Poživatelé důchodů

13.4.3

Poživatelé důchodů

Ing. Růžena Klímová

Zaměstnavatel může s každým poživatelem starobního důchodu uzavřít pracovní poměr na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, aniž by důchodce ztratil nárok na výplatu důchodu. To však neplatí pro poživatele předčasného starobního důchodu, který ještě nedosáhl věku pro nárok na řádný starobní důchod a pracuje v zaměstnání, které založí účast na nemocenském pojištění.

Pro důchodce, který je činný v pracovněprávním vztahu, platí v plném rozsahu ustanovení zákoníku práce.

Zvýšenou pozornost je třeba věnovat v případě zaměstnávání důchodců při převedení na jinou práci (viz § 41 ZP), protože je u nich větší pravděpodobnost ztráty zdravotní způsobilosti konat dosavadní práci. Tuto skutečnost je však nutno zjišťovat podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Jubilejní odměna

Zaměstnanci, kterému vznikl nárok na starobní důchod nebo kterému byl přiznán invalidní důchod třetího stupně, může zaměstnavatel poskytnout jubilejní odměnu [viz § 224 odst. 2 písm. a) ZP]. Tato možnost se tedy týká starobních důchodců v době, kdy jim vznikl nárok na starobní důchod, a nikoli až tehdy, kdy jim byl důchod skutečně přiznán, na rozdíl od důchodců, kterým byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, kterým je možno přiznat tuto jubilejní odměnu až v době přiznání důchodu.

Výpověď

V praxi často dochází k omylu v tom smyslu, že vznik nároku na důchod je důvodem k výpovědi. Je nutno zdůraznit, že tomu tak není a záleží jen na důchodci, zda bude pokračovat ve výkonu práce nebo nikoli. Výpověď mu zaměstnavatel může dát stejně jako ostatním zaměstnancům jen z důvodů vymezených v § 52 ZP, nebo může okamžitě zrušit pracovní poměr dle § 55 ZP.

Mzdové podmínky

K 1. 1. 2017 došlo ke sjednocení sazeb minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy pro všechny zaměstnance bez ohledu na to, jedná-li se o poživatele invalidního důchodu. Zaměstnavatel je tudíž povinen poskytovat mzdu alespoň ve výši nejnižších úrovní zaručené mzdy (viz).

Zaměstnanost

Protože poživatelé invalidního důchodu se považují za osoby se zdravotním postižením (§ 67 odst. 2 ZZ), náleží jim zvýšená ochrana na trhu práce. Platí pro ně proto příslušná ustanovení jak zákoníku práce, tak zákona o zaměstnanosti týkající se osob se zdravotním postižením (viz). Pokud jde o starobní důchodce, nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti [viz § 39 odst. 1 písm. c) ZZ], ani na podporu při rekvalifikaci (§ 40 odst. 1 ZZ) a překrývá-li se doba pobírání podpory v nezaměstnanosti s dobou pobírání důchodu, jsou povinni podporu vrátit [viz § 56 odst. 2 písm. b) ZZ].

Starobní důchodci mohou být též osobami se zdravotním postižením, které naplňují 4% podíl osob se zdravotním postižením, pokud u zaměstnavatele pracují v rámci pracovního poměru a doložili, že jsou osobami

1. invalidními ve třetím stupni, nebo
2. invalidními v prvním nebo druhém stupni, nebo
3. zdravotně znevýhodněnými.

Jde o situace, kdy poživatel invalidního důchodu dosáhne věku pro nárok na řádný starobní důchod a dochází k povinné transformaci invalidního důchodu na starobní. Skutečnost, že je tato osoba nadále invalidní, se prokazuje potvrzením posudkové komise OSSZ (že je nadále osobou invalidní v prvním nebo druhém nebo třetím stupni invalidity). Pro uplatnění slevy na invaliditu je však nutné ještě potvrzení od finančního úřadu, který vydá na žádost poplatníka příslušné potvrzení.

 NahoruDAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI

Příjmy důchodců

Jsou-li poživatelé důchodů zaměstnaní, mají příjmy ze závislé činnosti, které podléhají dani z příjmů. Zaměstnavatel jako plátce daně postupuje při zdanění jejich příjmů ze závislé činnosti standardním způsobem jako u ostatních poplatníků.

Jedná-li se o příjem z dohody o provedení práce bez učiněného Prohlášení poplatníka a odměna v kalendářním měsíci u téhož plátce daně nepřesáhne částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě DPP na nemocenském pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto dohod u téhož zaměstnavatele, uplatní se srážková daň.

Pokud poplatník neučinil Prohlášení poplatníka a zdanitelný příjem nepřekročil v kalendářním měsíci výši rozhodnou pro vznik účasti na nemocenském pojištění – tedy částku 4 000 Kč, uplatňuje se u ostatních příjmů z § 6 ZDP  srážková daň. Tento způsob zdanění se dotýká příjmů plynoucích z pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti či se jedná o odměny jednatele, člena družstva, odměny přísedícímu u soudu nebo svědečné u policie atd.

Srážková daň se také uplatňuje u odměny daňového nerezidenta, který je členem orgánu právnické osoby nebo orgánem právnické osoby, a to bez ohledu na její výši.

Základní sleva na dani

Starobní důchodce může uplatnit základní slevu na dani ve výši 2 570 Kč za kalendářní měsíc, pokud učiní Prohlášení poplatníka.

Sleva na invaliditu

Základní sleva na invaliditu ve výši 210 Kč měsíčně, ročně ve výši 2 520 Kč, náleží poživateli invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně invalidity. Rozšířená sleva na invaliditu ve výši 420 Kč měsíčně, ročně ve výši 5 040 Kč, náleží poživateli invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Od roku 2018 se prokazuje nárok na slevu na invaliditu rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého či třetího stupně invalidity. Pokud však poplatník bude u téhož plátce pokračovat v zaměstnání i v dalším zdaňovacím období, je povinen nejpozději do 15. 2. tohoto zdaňovacího období předložit potvrzení plátce důchodu.

Osvobození důchodu

Podle § 4 odst. 1 písm. g) ZDP je pravidelně poskytovaný důchod do výše 36násobku minimální mzdy ročně od daňové povinnosti osvobozený. Za rok 2023 činil tento limit 622 800 Kč ročně, od roku 2024 ročně 680 400 Kč. Pokud bude pravidelně poskytovaný důchod do limitu 680 400+ 20 000 = 700 400 Kč, důchodce daňové přiznání podávat nebude, protože k částce do 20 000 Kč se od roku 2024 nepřihlíží (viz § 38g odst. 2 ZDP). Bude-li důchod vyšší, pak částka přesahující zákonný limit (700 400 Kč) je zdanitelným příjmem podle § 10 ZDP a poživatel důchodu je povinen podat daňové přiznání. Současně má právo uplatnit základní slevu 30 840 Kč. Za pravidelně poskytovaný důchod se považuje i pravidelně přijímaný důchod (penze) z ciziny, jedná-li se o daňového rezidenta ČR.

Zdanění důchodů u pracujících důchodců

V případě, že byl důchodce zaměstnán nebo měl jiný příjem ze závislé činnosti, případně podnikal, byl povinen po ukončení zdaňovacího období (naposledy za rok 2015) podat daňové přiznání a zdanit veškerý pravidelně vyplacený důchod, pokud zdanitelný příjem dle § 6 (závislá činnost) s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní a daňový základ pro účely podnikání (§ 7 ZDP) a daňový základ z příjmů z nájmu (§ 9 ZDP) překročil za rok částku 840 000 Kč, a to v souladu s § 4 odst. 3 ZDP. Nálezem Ústavního soudu (zveřejněno ve Sbírce zákonů pod číslem 271/2016 Sb.) došlo ke zrušení odst. 3 § 4 ZDP a již za rok 2016 se k příjmu pracujícího důchodce nepřihlíželo.

 NahoruZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Poživatel důchodu je ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné i stát. Je tedy povinen platit pojistné na zdravotní pojištění pouze tehdy, pokud je zaměstnán a zaměstnání zakládá účast na zdravotním pojištění (nebo je z pohledu zdravotního pojištění považován za OSVČ). Pro poživatele důchodů neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, a proto zaměstnavatel odvádí pojistné jen z dosaženého příjmu. Vyměřovacím základem je úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti, nejedná-li se o výjimky, z nichž se pojistné na zdravotní pojištění neplatí (například odstupné, odchodné, náhrada za ztrátu na výdělku atd.).

Odpočet

Je-li poživatel invalidního důchodu zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, lze u něho uplatnit tzv. odpočet. U takového zaměstnance je podle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát. Od 1. 1. 2024 se částka zvyšuje na 15 440 Kč. V dalších letech by měl být odpočet odvozen od průměrné mzdy pro účely důchodového pojištění.

Přepočtený počet zaměstnanců

Praktický postup při uplatnění odpočtu vychází z předpokladu, že je nutno stanovit průměrný přepočtený počet zaměstnanců vždy výhradně k příslušnému kalendářnímu měsíci.

V zákoně o zaměstnanosti je řešeno použití a výpočet průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, pro účely poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Příspěvek se poskytuje na základě žádosti zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců.

Výpočet průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců se zdravotním postižením a podmínky poskytnutí předmětného příspěvku vycházejí z § 11 až 14 vyhlášky č. 518/2004 Sb.  Pro účely zdravotního pojištění je nutno aplikovat výpočet měsíčně. Bez použití měsíčního výpočtu lze odpočet použít u zaměstnavatele, který je aktuálně příjemcem příspěvku od úřadu práce a na žádost zdravotní pojišťovny doloží potvrzení o pobírání příspěvku.

U zaměstnavatele, který není v příslušném měsíci příjemcem příspěvku, musí být použit výpočet přepočteného průměrného počtu zaměstnanců. Při výpočtu se pracuje vždy s celkovým počtem zaměstnanců u příslušného zaměstnavatele, a nikoli jen se zaměstnanci registrovanými u příslušné zdravotní pojišťovny.

Poměr zaměstnanců se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu zaměstnanců za určitý měsíc v procentech:

Poměr = (B + C) × 100 / (A + B + C),

kde

A = a / x = přepočtený počet zaměstnanců bez zdravotního postižení,

B = 3 b / x = přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou orgánem sociálního zabezpečení uznáni invalidními ve III. stupni invalidity (každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením, tj. invalidní zaměstnanec ve III. stupni invalidity, se dle § 67 ZZ a § 12 vyhlášky č.…