9.1.12
Neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele a jeho důsledky
Ing. Růžena Klímová
Dotaz
V případě, že je soudem určeno, že pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem trval jinak (jinou dobu), resp. že skončení pracovního poměru bylo neplatné, a zaměstnavatel má zaměstnanci doplatit mzdu, jak, resp. z čeho se mzda počítá?
Právní předpisy
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Odpověď
Zaměstnavatel je povinen poskytnout náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu neplatného skončení pracovního poměru. Průměrný výdělek se stanoví v souladu s § 351 až § 362 ZP. Pokud byl např. pracovní poměr neplatně rozvázán k 31. 5. 2016, bude rozhodným obdobím pro výpočet průměrného hodinového výdělku I. čtvrtletí roku 2016. Průměrný měsíční výdělek se stanoví jako součin hodinového výdělku, koeficientu 4,348 a týdenního úvazku platného k 1. 4. 2016.
Vzhledem k tomu, že s neplatným skončením pracovního poměru je spojeno několik dalších povinností, přikládám dále celý soubor povinností s tím souvisejících.
POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE PŘI NEPLATNÉM ROZVÁZÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy. Náhrada mzdy přísluší ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.
Moderační právo soudu bylo zrušeno v souvislosti nabytím účinnosti nového zákoníku práce, zákona č. 262/2006 Sb. k 1. 1. 2007 a znovu obnoveno velkou novelou zákoníku práce k 1. 1. 2012. V souladu s ustanovením § 69 odst. 2 ZP může být soudem zkrácena náhrada mzdy za dobu neplatného rozvázání pracovního poměru. "Přesahuje-li celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu, 6 měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy za další dobu přiměřeně snížit. Soud při svém rozhodování přihlédne zejména k tomu, zda byl zaměstnancem mezitím jinde zaměstnán, jakou práci tam konal a jakého výdělku dosáhl nebo z jakého důvodu se do práce nezapojil."
Kdykoliv však může být v případě sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru uzavřena dohoda o skončení pracovního poměru podle § 49 ZP. V dohodě je možné dohodnout datum skončení pracovního poměru a výši náhrady.
Dojde-li k neplatnému rozvázání pracovního poměru, může se na výši náhrady zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout nebo v případě žaloby může být uplatněno moderační právo soudu, kdy může být náhrada přiměřeně snížena. V obou případech jsou povinnosti zaměstnavatele z hlediska likvidace náhrady mzdy stejné, jen výše náhrady se zpravidla liší.
Předpokládejme, že zaměstnavatel dal neplatnou výpověď z pracovního poměru k 30. 6. 2016 a oznámil zdravotní pojišťovně a okresní správě sociálního zabezpečení ukončení zaměstnání. Též vystavil evidenční list důchodového pojištění s ukončením pojištění k 30. 6. 2016. Soud vynesl rozsudek, že pracovní poměr skončil neplatně a že pracovní poměr trvá dosud, nebo se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl na tom, že pracovní poměr skončí dohodou k určitému dni, například k 30. 4. 2017. Pokud k dohodě nedojde, bude pracovní poměr trvat nadále a od doby, kdy zaměstnavatel začne znovu zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy, bude zaměstnanci poskytovat všechny mzdové náležitosti buď podle mzdového výměru, nebo podle sjednané výše mzdy, byla-li mzda sjednána. Za dobu od neplatného skončení pracovního poměru do doby platného rozvázání pracovního poměru, respektive za dobu od neplatného rozvázání pracovního poměru do doby, kdy zaměstnanci bude přidělována práce, bude zaměstnanci náležet náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
VÝPOČET NÁHRADY MZDY
Náhrada mzdy bude náležet od 1. 7. 2016, kdy rozhodným obdobím pro výpočet průměrného hodinového výdělku je 2. čtvrtletí 2016. Předpokládejme, že průměrný hodinový činil 125,56 Kč a zaměstnanec pracoval v rámci 37,5 hodinové týdenní pracovní doby. Zjištěný průměrný hodinový výdělek je stanoven z rozhodného období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí.. Ačkoliv je tento průměrný výdělek platný pro výpočet náhrady mzdy a další pracovněprávní nároky pouze ve třetím čtvrtletí 2016, použije se zpravidla tento průměrný výdělek i pro výpočet náhrady mzdy v dalších obdobích s tím, že pro další období se již považuje za pravděpodobný výdělek.
Výpočet průměrného měsíčního výdělku pro pracovněprávní účely: 125,56 x 4,348 x 37,5 = 20 472,56 Kč, po zaokrouhlení 20 473 Kč
Výpočet náhrady mzdy za dobu neplatného rozvázání pracovního poměru: doba od 1. 7. 2016 do 30. 4. 2017: 20 473 x 10 = 204 730 Kč.
Zaměstnavatel zúčtoval náhradu mzdy najednou v měsíci dubnu 2017 (výplatní termín v květnu).
NÁHRADA MZDY PODLÉHÁ ZDANĚNÍ A ODVODU ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ I SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ.
Zdanění
Poplatník je stále zaměstnancem a může tedy u zaměstnavatele podepsat "Prohlášení poplatníka", pokud ho nepodepsal u jiného plátce příjmu. V případě, že má již jiného plátce, kde má "Prohlášení" podepsáno, nemůže současně podepsat "Prohlášení" u tohoto plátce. Ten pak musí zdanitelný příjem zdanit zálohovou daní ve výši 15 % bez uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění, pokud má poplatník nezaopatřené děti.
Předpokládejme, že zaměstnanec v měsíci, kdy se náhrada ušlého příjmu poskytuje, neměl jiného plátce příjmu a že podepsal Prohlášení poplatníka" a prokázal, že má ve společné domácnosti 2 nezletilé děti, které neuplatňuje druhý z rodičů. V takovém případě se uplatní sleva na poplatníka a daňové zvýhodnění, které poplatník prokáže.
Výpočet zdravotního pojištění za zaměstnavatele: 204 730 x 13,5% = 27 638,55 Kč, po zaokrouhlení 27 639 Kč, 27 639 : 3 = 9 213 Kč,
27639 – 9 213 = 18 426 Kč
Výpočet nemocenského pojištění za zaměstnavatele: 204 730 x 25% = 51 182,50 Kč, zaokr. 51 183 Kč.
Výpočet nemocenského pojištění za zaměstnance: 204 730 x 6,5% = 13307,45 Kč, zaokr. 13 308 Kč.
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
V souladu s ustanovením § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, musí zaměstnavatel zaplatit celou výši pojistného z minimálního vyměřovacího základu, není-li minimální vyměřovací základ dosažen z důvodu překážek na straně zaměstnavatele. Znamená to, že celá doba, kdy zaměstnavatel nepřiděloval práci, se musí zpětně posoudit jako překážka na straně zaměstnavatele a z hlediska zdravotního pojištění je nutné za měsíce, kdy nebylo pojistné odvedeno, odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Vzhledem k tomu, že se jedná o fiktivní částku vyměřovacího základu, nemá tato výše pojistného, kterou hradí zaměstnavatel, vliv na výši daňového základu a tedy na výpočet zálohové daně, respektive srážkové daně.
Z hlediska zdravotního pojištění je nutné zaměstnance znovu přihlásit k pojištění do 8 dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o této skutečnosti dozvěděl, s použitím kódu "P" k datu 1. 7. 2016, aby došlo k pokračování zaměstnání. Dále je nutné doplatit zdravotní pojištění za dobu od neplatného skončení pracovního poměru do platného ukončení, respektive od neplatného skončení pracovního poměru do kalendářního dne, který předchází dni, kdy zaměstnanec opět nastoupil do práce, za kterou pobíral mzdu. Celou tuto dobu je nutné posoudit z hlediska dodržování minimálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Nejedná-li se o pojištěnce státu, pro které neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, je třeba doplatit dlužné pojistné. V našem případě byla náhrada mzdy zúčtována v měsíci dubnu 2017, a proto bude dlužné pojistné na zdravotní pojištění vypočteno za měsíce červenec 2016 až duben 2017.
Výše minimálního vyměřovacího základu v jednotlivých měsících činí:
Období od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 9 900 x 6 = 59 400 Kč
Období od 1. 1. 2017 do 30. 4. 2017 - předpokládejme, že dojde ke zvýšení minimální mzdy například na 10 000 Kč: 10 000 x 4 = 40 000 Kč
Pojistné: .(59 400 + 40 000) x 13,5% = 13 419 Kč.
Pokud by byl zaměstnanec v době…
