5.2.13
Pracovněprávní vztahy na dobu určitou a zdravotní pojištění
Ing. Antonín Daněk
Dotaz
V naší firmě není výjimkou sjednávání pracovněprávních vztahů na dobu časově omezenou. Jak postupovat v případě sjednání takového vztahu v návaznosti na odvod pojistného alespoň z minima nebo z jeho poměrné části včetně přihlašování a odhlašování osob jako zaměstnanců?
Právní předpisy
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
• § 3 odst. 1, 4, 6, 8, 9, 10 ZPZP
• § 7
• § 13
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
• § 5 písm. a) ZVZP
• § 7 odst. 1 ZVZP
• § 8 odst. 2 ZVZP
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
• § 25 odst. 3 ZZ
Odpověď
Předveďme si formou příkladů postupy zaměstnavatele v právních podmínkách roku 2015 při řešení různých situací v souvislosti se sjednáním pracovněprávního vztahu na dobu určitou.
Příklad č. 1
Zaměstnanec má souběh zaměstnání s podnikáním, kdy zaměstnání je hlavním zdrojem jeho příjmů. Toto zaměstnání je sjednáno na dobu určitou do 31. 3.
Pokud pojištěnec pokračuje od data 1. 4. ve výkonu své samostatné výdělečné činnosti, mění se pro něj ve zdravotním pojištění zcela zásadním způsobem podmínky, kdy především:
− od dubna pro něj jako OSVČ platí ustanovení o nutnosti dodržet v tomto a v dalších měsících minimální vyměřovací základ,
− musí od dubna začít platit zálohy na pojistné, vypočtené podle výsledků své podnikatelské činnosti za rok 2014, nejméně však 1 797 Kč,
− musí kontaktovat zdravotní pojišťovnu a oznámit jí nastalou změnu, tedy skutečnost, že se podnikání stalo jediným zdrojem jeho příjmů.
Minimální vyměřovací základ by nemusel být dodržen a placení alespoň minimálních záloh by nebylo povinností tehdy, pokud by pro pojištěnce neplatilo zákonné minimum dle § 3a odst. 3 ZPZP.
Příklad č. 2
Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) byla sjednána do 31. 7. Následně byla uzavřena nová DPČ od 1. 8., zaměstnanec však začal pracovat až v pondělí 3. 8., a za srpen mu byl zúčtován příjem 8 700 Kč.
Protože oba pracovněprávní vztahy na sebe plynule nenavazují, použije zaměstnavatel při plnění oznamovací povinnosti kódy "O" k datu 31. 7. (skončení DPČ) a "P" k datu 3. 8., tedy ke dni, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření další DPČ začal vykonávat sjednanou práci. Protože zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc srpen, musí být při odvodu pojistného dodržena poměrná část minima za celkem 29 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci ve výši 8 606,45 Kč [(29 : 31) x 9 200]. Odvodem pojistného z částky 8 700 Kč je zajištěn postup podle zákona, dopočet do minima 9 200 Kč se v takových případech neprovádí.
Kdyby však byla s účinností od 1. 8. uzavřena pracovní smlouva, ve které by byl uveden den nástupu do práce 1. srpen 2015, anebo kdyby zaměstnanec začal na základě další DPČ pracovat již v sobotu 1. 8., pak zaměstnavatel by v dané souvislosti žádné oznámení neprováděl, neboť oba pracovněprávní vztahy by na sebe plynule navazovaly.
Příklad č. 3
Takzvané nekolidující zaměstnání (s měsíčním příjmem nepřevyšujícím 4 600 Kč) bylo uzavřeno od 3. 6. do 30. 9., po celé období byl zaměstnanec evidován na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání.
Při plnění oznamovací povinnosti vůči zdravotní pojišťovně zaměstnance použije zaměstnavatel v zákonné osmidenní lhůtě kódy "P" a "I" k datu 3. 6. a kód "O" k datu 30. 9.
Kód "J" se při skončení pracovního poměru nepoužije, protože registrace na úřadě práce ke dni skončení zaměstnání nadále trvá.
V žádném z měsíců června až září neřeší zaměstnavatel minimální vyměřovací základ ani jeho poměrnou část proto, že po celou dobu je zaměstnanec evidován v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát.
K dané záležitosti podotýkám, že u zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu, je minimální mzda i po datu 1. 1. 2015 nadále určena částkou 8 000 Kč. To znamená, že maximální výše příjmu této osoby může v tomto nekolidujícím zaměstnání činit nejvýše 4 000 Kč.
Příklad č. 4
V měsíci srpnu byly u stejného zaměstnavatele sjednány dvě dohody o provedení práce (DPP). První DPP na období od 4. 8. do 10. 8. s příjmem 4 500 Kč, u druhé DPP pak na období od 20. 8. do 31. 8. na částku příjmu 9 400 Kč.
Do konce roku 2014 se zaměstnavatel problematikou placení pojistného nezabýval, neboť u žádné z dohod nebyla výší zúčtovaného příjmu překročena částka 10 000 Kč. Současně však platilo, že takto uzavřené dohody neřešily u pojištěnce jeho pojistný vztah.
Zcela jinak však musíme nahlížet na posuzování těchto příjmů od 1. 1. 2015, kdy došlo ke změně ustanovení bodu 3 § 5 písm. a) ZVZP. S účinností od tohoto data se již sčítají příjmy z více dohod o provedení práce (a také dohod o pracovní činnosti) u jednoho zaměstnavatele. Vyměřovací základ pro odvod pojistného za měsíc srpen tak činí 13 900 Kč.
Zaměstnavatel…
