2014.14.15.2
Brigádnická činnost studentů a zdravotní pojištění
Ing. Antonín Daněk
Brigádnická činnost studentů má v oblasti zdravotního pojištění četná specifika zejména s ohledem na skutečnost, že tyto pojištěnce řadíme mezi osoby, za které platí pojistné stát. Mimoto se odlišně postupuje v situacích, kdy student ukončí studium na střední nebo vysoké škole a (ne)začne být výdělečně činný. Je rovněž častou skutečností, že studenty využívají zaměstnavatelé (v období letních prázdnin i mimo ně) k zajištění dočasné či přechodné potřeby provedení určitých prací. V následujícím textu si rozebereme nejdůležitější obecně platné principy, platné ve zdravotním pojištění při brigádnickém zaměstnávání studentů v období prázdninových měsíců.
FORMY PRACOVNĚPRÁVNÍHO VZTAHU
Podle zákoníku práce je v podstatě možné uzavřít se studentem jakýkoliv smluvní vztah, což znamená, že student, který si chce o prázdninách přivydělat, může se zaměstnavatelem podepsat dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti nebo se nechat zaměstnat na "klasický" pracovní poměr.
NÁVAZNOST NA ZÁKONÍK PRÁCE
Z pracovněprávního hlediska je vznik pracovního poměru specifikován zejména v ustanoveních § 33 ZP a násl., skončení pracovního poměru je pak zakotveno od § 48 ZP. Podmínky dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr naleznete v části třetí zákoníku práce, v ustanoveních § 74 až 77.
PRACOVNÍ SMLOUVA
Ve zdravotním pojištění není řešena problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu a rovněž není důležité, zda je výše příjmu (odměny) předem známa či nikoliv. Pokud je však na základě pracovní smlouvy zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce jakýkoliv příjem (tedy i nižší než 2 500 Kč), pojistné se odvádí, u studentů bez ohledu na minimální vyměřovací základ. U pracovní smlouvy (a obdobně například i u odměn členů statutárních orgánů) nehraje rozhodná částka 2 500 Kč žádnou roli, ta má význam při posouzení vzniku zaměstnání například u dohody o pracovní činnosti.
PŘIHLAŠOVÁNÍ A ODHLAŠOVÁNÍ STUDENTŮ - ZAMĚSTNANCŮ
Stanovení vyměřovacího základu, jakož i přihlašování zaměstnanců k platbě pojistného a jejich odhlašování, již není s účinností od 1. 1. 2008 vázáno na jejich účast na nemocenském pojištění. Ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje v případě pracovního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru. Bude-li zaměstnavatel zaměstnávat studenta na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pak jej přihlašuje u zdravotní pojišťovny kódem "P" ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal student vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje jej kódem "O" ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána za podmínky, že zúčtovaný příjem činí za rozhodné období kalendářního měsíce:
- -
u dohody o pracovní činnosti alespoň 2 500 Kč,
- -
u dohody o provedení práce převyšuje 10 000 Kč.
Při zaměstnávání studentů se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát. V této souvislosti používá zaměstnavatel při zahájení zaměstnání současně kódu "G", kterým oznamuje nástup nezaopatřeného dítěte, tj. učně, studenta střední nebo vysoké školy, do zaměstnání v průběhu studia, a to vždy společně s kódem "P". Kód…
