3.2.5
Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením
JUDr. Monika Pastorková
NahoruPovinnost zaměstnávat OZP
Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (OZP) má každý zaměstnavatel, který zaměstnává více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru. Povinný podíl činí 4 %. U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce, se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítávají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce uživateli. Tuto povinnost zaměstnavatelé mohou plnit
- zaměstnáváním v pracovním poměru,
- odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele (§ 78 ZZ), nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám (tzv. "náhradní plnění"),
- odvodem do státního rozpočtu,
- kombinací uvedených způsobů.
Náhradní plnění z pohledu dodavatelů
Zaměstnavatelé, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele, a osoby samostatně výdělečně činné (dále OSVČ) mohou poskytnout pro účely naplnění povinného podílu náhradním způsobem zadané zakázky všem odběratelům do výše 28násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Za rok 2023 se jedná o průměrnou mzdu z roku 2022, která činila 39 306 Kč, a její 28násobek je ve výši 1 100 568 Kč. Za rok 2024 se jedná o průměrnou mzdu z roku 2023, která činila 42 427 Kč, a její 28násobek je ve výši 1 187 956 Kč.
MPSV na základě § 84 ZZ vede elektronickou evidenci náhradního plnění, jejíž součástí jsou následující údaje: identifikační údaje dodavatele a odběratele, cena výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek bez daně z přidané hodnoty započitatelnou do plnění povinného podílu formou náhradního plnění, datum dodání výrobků, služeb nebo realizace zakázek, číslo dokladu, jímž byla vyúčtována dodávka výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek, čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. Je to právě dodavatel výrobků, služeb nebo zakázek, kdo tyto údaje do evidence vkládá a odpovídá za jejich správnost. Jen v případě, že tak učiní nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění, ho lze považovat za náhradní plnění ve smyslu zákona.
NahoruPrůměrný roční přepočtený počet zaměstnanců
Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců upravuje vyhláška č. 518/2004 Sb. Do průměrného přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru (nezapočítávají se tedy zaměstnanci pracující na dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce). Započítávají se i zaměstnanci, jejichž pracovní poměr vznikl volbou či jmenováním, a i zaměstnanci ve služebním poměru.
Způsob výpočtu
Průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní rok se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin (včetně práce přesčas) těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny
-
v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,
-
za dobu, po kterou je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným a není mu prvních 14 dnů poskytováno nemocenské, ale náhrada mzdy včetně prvních 3 dnů pracovní neschopnosti,
-
v důsledku čerpání dovolené,
-
z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,
-
z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu, nebo mu podle § 192 odst. 1 ZP (část věty druhé za středníkem) náhrada mzdy nebo platu nepřísluší,
-
v důsledku ošetřování dítěte nebo péče o ně nebo ošetřování jiného člena domácnosti, za které náleží ošetřovné,
a celkového fondu pracovní doby bez svátků připadajícího v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího na stanovenou týdenní pracovní dobu.
Co se nezapočítává
Nezapočítávají se hodiny pracovní neschopnosti, za které nejsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, nezapočítává se mateřská dovolená a nevyčerpaná proplacená dovolená; k individuálním úpravám pracovní doby se nepřihlíží.
Za rok 2023 počítáme s fondem pracovní doby 2 000 hodin bez svátků (250 pracovních dnů), při 40 hodinách týdně. Průměrná mzda za 1.–3. čtvrtletí roku 2023 činila 42 427 Kč. Z těchto údajů se bude vycházet pro všechny výpočty v oblasti zaměstnanosti za rok 2023 a pro některé nároky v roce 2024 (např. podpora v nezaměstnanosti).
Příklad:
Všichni zaměstnanci odpracovali za celý rok (včetně dob započitatelných, dovolené, nemoci, ošetřování člena rodiny, překážek v práci) 175 201 hodin při osmihodinové pracovní době a ročním fondu pracovní doby 2 000 hodin v roce 2023.
Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců vypočteme:
175 201/ 2 000 hodin = 87,60 zaměstnanců.
Povinný podíl činí 4 % z těchto přepočtených zaměstnanců, tj. 3,50. Tento zaměstnavatel má povinnost zaměstnávat 3,50 osob se zdravotním postižením.
Zahájení nebo ukončení činnosti zaměstnavatele
Pokud zaměstnavatel zahájí nebo ukončí svou činnost v průběhu sledovaného kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celkový fond pracovní doby bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých činnost vykonával.
Průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní rok se zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech. Z průměrného přepočteného počtu zaměstnanců se stanoví povinný podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.
NahoruZpůsob výpočtu plnění povinného podílu
Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením se průměrný přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a průměrný přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, zjišťuje, jak je výše uvedeno; každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením (invalidní ve 3. stupni), se započítává třikrát (do způsobu plnění, nikoli do celkového počtu zaměstnanců).
Příklad:
Zaměstnavatel zaměstnává v pracovním poměru dva invalidní důchodce ve 3. stupni, kteří ve sledovaném roce odpracovali (včetně dob započitatelných – neschopnosti a dovolené) 3 670 hodin.
3 670 / 2 000 = 1,83
1,83 × 3 = 5,49 zaměstnanců.
Zaměstnavatel si za tyto dva zaměstnance za rok 2023 započte 5,49 zaměstnanců se zdravotním postižením.
NahoruVýpočet pro účely náhradního plnění za rok 2023
Pro účely náhradního plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením za rok 2023 se počet osob se zdravotním postižením, které si zaměstnavatel může započítat do plnění povinného podílu, vypočte tak, že z celkového objemu plateb od jednoho dodavatele uskutečněných za výrobky, služby nebo zakázky, které zaměstnavatel odebral od jednotlivých dodavatelů definovaných výše pod písmenem b) ve sledovaném kalendářním roce, se odečte daň z přidané hodnoty a výsledná částka se vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku zjištěné ČSÚ, vyhlášené Ministerstvem práce a sociálních věcí. (Sedminásobek činí 296 989 Kč.)
V případě, že je počet osob se zdravotním postižením větší než průměrný přepočtený počet zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, potvrzený za kalendářní čtvrtletí (které předchází zdanitelnému plnění za dodání výrobků nebo služeb anebo…
