6.5.1
Plátce pojistného – stát
Ing. Antonín Daněk
NahoruVýše pojistného
Stát je prostřednictvím státního rozpočtu plátcem pojistného ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu u osob, za které je plátcem pojistného stát.
Vyměřovací základ, odpočet a pojistné hrazené státem
NahoruOznamovací povinnost
Pojištěnci, za které je plátcem pojistného stát, mají zákonem určenou povinnost oznamovat zdravotní pojišťovně skutečnosti, které mají vliv na povinnost státu platit pojistné. Za osoby zaměstnané plní takovou povinnost zaměstnavatel, kromě případů, kdy se jedná o skutečnosti, které mu zaměstnanec nesdělil. Všechna oznámení se provádějí do 8 dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje.
Stát je plátcem pojistného za osoby vyjmenované v § 7 odst. 1 ZVZP. K těmto osobám patří:
1. Nezaopatřené děti
-
Nezaopatřenost se posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (viz).
-
Dítě je nezaopatřené do dovršení 26 let věku (výjimka vztahující se k věku se od 1. 1. 2018 týká pouze prvního doktorského studia při splnění stanovených podmínek – viz dále).
-
Po dobu soustavné přípravy na budoucí povolání začíná nezaopatřenost dítěte prvním dnem školního roku, popřípadě dnem uvedeným v rozhodnutí o přijetí, a u vysokých škol dnem, kdy byl uchazeč zapsán ke studiu. Do kterého data je pojištěnec považován za studenta, se pak odvíjí od skutečnosti, zda bez přerušení pokračuje v dalším studiu či nikoliv.
Příklad 1:
Student (20 let) ukončil v květnu střední školu maturitou, nepokračuje v dalším studiu a 1. srpna nastoupil do zaměstnání.
Po ukončení střední školy je pojištěnec, který nepokračuje v dalším studiu, nezaopatřeným dítětem od vykonání maturity do 30. června a dále i po dobu školních prázdnin, pokud nevykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost, případně nemá po celý měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
V srpnu byl pojištěnec po celý měsíc zaměstnán, proto bude nezaopatřeným dítětem, za které hradí pojistné stát, pouze do 31. 7. Za srpen bude pojistné hrazeno již prostřednictvím zaměstnavatele, případně i s potřebou dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ.
Příklad 2:
Student (19 let), který je zároveň OSVČ, ukončil v květnu střední školu a je návazně v září zapsán ke studiu na vysoké škole.
Student, který po ukončení střední školy bez přerušení pokračuje ve studiu na vysoké škole, zůstává ve dnech od skončení studia na střední škole do dne, kdy se stane studentem vysoké školy, nezaopatřeným dítětem. V tomto případě se nebere ohled na jeho případný výkon samostatné výdělečné činnosti anebo zaměstnání.
Příklad 3:
22letý student, který je zároveň zaměstnán, ukončil v červnu studium na vysoké škole v bakalářském studijním programu a od září bezprostředně pokračuje v dalším studiu na téže vysoké škole v magisterském studijním programu.
Od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se pojištěnec stane studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium bezprostředně navazuje, je student nezaopatřeným dítětem, a to po dobu nejdéle tří celých kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž studium ukončil. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezprostřední pokračování ve studiu a je dodržena doba tří kalendářních měsíců podle ustanovení § 14 odst. 2 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., bude student nezaopatřeným dítětem i v období červenec až září.
Pokud po ukončení magisterského studijního programu nebude pokračovat v dalším studiu, bude vzhledem k zaměstnání (bude-li toto trvat) nezaopatřeným dítětem pouze do konce kalendářního měsíce, v němž studium řádně ukončí.
2. Poživatel starobního, invalidního (ve všech třech stupních), vdovského a vdoveckého důchodu
-
Podle zákona se za poživatele důchodu pro účely zdravotního pojištění považuje tato osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží. Za poživatele důchodu se nepovažuje osoba, která pobírá výsluhový příspěvek.
-
Podle ZVZP se za osoby, za které hradí pojistné stát, považují též poživatelé důchodu ze Slovenska, kterým byl důchod přiznán s přihlédnutím k době odpracované na území společného státu. Po vstupu do EU jsou však slovenští důchodci pojištěni na Slovensku, i kdyby měli v ČR trvalý pobyt. V zemích EU jsou důchodci pojištěni vždy v zemi, kde je jim přiznán důchod bez ohledu na bydliště či trvalý pobyt. Slovenští důchodci, kterým byl důchod vypočten a přiznán za dobu odpracovanou na území společného státu, vystupují pro účely zdravotního pojištění v ČR jako poživatelé důchodu jen v případě, že v ČR vykonávají výdělečnou činnost.
3. Příjemce rodičovského příspěvku
-
Jde o dávku státní sociální podpory vyplácenou úřadem práce podle zákona o státní sociální podpoře (volitelně nejdéle do 4 let věku dítěte).
-
Při pobírání rodičovského příspěvku není omezena výše příjmu ze zaměstnání, osoba může být současně na rodičovské dovolené, kterou lze čerpat nejdéle do dovršení tří let věku dítěte.
4. Žena na mateřské a osoba na rodičovské dovolené
5. Uchazeč o zaměstnání vedený v evidenci úřadu práce
-
Za uchazeče o zaměstnání se považuje i pojištěnec, který přijal krátkodobé zaměstnání, pokud nebyl z evidence úřadu práce vyřazen. Uchazeč o zaměstnání může v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání současně vykonávat závislou činnost.
6. Osoba závislá na péči jiné osoby a osoba pečující o tuto osobu
-
Jde o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni II, III nebo IV a o osobu pečující o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni II, III nebo IV a osobu pečující o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost).
7. Osoba ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby, osoba ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osoba ve výkonu ústavního ochranného léčení
8. Mladistvý, umístěný ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy
9. Příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32 ZDPo
-
Výše uvedené penze upravuje zákon o doplňkovém penzijním spoření.
-
Musejí být splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 zákona č. 427/2011 Sb. nebo § 23 odst. 6.
-
Při stanovení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod se u žen postupuje stejně jako u mužů stejného data narození.
NahoruZvláštní případy, kdy plátcem pojistného je stát
Mezi zvláštní skupiny osob, za které hradí pojistné stát, patří:
1. Osoba pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoba s ní společně posuzovaná
Za tyto osoby hradí pojistné…
