8.3
Okruh osob, kterým jsou poskytovány cestovní náhrady
Ing. Karel Janoušek
§ 151 ZP uvádí, že zaměstnavatel je povinen poskytovat, není-li v zákoníku práce stanoveno jinak, náhrady výdajů, které zaměstnanci vzniknou v souvislosti s výkonem práce, a to v rozsahu a za podmínek uvedených v ustanoveních části sedmé ZP. Přitom podle § 152 až 189 se poskytují náhrady cestovních výdajů, podle § 190 náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce a podle § 190a náhrady nákladů při výkonu práce na dálku.
Z uvedeného je jednoznačně zřejmé, že cestovní náhrady podle části sedmé zákoníku práce poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci, tj. svému zaměstnanci. A naopak, zaměstnanci nemůže cestovní náhrady poskytnout v zásadě nikdo jiný, než jeho zaměstnavatel. Výjimky jsou uvedeny níže.
Zaměstnanec vykonává vždy závislou práci podle zákoníku práce a závislá práce může být podle § 3 ZP vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu (není-li upravena zvláštními právními předpisy). Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Podle ustanovení § 307a ZP se za závislou práci považují také případy, kdy agentura práce dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti. I zaměstnanci agentury práce tak mohou být za určitých podmínek poskytovány agenturou práce cestovní náhrady.
NahoruZaměstnanec v pracovním poměru
Zaměstnancem v pracovním poměru (viz část druhá zákoníku práce), tj. pracovním poměru ve smyslu ustanovení § 33 a dalších zákoníku práce, ať je zaměstnavatelem příspěvková organizace, nezisková organizace, podnikatelský subjekt (právnická osoba či fyzická osoba – podnikatel), územně samosprávný celek anebo Česká republika zastoupená organizační složkou státu, je osoba, které pracovní poměr vznikl na základě pracovní smlouvy, volby anebo jmenování, jako je tomu např. u vedoucích příspěvkových organizací.
NahoruDohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Za zaměstnance se považují také osoby, se kterými byla sjednána dohoda o provedení práce (§ 75 ZP) anebo dohoda o pracovní činnosti (§ 76 ZP). Tyto dohody je nutno sjednat písemně.
V obou těchto případech však lze cestovní náhrady poskytnout pouze v případě, že poskytování cestovních náhrad (příp. některých druhů těchto náhrad) bylo sjednáno (§ 155 ZP) a bylo sjednáno i místo pravidelného pracoviště. Jen v případě, že sjednaný pracovní úkol má být podle dohody o provedení práce proveden mimo obec bydliště, nemusí být pravidelné pracoviště sjednáno.
NahoruZaměstnanec cizinec
Zaměstnanec nemusí být pouze občan České republiky, může jím být i cizinec.
Vzhledem k tomu, že úprava poskytování cestovních náhrad je součástí pracovního práva, je při jejich poskytování zaměstnancům – cizincům nutno postupovat v souladu s pracovním právem, podle kterého byla pracovní smlouva s příslušným zaměstnancem – cizincem platně uzavřena. Použité právo pak platí pro všechny pracovněprávní vztahy, tzn. i pro cestovní náhrady. Volba postupu je zpravidla na zaměstnavateli a na dohodě se zaměstnancem, pokud tomu nebrání případná mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Přitom je však třeba si také uvědomit, že zaměstnavatelem je firma, nikoliv její organizační složka v tuzemsku či zahraničí. Pro organizační složku v zahraničí pak platí i příslušné zahraniční předpisy. Proto je také důležitá smlouva s příslušným státem o zamezení dvojího zdanění. Při zaměstnávání cizinců lze doporučit úzkou spolupráci s příslušným úřadem práce.
NahoruOsoby považované za zaměstnance
Z hlediska ZDP se za zaměstnance považují také jiné osoby než osoby, s nimiž zaměstnavatel uzavřel pracovní poměr podle ZP, a lze jim poskytnout cestovní náhrady jako každému jinému zaměstnanci. Jde o tyto osoby uvedené v § 6 odst. 1 písm. b) a c) ZDP:
-
společníci společností s ručením omezeným,
-
komanditisté komanditních společností,
-
členové orgánů právnických osob, jako je např. předseda nebo člen představenstva a. s., dozorčí rady a. s., správní rady, kontrolní komise apod., člen akademického senátu, vědecké rady, disciplinární komise a správní rady vysoké školy, člen rady veřejné výzkumné instituce, její dozorčí rady apod., člen zastupitelstva obce, kraje, osoba, které je poskytována odměna za výkon funkce ve spolku, nadaci, odborové organizaci apod. Členem statutárního orgánu je vždy také např. jednatel spol. s r. o., statutární ředitel apod.
-
likvidátoři.
Přestože uvedené osoby nemohou mít na příslušnou činnost sjednán základní pracovněprávní vztah, jsou jim poskytnuté cestovní náhrady, jsou-li poskytnuty za podmínek a ve výši jako každému jinému zaměstnanci příslušné společnosti či organizace, daňově uznatelnými náklady této společnosti (organizace). Důvodem je to, že příjmy těchto osob za předmětnou činnost jsou pro účely ZDP v zásadě považovány za příjmy ze závislé činnosti. Důkazní povinnost k prokázání konkrétní činnosti, která by mohla být posouzena jako činnost, z níž jsou příjmy zdaňovány podle § 6 odst. 1 ZDP, je podle § 92 odst. 3 DŘ na daňovém subjektu, tj. v tomto případě na firmě, společnosti či organizaci, která jim cestovní náhrady poskytla.
Tak jako u zaměstnanců v pracovním poměru není v zásadě pracovní cestou cesta z místa pobytu do sjednaného místa výkonu práce či pravidelného pracoviště, není u uvedených osob pracovní cestou…
