Péče o děti ve zdravotním pojištění

     Budeme-li ve zdravotním pojištění posuzovat problematiku péče o děti a souvisejícího (ne)placení pojistného včetně přímé vazby na platbu pojistného státem, pak musíme primárně rozlišit:

1. období mateřské a rodičovské dovolené včetně pobírání rodičovského příspěvku a související (resp. navazující)

2. celodenní osobní a řádnou péči alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.

     Ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je stát prostřednictvím státního rozpočtu České republiky plátcem pojistného za příjemce rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění. Pokud je osoba (muž nebo žena) zařazena u své zdravotní pojišťovny alespoň po část kalendářního měsíce v některé z těchto kategorií, má v příslušném měsíci z pohledu zdravotního pojištění vyřešen svůj pojistný vztah.

     Zákoník práce hovoří v ustanovení § 196 o tom, že k prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. I když rodičovskou dovolenou mohou podle § 198 odst. 1 zákoníku práce čerpat zaměstnankyně a zaměstnanec současně (a tedy pečovat o dítě v jejím průběhu), náleží rodičovský příspěvek jen jednomu z nich. Výše rodičovského příspěvku je závislá na době, po kterou bude rodič příspěvek čerpat.

     Za osobu pobírající rodičovský příspěvek je stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění vždy, to znamená, že nerozhoduje časové období, po které je tento příspěvek čerpán. Pokud žena již nepobírá rodičovský příspěvek, ale nadále je na rodičovské dovolené, platí za ni pojistné stát. S účinností od 1. 4. 2012 mohou být na rodičovské dovolené i muži.

     Pokud je žena zaměstnána, oznamuje její nástup na mateřskou dovolenou (tedy zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát) zaměstnavatel, v ostatních případech je její povinností sdělit zdravotní pojišťovně tuto změnu osobně. Vždy je nutno respektovat zákonnou osmidenní lhůtu pro splnění této povinnosti. Za každou takovou osobu obdrží zdravotní pojišťovna měsíčně platbu pojistného ve výši 723 Kč (13,5 % z částky 5 355 Kč). Nesplnění této oznamovací povinnosti je porušením zákona a zdravotní pojišťovna může uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč a pojištěnci až do výše 10 000 Kč. V důsledku nenahlášení této změny totiž přichází zdravotní pojišťovna opakovaně o platby pojistného od státu.

     Po narození dítěte se na zákonného zástupce vztahuje povinnost přihlásit toto dítě do 8 dnů po narození u té zdravotní pojišťovny, u které je v den narození pojištěna matka. Rovněž nesplnění této povinnosti je pod sankcí, neboť za narozené dítě platí pojistné na zdravotní pojištění taktéž stát. Po ukončení mateřské a rodičovské dovolené může být žena nadále zařazena u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, kde hradí pojistné stát, a to jako příjemce rodičovského příspěvku. Tato kategorie se pak ukončí po jeho odejmutí.

     V případě, že jsou ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené zaměstnány, vztahují se na ně při placení pojistného na zdravotní pojištění obecné podmínky jako na ostatní skupiny osob, za které je plátcem pojistného stát. To znamená, že po datu 1. 8. 2004 již zaměstnavatelé u těchto osob sice nemohou uplatnit odpočet od dosaženého hrubého příjmu (s výjimkou uvedenou v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZoPVZP“), nicméně vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto případě skutečný příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.

     Při souběžné péči o jedno dítě není možné, aby byli v kategorii osob, za které platí pojistné stát, oba rodiče, jeden jako příjemce rodičovského příspěvku a druhý jako „pečující“ osoba (pojem „pečující“ osoby je dále objasněn). V obou případech je totiž podmínkou celodenní osobní a řádná péče jak podle zákona o státní sociální podpoře, tak podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Opačnou alternativou jsou případy, kdy při péči o jedno dítě může být jeden z rodičů na rodičovské dovolené a druhý jako příjemce rodičovského příspěvku.

     Je-li v rodině více dětí a budou-li rodiče odděleně splňovat podmínky pro příjemce rodičovského příspěvku a pro uznání celodenní osobní péče a řádné péče, je tento souběh možný. Jeden z rodičů tak pobírá rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině (resp. je na rodičovské dovolené) a druhý z rodičů celodenně osobně a řádně pečuje o další děti v rodině, přičemž alespoň jedno z nich musí mít věk do 7 let nebo dvě děti do 15 let.

     Z hlediska odvodu pojistného zaměstnavatelem ze skutečné výše příjmu se ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) ZoPVZP podmínka celodenní osobní a řádné péče považuje za splněnou jen tehdy, pokud:

• se jedná o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, přičemž

• dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje 4 hodiny denně, nebo

• jde o dítě plnící povinnou školní docházku po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.

     Do této kategorie může být zařazena pouze jedna osoba, a to otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

     Taková osoba může být registrována v kategorii, za kterou platí pojistné stát pouze v případě, kdy nemá příjem ze zaměstnání nebo ze své samostatné výdělečné činnosti.…