518/2021 Sb., Zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě

(1)  Tento zákon upravuje

(2)  Nárok na příspěvek vzniká a trvá nejdéle do 28. února 2022.

(3)  Pro účely tohoto zákona se karanténou rozumí též izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví¹⁾ .

Zaměstnanci, kterému podle § 192 až 194 zákoníku práce z důvodu nařízené karantény vznikl nárok na náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen „náhrada příjmu”), přísluší příspěvek za podmínek stanovených tímto zákonem.

(1)  Zaměstnanci přísluší za každý kalendářní den, nejdéle však po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény, příspěvek ve výši 370 Kč.

(2)  Pokud součet příspěvku a náhrady příjmu přesáhne 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin, příspěvek se o tento rozdíl sníží.

(1)  Příspěvek vyplácí zaměstnanci zaměstnavatel společně s náhradou příjmu za příslušné období.

(2)  Při měsíčním vyúčtování mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr²⁾ je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující rovněž údaj o zúčtovaném příspěvku.

Dalším osobám, které jsou účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanci³⁾ a mají podle jiného právního předpisu⁴⁾ v době nařízené karantény nárok na plat ve snížené výši nebo odměnu ve snížené výši, přísluší příspěvek za podmínek stanovených v § 1 až 4 obdobně.

(1)  Zaměstnavatel odečte z částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc částku, kterou zúčtoval zaměstnancům na příspěvku.

(2)  Zaměstnavatel má nárok na odečet podle odstavce 1, jen pokud příspěvek vyplatil nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém si příspěvek odečetl od pojistného.

(3)  Nárok na odečet podle odstavce 1 lze uplatnit nejpozději do 3 kalendářních měsíců po skončení karantény.

(4)  Zaměstnavatel uplatňuje odečet podle odstavce 1 na předepsaném tiskopisu podle § 9 odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; na tomto tiskopisu uvádí též údaj o počtu zaměstnanců, za které tento odečet uplatňuje, a úhrn příspěvků, které od pojistného odečítá.

(5)  Je-li částka, kterou v kalendářním měsíci zaměstnavatel odečítá z částky pojistného podle odstavce 1, vyšší než pojistné za tento kalendářní měsíc, považuje se tento rozdíl za přeplatek na pojistném. Za žádost o úhradu tohoto rozdílu se považuje podání tiskopisu podle § 9 odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní…