Daňové řešení produktu spoření na stáří - 2. díl

2024.16.02

Daňové řešení produktu spoření na stáří – 2. díl

Ing. Ivan Macháček

V tomto příspěvku se blíže podíváme na otázku, co rozumíme dlouhodobým investičním produktem a jaké jsou jeho výhody a nevýhody.

ÚVOD

Zákonem č. 462/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 v zákonu o daních z příjmů k zavedení tzv. produktu spoření na stáří a k novému řešení jeho daňové podpory. Okruh produktů spoření na stáří přitom odpovídá dosavadním daňově podporovaným produktům uvedeným v § 6 odst. 9 písm. p) ZDP a § 15 odst. 5 a 6 ZDP, ve znění účinném do 31. 12. 2023 s tím, že se do výčtu produktu spoření na stáří přidává dlouhodobý investiční produkt (dále jen "DIP").

VYMEZENÍ DLOUHODOBÉHO INVESTIČNÍHO PRODUKTU

Vymezení DIPu v zákonu o daních z příjmů nalezneme v § 15a odst. 5 ZDP, kde se uvádí, že dlouhodobým investičním produktem se pro účely daní z příjmů rozumí dlouhodobý investiční produkt podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a obdobný produkt poskytovaný zahraniční osobou oprávněnou poskytovat takový produkt v členském státě EU nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor.

DIP je produkt, který je součástí státem daňově podporované podpory zajištění na stáří a je legislativně upraven zejména ustanoveními zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, a zákona o daních z příjmů, ve znění zákona č. 462/2023 Sb. V §134g zákona o podnikání na kapitálovém trhu se uvádí, že smlouvou o dlouhodobém investičním produktu se poskytovatel dlouhodobého investičního produktu jako podnikatel zavazuje poskytovat své služby jako dlouhodobý investiční produkt podle tohoto zákona pro majitele tohoto produktu. Poskytovat dlouhodobý investiční produkt může jen:

• banka, 

• spořitelní a úvěrní družstvo, 

• obchodník s cennými papíry,

• investiční společnost, 

• samosprávný investiční fond, 

• zahraniční osoba s obdobnou činností oprávněná poskytovat své služby v České

republice.

V § 134i zákona č. 256/2004 Sb. na kapitálovém trhu nalezneme vymezení majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu. Jedná se o peněžní prostředky, investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, dluhopisy nebo obdobné cenné papíry, kryté dluhopisy nebo obdobné cenné papíry, cenné papíry kolektivního investování, deriváty, které nejsou investičním cenným papírem a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu, je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna.

Dle § 134j zákona č. 256/2004 Sb. zaměstnavatel nesmí ovlivňovat zaměstnance při výběru poskytovatele dlouhodobého investičního produktu ani přijmout pobídku, která může vést k porušení tohoto zákazu. Ve smyslu znění § 134k zákona č. 256/2004 Sb. Česká národní banka vede v elektronické podobě seznam poskytovatelů dlouhodobého investičního produktu, kteří České národní bance oznámili zahájení poskytování dlouhodobého investičního produktu v České republice podle § 134h odst. 4 zákona č. 256/2004 Sb.

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) je nová forma investování, která nabízí možnost vedle tradičního doplňkového penzijního spoření a životního pojištění vytvořit si další rezervu na stáří. Jedná se o státem podporovaný produkt, který umožňuje uplatňovat daňové výhody při dodržení státem stanovených podmínek. DIP je investiční produkt, ve kterém občan na příklad investuje do akcií, dluhopisů či investičních fondů. DIP má velmi dlouhý investiční horizont, a proto je ideálním nástrojem pro pravidelné investování, které nabízí celou řadu výhod. Na rozdíl od penzijního spoření nebo životního pojištění je u DIPu mnohem více možností, do čeho je možno investovat, aby občan mohl mít nárok na daňové úlevy. V rámci DIPu lze fond, do kterého občan investuje, snadno změnit formou tzv. přestupu, to znamená, že dojde k odprodeji podílových listů původního fondu s nákupem podílových listů nového fondu. Nedojde přitom k porušení žádné podmínky a DIP běží i nadále. Výhodou DIPu je široké spektrum investičních nástrojů, které mohou klienti zvolit. Pokud mají o investicích alespoň základní znalosti, mohou sami rozhodovat, do čeho vloží své úspory, čímž si portfolio diverzifikují a nespoléhají na jeden nástroj.

Pro informaci čtenářů uvádíme, co v rámci DIPu nabízí Generali Investments CEE a obdobně co v rámci DIPu nabízí ČSOB.

GI nabízí v rámci DIPu možnost investovat do 12 fondů prostřednictvím speciálně určené třídy D. Jedná se o nabídku od nejkonzervativnější až po velmi dynamické akciové strategie, které lze doplnit i o Generali sektorové fondy. Tato výhradně pro DIP určená třída má nižší manažerský poplatek, který snižuje náklady třídy fondu a zvyšuje výnos investora. Jedná se o následující fondy třídy D:

• Základní fondy - Fond krátkodobých investic, Fond konzervativní, Fond korporátních dluhopisů, Fond balancovaný konzervativní, Fond stabilního růstu, Fond globálních značek,

• Sektorové fondy - Fond vyvážený, Fond realit, Fond ropy a energetiky, Fond živé planety, Fond farmacie a biotechnologie, Fond zlatý.

Do DIPu ČSOB jsou například zařazeny fondy: ČSOB Bohatství, ČSOB Velmi opatrný zodpovědný, ČSOB Opatrný zodpovědný, ČSOB Odvážný zodpovědný, ČSOB Velmi odvážný zodpovědný, ČSOB Akciový zodpovědný, ČSOB Akciový, ČSOB Akciový dividendových firem, fondy ČSOB Premium a další.

DAŇOVÉ VYUŽITÍ DLOUHODOBÉHO INVESTIČNÍHO PRODUKTU

V § 6 odst. 9 písm. m) ZDP, ve znění zákona č. 462/2023 Sb., se stanoví, že od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozen příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně. Tato limitní částka 50 000 Kč pro osvobození příspěvků od daně z příjmů ze závislé činnosti stanovená v § 6 odst. 9 písm. m) ZDP se sleduje u zaměstnavatele souhrnně za všechny druhy produktu spoření na stáří vymezené v § 15a odst. 1 ZDP (tedy včetně DIPu).

V § 15 odst. 5 ZDP se uvádí, že od základu daně lze odečíst příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 Kč zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem, přičemž příspěvkem na produkt spoření na stáří se rozumí také pojistné na soukromé životní pojištění a majetek připsaný ve prospěch dlouhodobého investičního produktu.

Shrnutí podmínek pro daňové zvýhodnění DIPu:

• Investování do DIPu musí trvat minimálně 120 měsíců (10 let).

• Ukončit ho lze nejdříve v kalendářním roce, kdy občan dosáhne věku 60 let.

• Pokud tyto dvě podmínky nebudou dodrženy a DIP občan zruší, je nutno vrátit veškeré daňové zvýhodnění, které bylo získáno za dobu investování do DIPu.

HLAVNÍ VÝHODY DLOUHODOBÉHO INVESTIČNÍHO PRODUKTU

K nesporným výhodám DIPu patří:

• daňové zvýhodnění – lze si odečíst až 48 000 Kč ročně od základu daně z příjmů fyzických osob v rámci souhrnného limitu pro všechny produkty spoření na stáří. Pokud bude občan v rámci produktů spoření na stáří využívat pouze DIP, pak na maximální daňovou úlevu ve výši 7 200 Kč (při uplatnění sazby daně 15 %) dosáhne, když si bude občan do DIPu posílat pravidelně 4 000 Kč měsíčně.

• vklad do DIPu lze uplatnit v rámci odpočtu od základu daně z příjmů celý na rozdíl od penzijního spoření (ať už u staršího penzijního připojištění, nebo doplňkového penzijního spoření), kde lze zahrnout pouze část příspěvku na penzijní spoření nad 1 000 Kč měsíčně (do 30. 6. 2024), od července 2024 pak nad 1700 Kč měsíčně;

• příspěvky zaměstnavatele – výhodné čerpání příspěvků od zaměstnavatele osvobozených od daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnance až do výše souhrnného ročního limitu 50 000 Kč se vztahuje pro všechny státem daňově podporované produkty. Pokud na příklad zaměstnavatel bude přispívat zaměstnanci na DIP ve výši 50 000 Kč ročně (a jiné podporované produkty spoření na stáří zaměstnanec nebude mít od zaměstnavatele), dosáhne zaměstnanec maximální daňovou úlevu ve výši 7 500 Kč (při uplatnění sazby daně 15 %).

NEVÝHODY DLOUHODOBÉHO INVESTIČNÍHO PRODUKTU

Mezi určité nevýhody dlouhodobého investičního produktu patří:

• to, že se na něj nevztahuje státní příspěvek, který je možné čerpat v rámci penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření;

• nutnost zůstat v rámci sjednaného DIPu minimálně 10 let od vzniku produktu – nelze učinit ani částečný zpětný odkup, lze učinit pouze přestup v rámci sjednaného DIPu. Veškeré peněžní prostředky, které jsou poslány na účet DIPu, ale rovněž i výnos z investic, musí zůstat na účtu DIPu až do jeho ukončení. V případě porušení této podmínky vzniká povinnost zpětného dodanění ve výši úhrnu příspěvků, které byly odečteny od základu daně za bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích období.

• z transakcí v rámci DIPu mohou vznikat daňové povinnosti (např. příjem z prodeje cenných papírů), přičemž úhradu daňových povinností nelze provést z majetku v rámci DIPu po dobu jeho trvání;

• výběr jakýchkoliv peněžních prostředků z DIPu lze uskutečnit po 10 letech, nejdříve však v roce, kdy bude dosaženo 60 let věku občana (platí tedy pravidlo 120/60);

• pokud se občan rozhodne prostředky z DIPu vybrat dříve, než splní podmínky (120/60), je to možné (ať už celou částku, nebo jen její část), bude však muset vrátit všechny dříve získané daňové úlevy a dodanit…