Pořadí srážek a postup při jejich provádění

5.3.6.1

Pořadí srážek a postup při jejich provádění

Ing. Růžena Klímová

Pořadí srážek ze mzdy je upraveno těmito obecně závaznými právními předpisy:

• § 280 a násl. OSŘ,

• § 147 a násl. ZP,

• § 2045 a násl. NOZ.

1. Pořadí exekučních srážek

Exekuční srážky získávají pořadí doručením exekuce prvnímu plátci. Zákon stanoví, že pohledávky, pro které byl soudem nebo správním orgánem nařízen výkon rozhodnutí (exekuce), nabývají pořadí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující toto vyrozumění. Toto ustanovení platí i v případě, že rozhodnutí o výkonu rozhodnutí nenabylo právní moci. Znamená to, že zaměstnavatel musí zahájit srážky ze mzdy a závazky zaměstnance nepoukazuje věřiteli, ale ponechává je na účtu organizace do doby nabytí právní moci rozhodnutí. Po nabytí právní moci odesílá sražené částky věřiteli.

Pokud bylo zaměstnavateli doručeno v jeden den více takových rozhodnutí, získávají všechny stejné pořadí. U peněžitých trestů (pokut) a náhrad uložených vykonatelnými rozhodnutími příslušných orgánů a u přeplatků a neprávem přijatých částek na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a u přeplatků a neprávem přijatých částek dávek sociálního zabezpečení, podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se řídí pořadí dnem, kdy zaměstnavateli bylo doručeno vykonatelné rozhodnutí příslušného orgánu.

Jestliže zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru k jinému zaměstnavateli, zůstává pořadí, které získaly pohledávky u předchozího zaměstnavatele, zachováno i u nového plátce mzdy. Nový plátce mzdy začne provádět srážky dnem, ve kterém se od zaměstnance, dosavadního plátce mzdy nebo věřitele dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro jaké pohledávky.

V praxi se často stává, že nedbalostí některých zaměstnavatelů a neseriózností zaměstnanců vymizí evidence o pořadí dané srážky. Stane se to například tím, že zaměstnavatel neuvede v zápočtovém listě exekuční srážky a nový zaměstnavatel zjišťuje u přijímaného zaměstnance jeho srážky marně. Pokud se objeví exekuční titul, v němž soud nebo exekutorský úřad, případně jiný oprávněný orgán, uvede konkrétní datum, kdy daná srážka získala pořadí (byla doručena prvnímu plátci), je nutné tento údaj respektovat a změnit pořadí srážek (předřadit ji před ostatní srážky s pozdějším pořadím).

Exekuční tituly jsou v současné době doručovány především prostřednictvím datové schránky. V §17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi, ve znění pozdějších předpisů, je stanoven postup pro doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. To platí v případě, kdy v exekučním titulu není datum doručení absolutně prvnímu plátci (dřívější plátce příjmu) již uveden. Znamená to, že včasný vstup do datové schránky ovlivňuje datum doručení dokumentu, a bude-li předmětem dokumentu exekuční rozhodnutí o srážce ze mzdy, bude tím určeno pořadí dané srážky. Nepřihlásí-li se do datové schránky oprávněná osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení – např. § 64 odst. 4 TŘ.

Doručování do datové schránky orgánu veřejné moci se řídí usnesením NSS  č.j. 9 Afs 28/2010 – 79 ze dne 15. 7. 2010, kterým se stanoví:

• Podání prostřednictvím datové schránky vůči orgánu veřejné moci (§ 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů) je učiněno okamžikem dodání datové zprávy do schránky orgánu veřejné moci.

• Lhůta stanovená soudním řádem správním, výzvou nebo rozhodnutím soudu je zachována, bylo-li podání předáno soudu prostřednictvím datové schránky nejpozději poslední den této lhůty ve formě datové zprávy (§ 40 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní).

2. Pořadí u srážek na základě dohody ve prospěch zaměstnavatele

Srážky ze mzdy ve prospěch zaměstnavatele získávají pořadí dnem, kdy byla dohoda o srážkách ze mzdy uzavřena.

3. Pořadí u srážek na základě dohody ve prospěch třetí strany

U srážek ze mzdy prováděných na základě dohody o srážkách ze mzdy k uspokojení závazků zaměstnance se řídí pořadí dnem, kdy byla dohoda, k níž dal zaměstnavatel předem souhlas, zaměstnavateli předložena, nebo dnem, kdy byla taková dohoda o srážce ze mzdy ve prospěch třetí strany se zaměstnancem uzavřena. V takovém případě dal zaměstnavatel souhlas již tím, že dohodu o srážce ze mzdy se zaměstnancem přímo uzavřel.

4. Pořadí u srážek členských příspěvků

Předpokladem pro provádění srážek členských příspěvků je, že byl tento postup sjednán v kolektivní smlouvě nebo byla uzavřena písemná dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizaci.

U těchto srážek vzniká pořadí okamžikem, kdy zaměstnanec, který je členem odborové organizace, vyslovil souhlas se srážením. Z důvodu průkaznosti takového souhlasu se v praxi požaduje písemná žádost člena odborové organizace.

5. Pořadí srážek uvedených v § 147 odst. 1 písm. c), d), e) ZP

U srážek ze mzdy, které se týkají nevyúčtované zálohy na mzdu, zálohy na cestovní náhrady, přečerpaného nároku na dovolenou a neoprávněné náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, se řídí pořadí dnem, kdy bylo započato s prováděním srážek. V praxi se může vyskytnout situace, kdy nelze zahájit provádění těchto srážek proto, že vůči zaměstnanci jsou uplatňovány jiné srážky, které mají dřívější pořadí a navíc mají opakující se charakter. Dále mohou být doručeny i další exekuce, které pohledávku zaměstnavatele budou stále odsouvat dozadu a znemožní tak její úhradu. Aby tato pohledávka získala pořadí (zákonem stanovené pořadí získat nemůže, protože nelze zahájit provádění této srážky), je vhodné uzavřít dohodu o srážkách ze mzdy, kterou pohledávka zaměstnavatele získá pořadí a může být v budoucnu uspokojena.

 NahoruZakázané srážky

Srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání jsou zakázány, stejně tak jako k úhradě peněžních pokut. Srážky ze mzdy k náhradě škody způsobené zaměstnancem jsou možné pouze na základě dohody o srážkách ze mzdy.

 NahoruPostoupení práva na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu

V souvislosti s rekodifikací občanského zákoníku k 1. 1. 2014 došlo k podstatným změnám zákoníku práce. V oblasti srážek ze mzdy jde o ustanovení – § 144a ZP, kterým se zakazuje postoupit právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu.

Zakazuje se použít právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich část anebo jejich náhradu k zajištění dluhu. To neplatí v případě dohody o srážkách ze mzdy. Odchýlí-li se smluvní strany od výše uvedených zákazů, nepřihlíží se k tomu.

Započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu.

 NahoruPovinnosti plátců

Při nástupu do zaměstnání

Jestliže zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru nebo v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr k novému zaměstnavateli, zůstává pořadí, které získaly pohledávky u předchozího zaměstnavatele, zachováno i u nového plátce mzdy. Nový plátce mzdy začne provádět srážky dnem, ve kterém se od zaměstnance, dosavadního plátce mzdy nebo věřitele dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro které pohledávky. Sražené částky deponuje do doby, kdy se od věřitele dozví, zda exekuce nabyla právní moci, a číslo účtu pro zasílání exekučních srážek.

Povinnosti vůči soudu

Vůči soudu, který nařídil výkon rozhodnutí, má zaměstnavatel oznamovací povinnost. Při nástupu zaměstnance do pracovněprávního vztahu (PP, DPČ a DPP) musí bez odkladu soudu oznámit, že u něho nastoupil povinný jako nový zaměstnanec. Analogicky to platí i v případě daňových exekucí a exekucí soudních exekutorů.

Dojde-li v průběhu zaměstnání ke splacení příslušné pohledávky, je nutné odsouhlasit konečný zůstatek pohledávky s věřitelem (exekutor atd.). Tento postup je nutný s ohledem na zahájení další srážky, která byla dosud v pořadí.

Při ukončení pracovněprávního vztahu musí zaměstnavatel do jednoho týdne soudu oznámit, že u něho povinný přestal pracovat. Současně zašle soudu vyúčtování všech srážek ze mzdy, které provedl a vyplatil oprávněnému a pro které pohledávky byl výkon nařízen a jaké mají tyto pohledávky pořadí. Není-li plátce schopen oznámit do jednoho týdne po ukončení zaměstnání konečnou výši pohledávky, oznámí požadované skutečnosti bez zbytečného odkladu. Jinými slovy: plátce zasílá věřiteli s časovým odstupem dvě informace – do jednoho týdne údaj o ukončení zaměstnání a poté bez…