Ing. Karel Janoušek
Jak je uvedeno výše, za cestovní náhrady se podle § 156 odst. 3 ZP považují pouze náhrady, které byly poskytnuty v souladu s § 152 ZP, tj. náhrady výdajů, které zaměstnanci vznikly při:
- pracovní cestě (§ 42 ZP),
- cestě mimo pravidelné pracoviště (§ 34a ZP),
- mimořádné cestě v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště (§ 78 až § 87, § 93, § 95 ZP),
- přeložení (§ 43, § 165, § 177 a § 178 ZP),
- dočasném přidělení (§ 43a, § 165 ZP),
- přijetí do zaměstnání v pracovním poměru (§ 165, § 177 a § 178 ZP),
- výkonu práce v zahraničí (§ 172 a § 181 ZP).
Ustanovení § 152 ZP je pro cestovní náhrady velmi důležité, protože zcela jednoznačně stanoví, kdy zaměstnanci tyto náhrady přísluší.
Kromě toho zaměstnanci přísluší také náhrada jízdních výdajů při cestě k návštěvě rodiny (§ 161 a § 167 ZP) a stravné v případě, že je zaměstnanec vyslán na pracovní cestu do svého bydliště (§ 163 odst. 6, § 170 odst. 7 ZP). Podrobnější informace k jednotlivým typům cest a jednotlivým druhům náhrad jsou uvedeny v dalších kapitolách.
Protože zaměstnanci cestovní náhrady přísluší, je zaměstnavatel vždy, když má od zaměstnance nebo ve své evidenci potřebné informace nezbytné ke stanovení správné výše cestovních náhrad, povinen zaměstnanci tyto náhrady poskytnout.
Podle § 346c ZP nemůže zaměstnanec zprostit zaměstnavatele povinnosti poskytnout mu mzdu, plat, odměnu z dohody a jejich náhrady, odstupné, odměnu za pracovní pohotovost a náhradu výdajů příslušejících zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, tj. cestovní náhrady. Na tom nic nemění ani případné nedodržení desetidenní lhůty uvedené v § 183 ZP (promlčecí lhůta platná pro zaměstnance je podle § 609 OZ tříletá), ani to, že zaměstnanec zaměstnavateli případně písemně sdělil, že např. stravné nepožaduje (jde o neplatný úkon).
Definice pracovní cesty
Podle § 42 odst. 1 ZP se pracovní cestou rozumí časově omezená cesta k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu lze pouze na základě dohody s ním (tato dohoda však nemusí být písemná).
Pro účely poskytování cestovních náhrad se podle § 156 odst. 2 ZP za pracovní cestu považuje také cesta mimo pravidelné pracoviště a mimořádná cesta v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště. Vždy musí samozřejmě jít o cestu za účelem výkonu práce. Výkon práce je totiž nezbytnou podmínkou konání pracovní cesty a její neoddělitelnou součástí.
Podmínky pro poskytnutí cestovních náhrad
Aby mohly být zaměstnanci poskytnuty cestovní náhrady, musí jít o cestu, při které lze zaměstnanci takovéto náhrady poskytnout, tj. musí být současně splněny tyto podmínky:
-
jde o cestu za účelem výkonu práce, který byl sjednán v pracovní smlouvě, příp. činnosti, která se podle zákoníku práce za výkon práce považuje (např. prohlubování kvalifikace),
-
výkon této práce je prováděn mimo místo, které bylo v pracovní smlouvě sjednané jako místo výkonu práce, příp. mimo pravidelného pracoviště, v některých případech na pravidelném pracovišti a
-
na takovou cestu vyslal zaměstnance zaměstnavatel.
Pokud není…
