§ 5 ZoVZP - Zaměstnanci, OSVČ a OBZP

3.2.2.5

§ 5 ZoVZP – Zaměstnanci, OSVČ a OBZP

Ing. Antonín Daněk

Úplné znění

§ 5 zákona č. 48/1997 Sb.

Ustanovení související

• Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (ZoVZP)

  • § 7 – stát jako plátce pojistného zdravotním pojišťovnám

  • § 8 odst. 2 – vznik a zánik zaměstnání

• Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (ZPVZP)

  • § 3 – vyměřovací základ zaměstnanců

  • § 3a – vyměřovací základ OSVČ

  • § 3b – vyměřovací základ OBZP

  • § 5 a 6 – odvod pojistného za zaměstnance

  • § 7 a 8 – odvod pojistného za OSVČ

  • § 8a – záloha na pojistné poplatníka v paušálním režimu

  • § 10 a 11 – odvod pojistného za OBZP

  • § 11a – odvod pojistného za děti cizinců

  • § 13 – odvod pojistného při souběhu příjmů

• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

  • § 6 – příjmy ze závislé činnosti

Komentář

Písmeno a)

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné tehdy, jsou-li zaměstnanci (mimo výjimek, kdy se osoba ve zdravotním pojištění za zaměstnance nepovažuje) zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP a dále v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá.

Cílem současného pojetí je – s ohledem na potřebu zajištění potřebných zdrojů v systému veřejného zdravotního pojištění – vyčlenit (poměrně úzce omezený) okruh osob, které ve zdravotním pojištění jako zaměstnanci uvedeny nejsou. Ve zdravotním pojištění se za zaměstnance nepovažuje:

1. Osoba, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny.

• Jedná se o příjmy uvedené v ustanovení § 3 odst. 4, § 4, § 4a, a zejména pak v § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 ZDP.

2. Žák nebo student, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku.

• Pokud by však byly této osobě zúčtovány jiné příjmy, zdaňované podle § 6 ZDP, pojistné by se odvádělo.

• Ve vazbě na účast zaměstnance na nemocenském (a návazně tedy i na zdravotním) pojištění jsou rozhodnými částkami "započitatelného příjmu" hodnoty 10 000 Kč (do 30. 6. 2024) resp. 4 000 Kč, jak je dále uvedeno v bodech 3.–6.

3. Osoba činná na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění (dále jen "započitatelný příjem").

• Ve zdravotním pojištění, že dle ustanovení bodu 3 § 5 písm. a) ZoVZP se pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance osoba činná na základě dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci dosáhla do 30. 6. 2024 příjmu vyššího než 10 000 Kč. Při splnění této podmínky zaměstnavatel přihlašuje (a následně odhlašuje) tohoto zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny podle § 8 odst. 2 písm. d) ZoVZP a stanoveným způsobem za něj odvádí pojistné. Problematikou minimálního vyměřovacího základu se zaměstnavatelé zabývají u dohod o provedení práce od 1. 1. 2017, kdy došlo ke zvýšení minimální mzdy na 11 000 Kč.

• Osoba pracující na základě dohody o provedení práce se z pohledu zdravotního pojištění nepovažovala za zaměstnance do 31. 12. 2011.

U tří dále vyjmenovaných skupin zaměstnanců je po celý rok 2024 rozhodnou částkou "započitatelného příjmu" hodnota 4 000 Kč. Zaměstnancem z pohledu zdravotního pojištění není:

4. Člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu 4 000 Kč.

• Výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze z příjmu v částce 4 000 Kč a vyšší.

5. Osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu 4 000 Kč.

• Při zaměstnávání osoby na dohodu o pracovní činnosti může dojít k situaci, kdy je v případě trvající dohody zúčtován zaměstnanci za některý kalendářní měsíc příjem nižší než 4 000 Kč. V takové situaci přestává být tato osoba z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem a zaměstnavatel musí zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc odhlásit. Například pokud v případě trvající dohody o pracovní činnosti poklesne příjem zaměstnance v měsíci únoru pod 4 000 Kč, přičemž v následujícím měsíci březnu bude výší příjmu dosaženo alespoň této částky, použije zaměstnavatel kód "O" k datu 31. 1. (tedy k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém účast na zdravotním pojištění ještě trvala) a následně pak kód "P" k datu 1. 3. Pokud zaměstnavatel nevěnuje této skutečnosti patřičnou pozornost v domnění, že neodhlášení (byť jen na jeden měsíc) nemůže zaměstnavateli ani zaměstnanci způsobit potíže, zjistí zdravotní pojišťovna při kontrole toto pochybení zaměstnavatele, které má především tyto důsledky:

  1. zaměstnavatel musí dodatečně splnit oznamovací povinnost, to znamená odhlásit zaměstnance na příslušný měsíc od zdravotní pojišťovny a následně jej pak přihlásit (za nesplnění oznamovací povinnosti může být zdravotní pojišťovnou uložena sankce);
  2. zaměstnanci může vzniknout komplikace z hlediska řešení jeho pojistného vztahu, neboť odhlášením se osoba dostane do situace, kdy nemá, resp. nemusí mít v příslušném kalendářním měsíci kryté zdravotní pojištění tímto zaměstnáním.

• Problém nevznikne, pokud pojištěnec:

  1. má současně jiné zaměstnání ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) ZoVZP, ve kterém dosahuje příjmu alespoň na úrovni minimální mzdy, nebo
  2. je OSVČ s placením alespoň minimálních záloh, nebo
  3. patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 ZPVZP.

• Není-li splněna ani jedna z těchto tří možností, bude se muset pojištěnec se zpětnou platností přihlásit u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a dodatečně zaplatit dlužné pojistné, kdy zdravotní pojišťovna bude zároveň uplatňovat zákonný nárok na penále, nehledě na aktuálně desetiletou promlčecí dobu (od 1. 12. 2011), v jejímž rámci mohou, přesněji musejí, zdravotní pojišťovny svoje pohledávky vyměřit a v případě nezaplacení následně vymáhat. Obdobný postup se použije i při zaměstnávání osob na základě dohody o provedení práce, pokud příjem do měsíce června 2024 nepřesáhne 10 000 Kč.

• Z výše uvedeného také vyplývá, že pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance (a také případně i pro dodržení minimálního vyměřovacího základu) se sčítají příjmy z více dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele. U obou těchto dohod také platí, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce (která nezaložila účast na zdravotním pojištění) se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž příslušná dohoda skončila.

6. Dobrovolný pracovník pečovatelské služby, který nedosáhl v kalendářním měsíci započitatelného příjmu 4 000 Kč.

Splňují-li osoby uvedené v bodech 1.–6. stanovené podmínky, nepovažují se z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance a pojistné neplatí ze zúčtovaného příjmu ani zaměstnavatel, ani tyto osoby jako zaměstnanci.

Jednou z výjimek, kdy se osoby nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance, jsou členové okrskových volebních komisí při všech volbách, které se u nás konají. Za zaměstnance se nepovažují členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, kteří plní úkoly podle volebních zákonů.

Písmeno b)

Pokud pojištěnec odvádí ze své samostatné výdělečné činnosti daň z příjmu podle § 7 odst. 1 a 2 ZDP, považuje se z tohoto titulu ve zdravotním pojištění za OSVČ. Vyměřovacím základem je u OSVČ sazba 50 % daňového základu, přičemž v ustanovení § 3a odst. 3 ZPVZP jsou…