V této části změn daňového řešení z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele v roce 2024 se zaměříme na daňové řešení výkonu práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele, které vyplývá jak z novely zákoníku práce, tak z novely zákona o daních z příjmů.
Jedná se jednak o změny v obou zákonech vyplývající ze zákona č. 281/2023 Sb. s účinností od 1. 10. 2023, a jednak o změny v zákonu o daních z příjmů na základě zákona č. 349/2023 Sb. s účinností od 1. 1. 2024. S těmito změnami souvisí i vyhláška MPSV č. 299/2023 Sb. účinná od 1. 10. 2023 do 31. 12. 2023 a vyhláška MPSV č. 397/2023 Sb. účinná od 1. 1. 2024 (obě vyhlášky stanovují výši paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku).
NOVÉ VYMEZENÍ VÝKONU PRÁCE NA DÁLKU V ZÁKONÍKU PRÁCE
Novela zákoníku práce provedená zákonem č. 281/2023 Sb. s účinností od 1. 10. 2023 zcela změnila znění § 317 ZP s jeho novým označením "práce na dálku". Z ustanovení § 317 odst. 1 ZP jednoznačně vyplývá, že výkon práce na dálku je možný jen na základě sjednání písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, a to před zahájením práce na dálku (ať se jedná o krátkodobý nebo dlouhodobý výkon práce na dálku).
Z § 317 odst. 3 ZP pak vyplývá, že zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci práci na dálku písemně nařídit jen v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona (jedná se například o krizový zákon č. 240/2000 Sb., nebo o zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví), a to na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha vykonávané práce umožňuje a za podmínky, že místo výkonu práce na dálku bude pro výkon práce způsobilé. Zaměstnanec je v tomto případě povinen na výzvu zaměstnavatele bez zbytečného odkladu písemně určit místo, na které mu zaměstnavatel práci na dálku může nařídit, nebo sdělit, že nemá k dispozici žádné místo způsobilé k výkonu práce na dálku.
V § 317 odst. 4 ZP se stanoví, že dohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem, že pro něj bude konat práci na dálku v pracovní době, kterou si za sjednaných podmínek sám rozvrhuje, platí, že:
a) se úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nepoužije. Délka směny však nesmí přesáhnout 12 hodin.
b) při jiných důležitých osobních překážkách v práci zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis jinak;
c) se pro účely poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody podle § 192 ZP a § 194 ZP a čerpání dovolené uplatní stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tyto účely povinen předem určit.
V rámci zákona č. 281/2023 Sb. je obsažena i novela zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, která v § 12a ZIP vymezuje přestupky na úseku práce na dálku vztahující se na fyzické osoby – zaměstnavatele a v § 25a ZIP vymezuje přestupky na úseku práce na dálku právnických a podnikajících fyzických osob, za které lze udělit pokutu až do výše 300 000 Kč. Přestupku se tyto osoby dopustí tím, že:
a) v rozporu s § 317 odst. 1 ZP neuzavřou dohodu o práci na dálku písemně,
b) nesplní některou povinnost podle § 317 odst. 2 nebo 3 ZP,
c) neurčí pro účely poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody podle § 192 a § 194 ZP a čerpání dovolené stanovené rozvržení pracovní doby zaměstnance vykonávajícího práci na dálku do směn podle § 317 odst. 4 písm. c) ZP.
Zavedením legislativní zkratky v § 317 ZP "práce na dálku" dochází k pojetí výkonu práce konaného z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele nejen jako výkon práce z domova (tzv. home office), ale i možnost výkonu práce v dohodě se zaměstnancem i z dalších míst, např. z rekreačního objektu a dalších objektů včetně práce zaměstnance ze zahraničí.
V návaznosti na stávající znění § 241 ZP se zákonem č. 281/2023 Sb. dále doplňuje do zákoníku práce nové ustanovení § 241a ZP, kde se uvádí, že požádá-li: těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 9 let, nebo zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), zaměstnavatele písemně o výkon práce na dálku podle § 317 ZP a zaměstnavatel této žádosti nevyhoví, je povinen to písemně odůvodnit.
STANOVENÍ NÁHRADY VÝDAJŮ PŘI PRÁCI NA DÁLKU V ZÁKONÍKU PRÁCE
Z hlediska náhrady výdajů, které vzniknou zaměstnanci při práci na dálku, jsou v zákoníku práce důležitá následující ustanovení:
-
§ 2 odst. 2 ZP – zde se uvádí, že závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, a to v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě,
-
§ 190 odst. 1 ZP – zde se uvádí, že sjedná-li zaměstnavatel, popřípadě vnitřním předpisem stanoví nebo individuálně písemně určí podmínky, výši a způsob poskytnutí náhrad za opotřebení vlastního nářadí, zařízení nebo jiných předmětů potřebných k výkonu práce zaměstnance, poskytuje mu tuto náhradu za dohodnutých, stanovených nebo určených podmínek. Toto ustanovení se nevztahuje na používání motorového vozidla, u kterého se poskytování náhrad řídí § 157 až § 160 ZP.
-
ustanovení § 190a ZP nově zavedené zákonem č. 281/2023 Sb. (v rámci "hlava VI – Náhrady nákladů při výkonu práce na dálku") definuje nově náhrady nákladů při výkonu práce na dálku.
Varianty poskytování náhrady nákladů při výkonu práce na dálku ve smyslu § 190a ZP od 1. 10. 2023:
-
náhrada zaměstnancem prokazatelně vynaložených nákladů, např. na základě předložených dokladů, faktur apod. (§ 190a odst. 1 písm. a) ZP);
-
paušální částka náhrady nákladů (§ 190a odst. 1 písm. b) ZP) – uplatnění této varianty je podmíněno písemným sjednáním v individuální nebo v kolektivní smlouvě nebo stanovením ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Paušální částka činí od 1. 10. 2023 do 31. 12. 2023 na základě vyhlášky MPSV č. 299/2023 Sb. za každou započatou hodinu práce na dálku výši 4,60 Kč a od 1. 1. 2024 na základě vyhlášky MPSV č. 397/2023 Sb. výši 4,50 Kč.
-
náhrady nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část zaměstnanci nepřísluší (§190a odst. 2 ZP).
Paušální částka podle odstavce 1 písm. b) se poskytuje za započatou hodinu práce a její výši stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou na základě údaje ČSÚ jednak v pravidelném termínu od 1. ledna kalendářního roku, a dále v mimořádném termínu, dojde-li ke zvýšení nebo snížení hodnoty údaje podle údajů ČSÚ nejméně o 20 % v porovnání s paušální částkou naposledy stanovenou vyhláškou. Tato paušální částka se zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru.
Je-li zaměstnanci poskytována paušální částka, platí, že zahrnuje náhradu veškerých nákladů, které zaměstnanci při výkonu práce na dálku vznikly. Zaměstnavatel, který není uveden v § 109 odst. 3 ZP (je tedy podnikatelským subjektem), může poskytovat svým zaměstnancům paušální částku vyšší. Zaměstnanci, který pro zaměstnavatele koná práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, je možné poskytovat náhrady nákladů při výkonu práce na dálku, jestliže s ním zaměstnavatel toto právo sjednal.
DAŇOVÉ ŘEŠENÍ PRÁCE NA DÁLKU U ZAMĚSTNANCE
Z § 6 odst. 7 ZDP vyplývá, že se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují a předmětem daně nejsou následující náhrady související s výkonem práce na dálku:
1. Náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce - § 6 odst. 7 písm. d) ZDP
V návaznosti na znění § 190 odst. 1 ZP pak z ustanovení § 6 odst. 7 písm. d) ZDP vyplývá, že za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce.
Může tak jít např. o používání vlastního počítače, tiskárny, mobilního telefonu pro účely prací na dálku, ale může se jednat též např. o pořízení pracovního stolu, kancelářských židlí, skříně či další vybavení pracovny zaměstnance pracujícího například z domova.
Z ustanovení § 6 odst. 8 ZDP pak plyne, že hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle § 6 odst. 7 písm. b) až d) ZDP paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.
2. Plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce - § 6 odst. 7 písm. e) ZDP
V ustanovení § 6 odst. 7 písm. e) ZDP, novelizovaném zákonem č. 281/2023 Sb. a následně zákonem č. 349/2023…
