dnes je 21.12.2024

Input:

Pitný režim zaměstnanců z pohledu zákona o daních z příjmů

13.5.2016, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

2016.11.12.3
Pitný režim zaměstnanců z pohledu zákona o daních z příjmů

Ing. Martin Děrgel

Lidské tělo tvoří z valné části voda, což je podle vědců dědictví po našich mořských praprapředcích, takže jsme si jako suchozemci přenesli moře dovnitř těla, konkrétně do buněk. Musíme proto pít a pít, podle lékařů alespoň dva litry denně, v létě a při fyzické námaze ještě více. Vypít takovéto množství tekutiny naráz doma ještě před odchodem do práce dokáže jen málokdo a navíc ze zdravotního hlediska nejde o optimální řešení. Prospěšnější je průběžné popíjení nealkoholických nápojů (protože alkohol naopak tělo odvodňuje) během dne. Období pracovní doby z toho samozřejmě nevyjímaje. Tomuto přirozenému fyziologickému požadavku vychází vstříc řada zaměstnavatelů nabízejících zaměstnancům nejrůznější druhy nápojů k okamžité spotřebě nebo alespoň zázemí pro jejich přípravu. V některých případech stanovují právní předpisy zaměstnavatelům dokonce povinnost poskytovat tzv. ochranné nápoje snižující neblahé zdravotní dopady nadměrného tepla nebo chladu na pracovišti. Je vhodné předeslat, že zákoník práce zakazuje požívání alkoholických nápojů na pracovištích zaměstnavatele (resp. v pracovní době kdekoli), jakož i vstup pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele.

TŘI DRUHY NÁPOJŮ

Všechny možné nápoje poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům můžeme v souladu se zvláštními právními předpisy a se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP") rozdělit do tří kategorií, které si v tomto členění podrobněji probereme:

  1. ochranné nápoje – jejich poskytování je povinné v tzv. horkých a studených provozech, přičemž zvláštní právní předpis stanovuje nejen kvantitu, ale částečně také kvalitu (složení),
  2. pitná voda – její poskytování je opět povinné pro každého zaměstnavatele, přičemž důvodem není pouze pitný režim, ale také osobní hygiena a případně první pomoc na pracovišti,
  3. ostatní nealkoholické nápoje – jde o dobrovolnou aktivitu (benefit) zaměstnavatele, žádný právní předpis nestanovuje, co a v jakém rozsahu má zaměstnancům poskytovat. Dále sem patří také určitá technická zařízení jako varná konvice a kávovar, stejně tak hrnky, skleničky apod.

OCHRANNÉ NÁPOJE

V souladu s § 104 odst. 3 ZP je zaměstnavatel povinen na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami poskytovat zaměstnancům "ochranné nápoje", a to v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Prováděcí předpis vymezuje dva druhy pracovišť, kde je nutno ochranné nápoje poskytovat:

  • tzv. horké provozy, kde slouží k ochraně zdraví před účinky tepelné zátěže a

  • tzv. studené provozy, kde jsou určeny pro ochranu zdraví před účinky zátěže chladem.

Ochranné nápoje se poskytují na pracovišti nebo v jeho bezprostřední blízkosti tak, aby byly snadno a bezpečně dostupné. Musejí být zdravotně nezávadné, mohou obsahovat látky zvyšující odolnost organismu a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru. Množství alkoholu v nich nesmí překročit 1 hmotnostní procento; ochranný nápoj pro mladistvého však nesmí vůbec obsahovat alkohol.

Zjištění podmínek pro poskytnutí ochranného nápoje je poměrně technicky náročné – viz dále, nicméně v zájmu ochrany zaměstnanců tuto povinnost nelze opomíjet. Neposkytne-li zaměstnavatel bezplatně ochranné nápoje, ačkoli k tomu má povinnost podle právního předpisu, hrozí mu pokuta inspekce práce až 1 milion Kč.

Jednoduše jsou vymezeny tzv. studené provozy vyžadující teplé ochranné nápoje, jako trvalá práce na:

  • nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší než 4 °C,

  • venkovním pracovišti, na němž je korigovaná teplota vzduchu nižší než 4 °C. Korigování se přitom provádí s ohledem na rychlost proudění vzduchu podle části D, přílohy č. 1 ke zmíněnému nařízení.

Je-li některá z těchto podmínek naplněna, pak je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout teplý ochranný nápoj chránící před zátěží chladem, a to v množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu.

Příklad č. 1 – Studený provoz

Zaměstnanci prováděli v únoru odstraňování sněhu a rampouchů ze střech firemních budov. Venkovní teplota činila sice plus 4 °C, ovšem čerstvý vítr 4,5 m/s ji pocitově snižoval. V souladu s přílohou č. 1, částí D prováděcího nařízení vlády č. 361/2007 Sb., tomu odpovídala tzv. korigovaná teplota vzduchu jen minus 2 °C.

Protože trvalá práce probíhala na venkovním pracovišti, na němž je korigovaná teplota vzduchu nižší než 4 °C, měli dotyční zaměstnanci nárok na teplý ochranný nápoj chránící před zátěží chladem, a to v množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu, připadající na každého jednotlivého pracovníka. Ten musel být buď přímo na pracovišti, nebo v bezprostřední blízkosti, aby byl snadno a bezpečně dostupný. Mohlo se jednat jednoduše o čaj uvařený jinými zaměstnanci firmy v nádobě s tepelnou ochrannou před rychlým vychladnutím. Nápoj mohl obsahovat látky zvyšující odolnost organismu – např. citron nebo multivitaminy apod., ale nesměl obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru; případné množství alkoholu do 1 hmotnostního procenta.

Složitější je to s tzv. horkými provozy. Základním pravidlem je, že ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se poskytuje v množství odpovídajícím nejméně 70 % ztráty tekutin a minerálních látek potem a dýcháním za osmihodinovou směnu. Problémem je ale dosti složité vymezení tzv. horkého provozu:

  • V případě, že jde o práci zařazenou podle přílohy č. 1 ke zmíněnému nařízení, části A, tabulky č. 1, do třídy I až IIIa, se jako ochranný nápoj poskytuje přírodní minerální voda slabě mineralizovaná, pramenitá voda nebo voda splňující obdobné mikrobiologické, fyzikální a chemické požadavky jako u jmenovaných vod.

  • U práce zařazené podle přílohy č. 1 ke zmíněnému nařízení, části A, tabulky č. 1, do třídy IIIb až V se jako ochranný nápoj poskytuje přírodní minerální voda středně mineralizovaná nebo voda s obdobnou celkovou mineralizací. Množství tohoto ochranného nápoje se omezuje na polovinu ze 70 % náhrady ztráty tekutin, druhou polovinou ochranného nápoje je ochranný nápoj podle výše uvedeného, prvého bodu.

  • Ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se poskytuje i při trvalé práci v zátěži teplem zařazené krajskou hygienickou stanicí na návrh zaměstnavatele do čtvrté kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Příklad č. 2 – Horký provoz

Pan Petr pracuje u soukromé firmy jako řidič nákladního auta, přičemž jednoho červnového dne byla venkovní teplota 27 °C. Tato práce patří podle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb., části A, tabulky č. 1, do třídy IIIa. V souladu s navazující tabulkou č. 6 dtto zaměstnavatel zjistil typovou ztrátu tekutin potem a dýcháním za osmihodinovou směnu ve výši 0,9 litrů + (7 °C x 0,21 litrů/°C) = 0,9 litrů + 1,47 litrů = 2,37 litrů.

V souladu s § 8 prováděcího předpisu č. 361/2007 Sb. byl zaměstnavatel povinen panu Petrovi v daném dni poskytnout ochranný nápoj chránící před zátěží teplem v množství odpovídajícím nejméně 70 % ztráty tekutin a minerálních látek potem a dýcháním za osmihodinovou směnu. V konkrétním případě by tak měl zaměstnanec dostat ochranný nápoj alespoň v množství 70 % z 2,37 litrů = 1,659 litrů, po zaokrouhlení 1,7 litrů.

Jako ochranný nápoj by měl zaměstnavatel zvolit přírodní minerální vodu slabě mineralizovanou nebo pramenitou vodu anebo vodu splňující obdobné mikrobiologické, fyzikální a chemické požadavky jako u jmenovaných vod. Nápoj přitom může obsahovat látky zvyšující odolnost organismu, ale nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru. Případné množství alkoholu pak nesmělo překročit 1 hmotnostní procento.

Je nasnadě, že když pracovněprávní předpisy ukládají zaměstnavatelům povinnost poskytovat ochranné nápoje, tak se bude jednat o jejich daňově uznatelný výdaj (náklad) podle zákona o daních z příjmů. A tak tomu skutečně je, ačkoli by postačovalo obecné ustanovení § 24 odst. 2 písm. p) ZDP – daňově účinné jsou výdaje, k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů – tak je na daňovou uznatelnost ochranných nápojů výslovně pamatováno v § 24 odst. 2 písm. j) bodě 1 ZDP.

Z pohledu dotyčného zaměstnance přitom vůbec nejde o předmět daně z příjmů, na což opět výslovně pamatuje § 6 odst. 7 písm. b) ZDP, ovšem pouze v rozsahu poskytovaném v souladu se zmíněnými zvláštními předpisy. Návazně na to se hodnota ochranných nápojů nezahrnuje ani do pojistných vyměřovacích základů.

PITNÁ VODA

Stejné nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, jaké vymezovalo ochranné nápoje, v § 53 stanovuje rovněž požadavky na zásobování vodou, a to pitnou vodou a vodou pro zajištění osobní

Nahrávám...
Nahrávám...