§ 2 ZoVZP - Osobní rozsah zdravotního pojištění a pojem zaměstnání

3.2.1.2

§ 2 ZoVZP – Osobní rozsah zdravotního pojištění a pojem zaměstnání

Ing. Antonín Daněk

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

  • § 5 písm. a) – zaměstnanec jako plátce pojistného

  • § 8 – povinnost platit pojistné

  • § 10 – oznamovací povinnost

  • § 12 písm. a) – oznámení zaměstnance o příslušnosti ke zdravotní pojišťovně

• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

  • § 6 – příjmy ze závislé činnosti

Komentář

Odstavec 1

Zakládá-li pracovněprávní vztah osoby bez trvalého pobytu na území ČR účast na zdravotním pojištění, považuje se tato osoba za zaměstnance. Za této situace se zaměstnanec stává pojištěncem veřejného zdravotního pojištění v ČR a na jeho zaměstnavatele se vztahují stanovené zákonné povinnosti, zejména pak oznamování veškerých změn a povinnost odvádět za tohoto zaměstnance pojistné. Pokud si zaměstnanec sám nezvolil zdravotní pojišťovnu, plní zaměstnavatel oznamovací povinnost u místně příslušných úřadoven VZP ČR. Podmínky započitatelnosti jednotlivých příjmů do vyměřovacího základu se posuzují zejména ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a 2 ZPVZP. I v případě pracovněprávního vztahu, uzavřeného podle cizích právních předpisů, musí být z hlediska dosaženého příjmu respektován u zaměstnance minimální vyměřovací základ.

V souvislosti se členstvím ČR v EU platí z hlediska účasti v systému veřejného zdravotního pojištění následující:

• pokud jsou osoby s trvalým pobytem na území ČR výdělečně činné ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a prováděcího nařízení č. 987/2009 ve státech EU, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), ve Švýcarsku, případně také ve Spojeném království, podléhají – společně s nezaopatřenými rodinnými příslušníky – systému zdravotního pojištění tohoto státu,

• v případě, že je osoba s trvalým pobytem na území ČR zaměstnána v ČR a souběžně je zaměstnána v některém z výše uvedených států, je za této situace účastna všech systémů sociálního zabezpečení (tedy i veřejného zdravotního pojištění) v ČR za podmínky, že v ČR vykonává podstatnou část své činnosti podle následujících podmínek:

1. Pokud zaměstnanec vykonává podstatnou část své činnosti (tj. že na činnost vykonávanou ve státě bydliště připadá alespoň 25 % pracovní doby nebo odměny) ve státě bydliště, podléhá právním předpisům členského státu bydliště.

2. Nevykonává-li zaměstnanec podstatnou část činnosti ve státě svého bydliště, pak platí, že:

1. má-li pouze jednoho zaměstnavatele, nebo má-li více zaměstnavatelů sídlících pouze v jediném členském státě, podléhá právním předpisům tohoto členského státu, na jehož území má/mají zaměstnavatel/-é sídlo nebo místo podnikání,
2. má-li dva nebo více zaměstnavatelů sídlících ve dvou členských státech, z nichž jedním je stát bydliště, pak podléhá právním předpisům toho z uvedených dvou států, který není státem bydliště osoby,
3. má-li dva nebo více zaměstnavatelů, z nichž alespoň dva mají sídlo nebo místo podnikání v různých členských státech jiných, než je stát bydliště, pak zaměstnanec podléhá předpisům státu bydliště.

Na osobu, která obvykle pracuje jako OSVČ ve dvou nebo více členských státech, se vztahují:

1. právní předpisy členského státu bydliště, pokud vykonává podstatnou část své činnosti v tomto členském státě; nebo
2. právní předpisy členského státu, v němž se nachází střed zájmu její činnosti, pokud nebydlí v členském státě, v němž vykonává podstatnou část své činnosti.

Osoba, která je zaměstnána na území jednoho členského státu a zároveň je samostatně výdělečně činná na území druhého členského státu, podléhá právním předpisům země, ve které vykonává zaměstnání.

Pojištěncem podle ZoVZP je osoba, která nemá trvalý pobyt na území České republiky, pokud

1. je zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky,
2. jí bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu,
3. jí byl udělen azyl na území České republiky,
4. jí byla udělena doplňková ochrana na území České republiky,
5. jí bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců nebo se podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky za takovou osobu považuje,
6. jde o nezletilé dítě, které bylo na území České republiky umístěno na základě předběžného opatření soudu do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc…