2.5.4
Povinnosti zaměstnavatelů v pracovněprávních vztazích
doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.
Z rozsáhlých povinností zaměstnavatele je třeba na prvním místě zmínit povinnost zabezpečit dodržování základních zásad pracovněprávních vztahů promítajících se do jednání zaměstnavatele od vzniku pracovního poměru nebo vztahu založeného dohodou o práci konané mimo pracovní poměr až do skončení těchto pracovněprávních vztahů.
Povinnosti předcházející vzniku pracovního poměru
Ještě před uzavřením pracovní smlouvy, případně před jmenováním na vedoucí pracovní místo musí zaměstnavatel seznámit zaměstnance s právy a povinnostmi, které by pro něho z pracovní smlouvy, popřípadě ze jmenování vyplynuly, s pracovními a mzdovými (platovými) podmínkami, za nichž má svou práci vykonávat, a s povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k jeho práci (§ 31 ZP). Už v souvislosti s jednáním předcházejícím uzavření pracovní smlouvy (např. vstupní pohovor, výběrové řízení) musí zaměstnavatel zabezpečit rovné zacházení s budoucím zaměstnancem. Zaměstnavatel smí od osoby, která se u něj uchází o práci, nebo od jiných osob vyžadovat jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy (§ 30 ZP).
Zásada rovného zacházení
V pracovněprávních vztazích je pak zaměstnavatel povinen uplatňovat zásadu rovného zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky včetně spravedlivého odměňování za práci, odbornou přípravu a příležitosti dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání (§ 16 ZP). Zaměstnavatel nesmí připustit diskriminaci zaměstnanců (přímou či nepřímou), a to v jakékoliv formě, tj. obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn a navádění k diskriminaci. Zaměstnavatel nesmí žádným způsobem zaměstnance postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů (§ 346b ZP).
Ochrana osobních práv zaměstnance
Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnanců na pracovištích a ve společných prostorách tím, že je podrobuje otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznam u jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci.
Povinnosti při uzavření pracovní smlouvy
Zaměstnavatel je povinen se zaměstnancem dohodnout všechny podstatné náležitosti pracovní smlouvy uvedené v § 34 ZP, tj. druh práce, místo (místa) výkonu práce a den nástupu do práce. Zaměstnavatel musí také zajistit, aby se zaměstnanec ještě před uzavřením pracovní smlouvy podrobil vstupní lékařské prohlídce. Pracovní smlouva musí být uzavřena v písemné formě a jedno její vyhotovení je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci. V případě uzavření pracovní smlouvy prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je zaměstnavatel povinen zaslat jejich vyhotovení na elektronickou adresu zaměstnance, která není v dispozici zaměstnavatele, a zaměstnanec ji pro tyto účely zaměstnavateli písemně sdělil.
Ode dne vzniku pracovního poměru je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet zaměstnanci podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo vnitřním předpisem. Pokud by pracovní smlouva neobsahovala údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich informovat písemně nejpozději do 7 dnů od vzniku pracovního poměru. Obsah informace je stanoven v § 37 a 37a ZP. Jde například o bližší označení druhu a místa výkonu práce, údaj o délce dovolené, údaj o postupu, který jsou zaměstnavatel a zaměstnanec povinni dodržet při rozvazování pracovního poměru a o běhu a délce výpovědní doby, o mzdě nebo platu, o týdenní pracovní době a jejím rozvržení a další. Zaměstnavatel je také povinen zaměstnance seznámit s pracovním řádem a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat, s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy.
Převedení na jinou práci
V případech taxativně vyjmenovaných v § 41 odst. 1 ZP je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci (např. pokud zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dosavadní práci nebo v případě, že je to třeba podle pravomocného rozhodnutí soudu). Při převedení na jinou práci je zaměstnavatel povinen přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro zaměstnance vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci. Je také povinen se zaměstnancem předem projednat důvod tohoto opatření a dobu jeho trvání. Po odpadnutí důvodů je povinen opět zařadit zaměstnance podle pracovní smlouvy, pokud se se zaměstnancem nedohodl jinak (§ 44 ZP).
Skončení pracovního poměru
Také v souvislosti se skončením pracovního poměru vznikají zaměstnavateli povinnosti. Při hromadném propouštění mu zákoník práce ukládá povinnosti jak ve vztahu k propouštěným zaměstnancům, tak i vůči odborové organizaci, radě zaměstnanců i krajské pobočce Úřadu práce (§ 62-63 ZP). Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat na žádost zaměstnance ve stanovené lhůtě pracovní posudek a i bez jeho žádosti potvrzení o zaměstnání. Rozvázal-li neplatně se zaměstnancem pracovní poměr, je povinen poskytnout mu při splnění podmínek uvedených v § 69-71 ZP náhradu mzdy nebo platu.
Pracovní doba
Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději dva týdny (v případě konta pracovní doby jeden týden) před začátkem rozvrženého období, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak. Rozvržení pracovní doby musí provést tak, aby byla zaměstnanci nejdéle po šesti hodinách (u mladistvého zaměstnance po 4,5 hodinách) nepřetržité práce poskytnuta přestávka v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout nepřetržitý denní odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích (mladistvému zaměstnanci alespoň 12 hodin) a také nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 24 hodin (mladistvému zaměstnanci alespoň 48 hodin) spolu s nepřetržitým denním odpočinkem, na který musí bezprostředně navazovat. Při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby a účet mzdy zaměstnance (§ 87 ZP).
Dovolená
Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen určit podle rozvrhu dovolených stanoveného po předchozím souhlasu příslušné odborové organizace tak, aby si zaměstnanec mohl vyčerpat dovolenou zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku. Přihlíží přitom nejen k provozním důvodům, ale také k oprávněným zájmům zaměstnance. Jestliže zaměstnanci vznikly bez jeho zavinění náklady proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené, je zaměstnavatel povinen mu tyto náklady nahradit (§ 217 ZP).
Mzda – plat
Kromě povinnosti platit zaměstnanci za vykonanou práci mzdu (plat) je zaměstnavatel povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Jestliže dojde ke změně skutečností uvedených ve výměru, musí zaměstnavatel zaměstnanci tuto skutečnost oznámit nejpozději v den, kdy změna nabyla účinnosti. Oznámení musí učinit písemnou formou. V případech poskytování platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci v den nástupu do práce písemný platový výměr. Při měsíčním vyúčtování mzdy musí vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách.
Překážky v práci
Také u překážek v práci ukládá zákoník práce zaměstnavateli řadu povinností. Na straně zaměstnance jde především o důležité osobní překážky v práci. V případech uvedených v §…
