2.7.2
Dovolená za kalendářní rok
doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.
Právo na dovolenou za kalendářní rok (§ 213 ZP) získá zaměstnanec, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (viz § 79 ZP) nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby (viz § 80 ZP) vynásobené počtem týdnů dovolené (tj. výměrou dovolené), která zaměstnanci u konkrétního zaměstnavatele přísluší. Právo na dovolenou je tak vyjádřeno v hodinách.
Podle nového ustanovení § 216 odst. 5 ZP se dovolená, na niž vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.
Dle důvodové zprávy k vládnímu návrhu novely zákoníku práce (k sněmovnímu tisku č. 689/0) se nepřihlíží k odpracovaným hodinám, které jsou vyšší než celé násobky stanovené týdenní pracovní doby. Dále uvedené příklady jsou převzaty z této důvodové zprávy.
Příklad:
Zaměstnanec, jehož stanovená týdenní pracovní doba činí 40 hodin, odpracoval v průběhu 52 týdnů v kalendářním roce v rámci rozvržené týdenní pracovní doby do směn celkem 2 089 hodin (tedy 52násobek jeho stanovené týdenní pracovní doby). Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Přísluší mu tedy dovolená za kalendářní rok v délce 200 hodin (40 x 5 = 200). K odpracovaným 9 hodinám nad celé násobky stanovené týdenní pracovní doby se nepřihlíží.
Kdyby zaměstnanec u téhož zaměstnavatele v rámci 52 týdnů v kalendářním roce pracoval v kratší týdenní pracovní době 30 hodin týdně a odpracoval celkem 1 566 hodin (tedy 52násobek jeho kratší týdenní pracovní doby), vznikne mu právo na dovolenou za kalendářní rok v délce 150 hodin (30 x 5 = 150). K odpracovaným 6 hodinám nad celé násobky kratší týdenní pracovní doby se nepřihlíží.
Nová úprava práva na dovolenou za kalendářní rok vyjádřeného v hodinách tedy nebude mít v podstatě žádný význam pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou rozvrženou na 5 dní v týdnu s osmihodinovými směnami. Její hlavní dopad se předpokládá na zaměstnance s různě dlouhými směnami, kterým bude z dovolené odečten příslušný počet hodin odpovídající délce směny plánované na den, kdy dovolenou čerpají.
Změna pracovního úvazku
Nový způsob stanovení práva na dovolenou v závislosti na zaměstnancem odpracované stanovené nebo kratší týdenní pracovní době modifikovalo i dřívější ustanovení § 213 odst. 5 ZP platné do konce roku 2020 (od roku 2021 nově § 212 odst. 4 ZP) ohledně úpravy délky dovolené v případě změny délky týdenní pracovní doby zaměstnance v průběhu kalendářního roku. Jestliže v průběhu téhož kalendářního roku přejde zaměstnanec ze stanovené týdenní pracovní doby na sjednanou kratší týdenní pracovní dobu či naopak, odrazí se to v průměrné délce týdenní pracovní doby a tím i v délce dovolené (počtu hodin dovolené) v příslušném kalendářním roce.
Příklad:
Zaměstnanec v roce 2021 pracuje do 30. 6. po stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin a od 1. 7. po sjednanou kratší týdenní pracovní dobu 30 hodin. Za kalendářní rok 2021 odpracuje celkem 52 celých násobků týdenní pracovní doby, z toho 26 týdnů po 40 hodinách a 26 týdnů po 30 hodinách. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů.
Postupem podle § 212 odst. 4 ZP se stanoví výsledná délka jeho dovolené za kalendářní rok 2021 následovně:
-
za první pololetí – 40 : 52 = 0,769 x 26 = 19,99 x 5 = 99,95 hodin,
-
za druhé pololetí – 30 : 52 = 0,576 x 26 = 14,99 x 5 = 74,95 hodin,
-
za rok 2021 – 99,95 + 74,95 = 174,90; zaokrouhleno na hodiny nahoru – 175 hodin.
Poměrná část dovolené za kalendářní rok
Jestliže zaměstnanci nevznikne právo na dovolenou za kalendářní rok, protože za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli nekonal u něho během kalendářního roku práci po dobu 52 týdnů (z toho důvodu, že pracovní poměr vznikl nebo skončil…
