lékaře, zařízení pečující o děti aj.). Přitom se rozlišuje, zda přeplatek na dávce způsobil pojištěnec či příjemce dávky, nebo jiná fyzická či právnická osoba.

Pojištěnec nebo příjemce dávky je povinen uhradit přeplatek na dávce v těchto případech:

• nesplnil některou jemu uloženou povinnost, a to bez ohledu na to, zda tak učinil úmyslně, nedbalostí nebo omylem,

• přijal dávku nebo některou její část, ačkoli musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela (jde o nedostatek tzv. "dobré víry"),

• jinak zavinil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela; povinnost pojištěnce nebo příjemce dávky uhradit přeplatek na dávce je v tomto případě vždy podmíněna zaviněním, přičemž za zaviněné je považováno jednání úmyslné i nedbalostní, a to včetně nedbalosti nevědomé.

Vždy je pojištěnec povinen uhradit přeplatek na nemocenském v případech uvedených v odstavci 2; jedná se o tzv. objektivní odpovědnost.

Ostatní fyzické nebo právnické osoby jsou povinny uhradit přeplatek na dávce, pokud zavinily, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela. Pro vznik jejich odpovědnosti za přeplatek budou muset být splněny stejné předpoklady jako u pojištěnce nebo příjemce dávky, u něhož se posuzuje vznik této povinnosti z toho důvodu, že "jinak zavinil".

V případě, že přeplatek na dávce způsobí více subjektů, vzniká jejich společná odpovědnost jako odpovědnost solidární. Příslušný orgán nemocenského pojištění může uložit povinnost úhrady přeplatku na dávce v plné výši kterémukoli z nich; přitom není rozhodné, zda se jedná o osoby fyzické nebo právnické. Pokud dojde k úhradě přeplatku na dávce jedním z povinných subjektů, zaniká tím automaticky i povinnost ostatních povinných k této úhradě.

Pokud přeplatek nebude uhrazen ve lhůtě stanovené orgánem nemocenského pojištění, může tento orgán přistoupit k exekuci vůči kterémukoli z povinných. Tomu z povinných, který přeplatek na dávce uhradil, vzniká právo požadovat po ostatních náhradu podle míry účasti na způsobení přeplatku na dávce.…