§ 7 ZoVZP - Pojištěnci, za které je plátcem pojistného stát

3.2.2.7

§ 7 ZoVZP – Pojištěnci, za které je plátcem pojistného stát

Ing. Antonín Daněk

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (ZPVZP)

  • § 3 odst. 1 – vyměřovací základ zaměstnance

  • § 3a odst. 1 – vyměřovací základ OSVČ

Komentář

Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, představují více než polovinu populace České republiky. Z hlediska placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností je rozhodující, zda jsou tyto osoby zaměstnány, či nikoliv. Pokud jsou pojištěnci, za které platí pojistné stát, zaměstnáni, plní veškeré povinnosti vůči zdravotní pojišťovně zaměstnavatel. Příslušné skutečnosti však musí zaměstnanec zaměstnavateli sdělit. V opačném případě se takové osoby musejí o povinné náležitosti postarat samy, kdy sdělují zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě například přiznání nebo odejmutí důchodu, nástup na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, zahájení nebo ukončení studia apod.

Zaměstnávání osob, za které platí pojistné stát, má svá četná specifika, kdy zaměstnavatel musí při zaměstnávání takové osoby respektovat zejména následující skutečnosti:

• vyměřovacím základem těchto zaměstnanců je dosažený hrubý příjem bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu 18 900 Kč; případně do poměrné části tohoto minima

• odpočet od dosaženého příjmu (v částce 15 440 Kč platné od 1. 1. 2024) může být uplatňován v souladu s ustanovením § 3 odst. 7 ZPVZP pouze u zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu jeho zaměstnanců, a to pouze u poživatelů invalidního důchodu (bez ohledu na stupeň invalidity); nárok na odpočet nemají žádné jiné osoby a ani OSVČ;

• z hlediska placení pojistného představují ve zdravotním pojištění zvláštní kategorii zejména osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku. Za tyto osoby platí stát pojistné pouze v případě, že nemají v příslušném kalendářním měsíci příjem ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, pokud příjem vykazují, stát za ně v daném měsíci pojistné neplatí a vyměřovacím základem je dosažený příjem;

• skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem oznamuje zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě zaměstnavatel na základě zaměstnancova sdělení;

• placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností vůči zdravotní pojišťovně zabezpečuje za tuto zaměstnanou osobu zaměstnavatel.

V případě souběhu více zaměstnání vycházejí pojištěnec i zaměstnavatel z výše uvedeného, kdy rozhodující okolností je z hlediska placení pojistného odvod pojistného ze skutečné výše příjmu.

Na výši vyměřovacího základu osoby, za kterou platí pojistné stát, nemá vliv například doba nemoci, nástup do zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce apod. Pokud je pojištěnec evidován u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát, alespoň po část kalendářního měsíce, není, resp. nemůže být v tomto měsíci ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů.

Jestliže není občan – pojištěnec registrován u zdravotní pojišťovny v této kategorii po celý kalendářní měsíc, musí být za rozhodné období kalendářního měsíce odvedeno zaměstnavatelem pojistné nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za ty kalendářní dny, ve kterých pojištěnec nebyl ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát (viz příklad).

Příklad

Dne 25. ledna 2024 byl zaměstnanci pracujícímu na zkrácený pracovní úvazek přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Žádný další příjem nemá a za odpracované dny mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 12 000 Kč.

V tomto případě musí být pojistné na zdravotní pojištění odvedeno nikoliv z aktuální celkové výše minimální mzdy, nýbrž z poměrné části minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet kalendářních dnů v měsíci lednu, ve kterých zaměstnanec nebyl ve "státní“ kategorii, tedy nejméně z vyměřovacího základu vypočteného podle vzorce:

PČ min VZ = (24 : 31) x 18 900 = 14 632,25 Kč

kde:

• PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu

• 24 = počet kalendářních dnů v měsíci lednu, ve kterých zaměstnanec nebyl osobou, za kterou platí pojistné stát

• 31 = počet kalendářních dnů v daném měsíci

• 18 900 = výše minimální mzdy od 1. 1. 2024

To tedy znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 14 632,25 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 976 Kč (14 632,25 x 0,135). S ohledem na příjem (12 000 Kč) činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 620 Kč. Jedna třetina (540 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (1 080 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (viz výše). Proto musí zaměstnavatel provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 2 632,25 Kč, tj. 356 Kč. Tento doplatek, tedy 356 Kč, platí prostřednictvím zaměstnavatele podle zákona zaměstnanec, na zaměstnavatele by povinnost jeho úhrady přešla pouze za situace, kdy by byl vyměřovací základ nižší z důvodů překážek v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 207 až 209 ZP.

Z celkové částky pojistného 1 976 Kč je zaměstnanci sraženo 896 Kč (540 + 356), zaměstnavatel uhradí 1 080 Kč.

Příklad

Zaměstnavatel přijal do zaměstnání osobu splňující podmínky celodenní osobní a řádné péče o jedno dítě do 7 let věku (dále jen "pečující osoba“) s hrubým měsíčním příjmem 4 500 Kč.

Přijme-li zaměstnavatel do zaměstnání takovou osobu a zúčtuje-li jí hrubý příjem zakládající účast na zdravotním pojištění, provede u příslušné zdravotní pojišťovny prostřednictvím formuláře "Hromadné oznámení zaměstnavatele“ následující:

• přihlásí se k platbě pojistného za tohoto zaměstnance kódem "P“ ke dni nástupu zaměstnance do zaměstnání;

• současně na dalším řádku může, není to však jeho povinností, oznámit zdravotní pojišťovně ztrátu nároku na platbu pojistného státem (kódem "T“) ke dni předcházejícímu dni nástupu do zaměstnání – za předpokladu, že tato osoba byla jako "pečující“ u zdravotní pojišťovny do dne zahájení zaměstnání registrována (například se sama přihlásila). Primárně by však tuto povinnost měla splnit osoba sama, neboť ještě není zaměstnancem a zaměstnavatel plní oznamovací povinnost právě za své zaměstnance;

• po skončení zaměstnání se zaměstnavatel odhlásí od platby pojistného za tohoto zaměstnance kódem "O“.

V souvislosti s výkonem zaměstnání lze podmínku celodenní osobní a řádné péče reálně splnit při zkráceném pracovním úvazku nebo při práci doma. Za účelem výpočtu výše pojistného potvrzuje takový zaměstnanec zaměstnavateli formou Čestného prohlášení, že splňuje podmínky celodenní osobní a řádné péče, stanovené zákonem. Jsou-li tedy ze strany zaměstnance splněny požadované podmínky, pak zaměstnavatel:

• nemusí při výpočtu výše pojistného provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem;

• nemusí dodržet minimální vyměřovací základ ani v případě poskytnutí neplaceného volna.

Jakmile "pečující osoba“ ukončí zaměstnání, musí si v dalším období (přesněji řečeno od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém ukončila zaměstnání) řešit sama svůj pojistný vztah, zpravidla pokračováním registrace v této kategorii, jsou-li zákonné podmínky nadále splněny.

Zákoník práce hovoří v ustanovení § 196 o tom, že k prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich písemnou žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. Rodičovskou dovolenou mohou podle § 198 odst. 1 ZP čerpat zaměstnankyně a zaměstnanec současně. Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do čtyř let věku tohoto dítěte.

Do konce března 2012 byl stát plátcem pojistného mj. za ženy na mateřské a rodičovské dovolené. Pokud byl na rodičovské dovolené muž, zaměstnavatel za něj pojistné platit nemusel, neboť se jednalo o překážku v práci na straně zaměstnance podle § 191 ZP. Tato okolnost snižovala minimální vyměřovací základ v duchu ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) ZPVZP, a to až na nulu, pokud tato překážka trvala po celý kalendářní měsíc – obdobně jako například v případě nemoci.

Od 1. 4. 2012 je rovněž za muže na rodičovské dovolené plátcem pojistného stát, což znamená, že…