Od 1. 1. 2009 nabývá účinnosti zákon č. 187/2006 Sb., o
nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZNP“). Tímto
zákonem dochází ke sjednocení právní úpravy nemocenského pojištění, protože se
vztahuje nejen na zaměstnance, ale i na příslušníky Policie ČR, Celní správy
ČR, Vězeňské služby ČR, Bezpečnostní a informační služby, Úřadu pro zahraniční
styky a informace a na vojáky z povolání. Dochází ke zrušení řady právních
předpisů, např. zákona č. 54/1956 Sb., zákona č. 32/1957 Sb., zákona č. 88/1968
Sb. a mnoha dalších. S účinností ZNP nabývá též účinnost ustanovení
§ 192,
§ 193 a
§ 194
zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„ZP“).
Podle ZNP bude pojištěnci náležet nemocenské od 15.
kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (dále jen
„DPN“), pokud podmínky pro vznik nároku byly splněny v době trvání pojištění
nebo v době přerušení pojištění. V době prvních 14 kalendářních dnů DPN bude
zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohody o pracovní činnosti náležet
náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti (dále jen „náhrada
mzdy při DPN“), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na
nemocenské podle ZNP, jinými slovy pokud zaměstnání založilo účast na
nemocenském pojištění. Zaměstnavatelé tedy jako doposud musí znát podmínky
účasti na nemocenském pojištění, protože budou i nadále oznamovat okresní
správě sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) nástup do zaměstnání pouze těch
zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění. K nemocenskému
pojištění nebudou přihlašováni ti zaměstnanci, jejichž zaměstnání nezaloží
účast na nemocenském pojištění (nejsou splněny podmínky stanovené v
§ 6 ZNP). Pokud vznikne takovým
zaměstnancům pracovní neschopnost, nebudou mít nárok ani na náhradu mzdy po
dobu prvních 14 kalendářních dnů DPN.
Příklad č. 1
Zaměstnanec má uzavřenou dohodu o pracovní činnosti na dobu
neurčitou se sjednanou výší odměny 1 900 Kč měsíčně. V jednotlivých měsících
zúčtované odměny dosáhnou částky jen 1 900 Kč nebo nižší.
Takový zaměstnanec není účasten nemocenského pojištění a
nebude mít v případě pracovní neschopnosti nárok na náhradu odměny při DPN.
Jedná se o zaměstnání malého rozsahu podle
§ 7 ZNP.
Náhradu mzdy při DPN bude poskytovat zaměstnavatel ze
svých prostředků, přičemž o polovinu zákonem stanovené a vyplacené náhrady mzdy
za dobu DPN sníží odvod pojistného na sociální zabezpečení za příslušný měsíc.
Poskytne-li více, než stanoví zákon, musí ze svých prostředků plně hradit tu
část náhrady mzdy za dobu DPN, která byla zaměstnancům poskytnuta nad zákonem
stanovenou výši.
Příklad č. 2
Zaměstnavatel bude poskytovat náhradu mzdy při DPN i za první
tři pracovní dny, které spadnou do doby prvních 14 kalendářních dnů DPN. Z této
poskytnuté náhrady musí být odvedeno pojistné na zdravotní pojištění, sociální
zabezpečení a daň. Současně nesmí zaměstnavatel o tuto vyplacenou náhradu
snížit odvod pojistného na sociální zabezpečení.
Náhrada mzdy při DPN přísluší zaměstnanci v
období prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN pouze za dny, které jsou jeho
pracovními dny (jedná se o plánované směny), a za svátky, za které
zaměstnanci přísluší náhrada mzdy podle
§ 115 odst. 3 zákoníku práce, nebo se mu
plat nekrátí (viz
§ 135 odst. 1 zákoníku práce), pokud v
těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle
ZNP a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí
doby určené pro výplatu nemocenského podle
§ 26 a násl. ZNP. Znamená
to, že zaměstnavatel musí sledovat čerpání podpůrčí doby stanovené tímto
zákonem, aby nepřiznal náhradu mzdy při DPN neoprávněně, tedy v době, kdy je
již podpůrčí doba vyčerpána.
Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních
dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. V
odůvodněných případech a při splnění zákonem stanovených podmínek může být
podpůrčí doba prodloužena maximálně o dalších 350 kalendářních dnů. U
poživatele starobního nebo plného invalidního důchodu se nemocenské
vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od
15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních
dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost. Při více dočasných
pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v
tomto roce nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů poskytování dávky. Pokud
například poživatel starobního důchodu, který má uzavřen pracovní poměr na celý
rok 2009, vyčerpá při opakovaných nemocech nebo při jedné dlouhodobé nemoci v
tomto roce plných 70 kalendářních dnů a opět onemocní, nebude mu již vznikat
nárok na náhradu mzdy při DPN.
Náhrada mzdy při DPN nepřísluší za první 3 pracovní
dny. Při nařízené karanténě bude náležet náhrada mzdy i za první 3 pracovní
dny jejího trvání a sazba pro výpočet náhrady se stanoví ve výši 25 %. Od
čtvrtého pracovního dne karantény přísluší sazba ve výši 60 % stejně jako v
případě nemoci.
Příklad č. 3
Pracující důchodce má uzavřen pracovní poměr na dobu od 1. 2.
2009 do 31. 12. 2009. V době od dubna do konce září bude několikrát nemocen
tak, že vyčerpá celou podpůrčí dobu (vyčerpal 70 kalendářních dnů dávky). V
říjnu bude nemocen od 2. 10. 2009 do 11. 10. 2009. Nevznikne mu nárok na
náhradu mzdy při DPN, protože má již vyčerpanou podpůrčí dobu.
Příklad č. 4
Poživatel plného invalidního důchodu má uzavřen pracovní poměr
na dobu neurčitou. V období od 1. 1. 2009 do 31. 7. 2009 vyčerpá ze své
podpůrčí 69 kalendářních dnů. V měsíci září bude uznán práce neschopným od 2.
9. 2009 do 15. 9. 2009. Vznikne mu nárok na náhradu mzdy při DPN, protože nemá
ještě vyčerpanou podpůrčí dobu. Vzhledem k tomu, že u poživatelů plných
invalidních důchodů a starobních důchodů činí podpůrčí doba 70 kalendářní dnů
pobírání dávky, neovlivní tato DPN podpůrčí dobu, protože DPN trvala jen po
dobu 14 kalendářních dnů, kdy zaměstnanci náleží pouze náhrada mzdy, nikoliv
dávka nemocenského pojištění, která naplňuje podpůrčí dobu u těchto
zaměstnanců.
Pokud tento zaměstnanec bude opět dočasně práce neschopen od 1.
10. 2009 do 14. 10. 2009 (tedy zase jen 14 kalendářních dnů), bude mu náležet
náhrada při DPN. V případě, že by DPN trvala od 1. 10. 2009 do 20. 10. 2009,
vznikl by zaměstnanci nárok na náhradu mzdy za dobu od 1. 10. 2009 do 14. 10.
2009 a na nemocenské pouze za den 15. 10. 2009. Tím by došlo k vyčerpání
celkové podpůrčí doby a od 16. 10. 2009 do ukončení DPN zaměstnanec neobdrží
nic. Při další DPN, která vznikne do konce roku 2009, nebude mít již nárok ani
na náhradu mzdy.
Příklad č. 5
Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu od pondělí do
pátku. Ke dni vzniku pracovní neschopnosti, která trvá od 2. 5. 2009 (sobota)
do 15. 6. 2009, má vyčerpáno z podpůrčí doby již 370 kalendářních dnů. Do
vyčerpání podpůrčí doby zbývá pouze 10 kalendářních dnů. Znamená to, že
podpůrčí doba bude trvat nejdéle do 11. 5. 2009. Náhrada mzdy při DPN se
poskytuje od čtvrtého pracovního dne. Za dny 4. 5. (pondělí), 5. 5. (úterý), 6.
5. (středa) 2009 nedostane nic (tzv. karenční doba). Za 7. 5. (čtvrtek), 8. 5.
(pátek) a 11. 5. (pondělí) 2009 obdrží náhradu mzdy při DPN. Za ostatní dny DPN
nedostane nic, protože má podpůrčí dobu již vyčerpanou.
Náhrada mzdy přísluší jen za pracovní dny (plánované
směny). Podle
§ 78 odst. 1 písm. c) ZP se směnou
rozumí ta část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec
povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn.
Pokud vznikla DPN ode dne, kdy již zaměstnanec celou
směnu odpracoval, začne běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN
následujícím kalendářním dnem. Takto bude posuzován i případ, kdy zaměstnanec
odpracuje celou směnu a poté je v tomto dni hospitalizován ve zdravotnickém
zařízení. Odpracuje-li zaměstnanec jen část své směny, začíná běžet prvních 14
kalendářních dnů trvání DPN již tímto dnem. Složitější situace bude u
zaměstnanců pracujících ve směnném provozu.
Příklad č. 6
Zaměstnanec nastoupí na noční směnu dne 10. 5. 2009 ve 22.00
hodin a ukončí ji dne 11. 5. 2009 v 6.00 hodin ráno. Po skončení směny jde k
lékaři, který ho uzná dočasně práceneschopným od 11. 5. 2009. Další směnu má
nastoupit týž den, tj. 11. 5. 2009 ve 22.00 hodin. Znamená to, že dne 11. 5.
2009 nemá odpracovanou celou pracovní dobu. Lékař jej správně uznal dočasně
práceneschopným dne 11. 5. 2009. Tento den je prvním kalendářním dnem DPN a též
prvním pracovním dnem DPN, za který nenáleží náhrada mzdy (karenční
doba).
Odlišně se bude posuzovat začátek DPN v následujícím případě.
Zaměstnanec nastoupí na noční směnu dne 10. 5. 2009 ve 22.00 hodin a ukončí ji
11. 5. 2009 v 6.00 hodin ráno. Po skončení směny jde k lékaři, který ho uzná
dočasně práceneschopným od 11. 5. 2009. Další směnu má nastoupit až následující
den, tj. 12. 5. 2009 v 6.00 hodin. Znamená to, že dne 11. 5. 2009 má
odpracovanou celou pracovní dobu. Pokud jej lékař uznal dočasně práce
neschopným dne 11. 5. 2009, kdy má již celou směnu odpracovanou, začíná DPN
následujícím kalendářním dnem, tedy od 12. 5. 2009 (jedná se o první kalendářní
den DPN). Vzhledem k tomu, že má na tento den plánovanou směnu, bude to také
první pracovní den v rámci DPN, za který nenáleží náhrada mzdy (karenční
doba).
Při ukončení pracovní neschopnosti mohou nastat tyto
případy:
Příklad č. 7
Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 6. 2009 do 23. 6. 2009 (14
kalendářních dnů). Na 23. 6. 2009 má plánovanou noční směnu, která začíná ve
22.00 hodin. Nastoupí do práce na tuto noční směnu. Náhrada mzdy při DPN mu
nenáleží, protože mu náleží mzda za výkon práce v rozsahu 2 hodin.
Příklad č. 8
Zaměstnanec je uznán DPN od 10. 6. 2009 do 24. 6. 2009 (15
kalendářních dnů). Na 24. 6. 2009 má plánovanou noční směnu, která začíná ve
22.00 hodin. Zaměstnanec nastoupí do práce na tuto noční směnu. Zaměstnanci za
tento den nenáleží nemocenské, jelikož mu za tento den náležel započitatelný
příjem za dvě hodiny.
Nárok na náhradu mzdy při DPN vzniká, pokud:
zaměstnanec je v pracovním poměru nebo činný na základě dohody o
pracovní činnosti, pokud je v této době nemocensky pojištěn a není vyčerpána
podpůrčí doba pro výplatu dávek nemocenského (380 kalendářních dnů, pro
poživatele starobních a plných invalidních důchodů 70 kal. dnů poskytování
dávky),
byl uznán práce neschopným nebo má nařízenou karanténu,
DPN si nepřivodil zaměstnanec úmyslně.
Nárok na výplatu náhrady při DPN nevznikne v
době:
kdy mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu poskytnuté na
žádost zaměstnance, pokud pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který
následuje po dni nástupu na takové volno,
v době stávky, jestliže pracovní neschopnost vznikla nejdříve
dnem, který následuje po dni, ve kterém se zaměstnanec stal účastníkem
stávky,
kdy je zaměstnanec ve vazbě nebo vykonává trest odnětí svobody,
přestože právo na náhradu mzdy při DPN vzniklo před touto skutečností,
kdy nadále náleží započitatelný příjem ze zaměstnání, z něhož mu
náleží náhrada při dočasné pracovní neschopnosti (např. u soudců, vojáků z
povolání),
vykonává práci v pracovněprávním vztahu, z něhož by mu náležela
náhrada mzdy v době DPN. Znamená to, že pokud vykonává práci, má přednostně
nárok na mzdu, plat nebo odměnu z dohody o pracovní činnosti, a nikoliv na
náhradu mzdy při…
