Odpracovaná doba pro účely dovolené

Doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, a doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce.

Čerpání dovolené, stejně jako mnohé další nepřítomnosti, se pro účely dovolené též posuzují jako výkon práce.

V § 216 ZP jsou uvedeny nepřítomnosti, které se za výkon práce považují pouze v omezeném rozsahu a za stanovených podmínek. Podmínka započtení maximálně 20násobku týdenní pracovní doby při splnění podmínky odpracování alespoň 12násobku týdenní pracovní doby platí pro:

1. dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
2. nařízené karantény,
3. čerpání rodičovské dovolené, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
4. jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199 ZP, tedy bez důležitých osobních překážek v práci podle § 191 ZP (nemoc, karanténa, mateřská, otcovská a rodičovská dovolená, ošetřovné) a překážek v práci uvedených v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Jde např. o neplacené volno, sick days, či jiné volno poskytované zaměstnancům nad rámec zákoníku práce.

Pro zjištění, zda jsou splněny podmínky vzniku práva na dovolenou, se vychází z odpracovaných násobků týdenní pracovní doby. Zaměstnanci vzniká právo na dovolenou v případě, odpracuje-li pro zaměstnavatele alespoň 4 týdny v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby a současně v daném roce zaměstnání trvá alespoň 4 kalendářní týdny (28 kalendářních dnů).