3.14.8
Dovolená zaměstnance v případě dlouhodobé nepřítomnosti
Ing. Olga Krchovová
Jen do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby nebo dvacetinásobku kratší týdenní pracovní doby se podle § 216 ZP pro účely dovolené považuje za výkon práce doba zameškaná v témže kalendářním roce z důvodu
- dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
- karantény,
- čerpání rodičovské dovolené, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
- jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199 (např. neplacené volno).
Doba překážek v práci na straně zaměstnance z výše uvedených důvodů do dvacetinásobku týdenní pracovní doby se považuje za výkon práce pouze tehdy, jestliže zaměstnanec mimo dobu jejich trvání v kalendářním roce odpracuje alespoň dvanáctinásobek týdenní pracovní doby.
Příklad 1
Zaměstnanec požádal o poskytnutí neplaceného volna na dobu 4 měsíců (březen až červen 2024). Od 26. 6. do 9. 7. (10 pracovních dnů, z toho tři pokryty neplaceným volnem) byl zaměstnanec nemocný. Roční výměra dovolené činí 4 týdny, zaměstnanec je zaměstnán po celý rok v rovnoměrně rozvržené pracovní době 37,5 hodin týdně, 7,5 hodiny v pracovních dnech. Spočítejte zaměstnanci nárok na dovolenou za rok 2024.
Zaměstnanec odpracoval v roce 2024 alespoň dvanáctinásobek týdenní pracovní doby, nepřítomnost z důvodu dočasné pracovní neschopnosti a čerpání neplaceného volna bude posuzovaná maximálně do výše dvacetinásobku týdenní pracovní doby jako výkon práce.
Příklad 2
Zaměstnanec požádal o poskytnutí neplaceného volna na dobu 6 měsíců (únor až červenec 2024). Od 29. 7. do 9. 8. (10 pracovních dnů, z toho tři pokryty neplaceným volnem) byl zaměstnanec…