3.14.10
Čerpání dovolené po mateřské dovolené
Ing. Olga Krchovová
Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.
Příklad 1
Zaměstnankyně nastoupí na mateřskou dovolenou 5. 1. 2024 v délce 28 týdnů (do 18. 7. 2024). Roční výměra dovolené činí 5 týdnů, pracovní doba 40 hodin týdně. Na jakou dovolenou bude mít zaměstnankyně nárok, jestliže požádá o čerpání dovolené ihned po skončení mateřské dovolené?
Dovolená za kalendářní rok = 5 x 40 = 200 hodin
Zaměstnankyně požádala o čerpání dovolené od 19. 7. 2024 do 22. 8. 2024 (5 týdnů = 200 hodin). Od 23. 8. 2024 je na rodičovské dovolené.
Zaměstnankyně odpracovala v roce 2024 alespoň dvanáctinásobek týdenní pracovní doby (mateřská dovolená i samotné čerpání dovolené se považuje za výkon práce), nepřítomnost z důvodu čerpání rodičovské dovolené bude posuzovaná jako výkon práce maximálně do výše dvacetinásobku týdenní pracovní doby.
Doba čerpání rodičovské dovolené: 23. 8. – 31. 12. = 94 x 8 = 744 hodin
Celkem nepřítomnost podle § 216 ZP: 744 hodin
Dvacetinásobek týdenní pracovní doby = 20 x 40 = 800 hodin
Doba nepřítomnosti podle § 216 ZP nepřesahuje dvacetinásobek týdenní pracovní doby, zaměstnankyně má nárok na dovolenou za kalendářní rok (5 x 40 = 200 hodin).
Příklad 2
Zaměstnankyně nastoupí na mateřskou dovolenou 5. 1. 2024 v délce 28 týdnů (do 18. 7. 2024). Roční výměra dovolené činí 5 týdnů, pracovní doba 40 hodin týdně Na jakou dovolenou bude mít zaměstnankyně nárok, jestliže nepožádá o čerpání dovolené ihned po skončení mateřské dovolené?
Zaměstnankyně odpracovala v roce 2024 alespoň dvanáctinásobek týdenní pracovní doby (mateřská dovolená se považuje za výkon práce), nepřítomnost z důvodu čerpání rodičovské dovolené bude posuzovaná jako výkon práce maximálně do výše dvacetinásobku týdenní pracovní doby.
Doba nepřítomnosti podle § 216 ZP přesahuje dvacetinásobek týdenní pracovní doby o 144 hodin (944 – 800).
