Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele

6.8.2

Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele

Ing. Antonín Daněk

Přehled o platbě pojistného je zaměstnavatel povinen předat nejpozději v den splatnosti pojistného. Pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.

Formulář obsahuje:

• součet vyměřovacích základů jednotlivých zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny. Uvádí se součet vyměřovacích základů, které byly těmto zaměstnancům zúčtovány v daném měsíci, včetně vyměřovacích základů zúčtovaných bývalým zaměstnancům, pojištěným u příslušné zdravotní pojišťovny;

• úhrnnou výši pojistného, to je součet jednotlivých částek pojistného vypočteného z výše uvedených vyměřovacích základů;

• počet zaměstnanců, ke kterým se údaje vztahují. Uvádějí se zde všichni zaměstnanci pojištění u příslušné zdravotní pojišťovny, kterým plynuly od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP. Zahrnují se i ti, kteří měli v daném měsíci nulový vyměřovací základ (nemoc celý měsíc, mateřská dovolená, důchodci s příjmem nižším než odpočet za podmínek stanovených v § 3 odst. 7 ZPVZP apod.). Má-li zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele více pracovněprávních vztahů, ze kterých mu plynou příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP, započítává se do celkového počtu zaměstnanců jen jedenkrát. Do celkového počtu se nezahrnují bývalí zaměstnanci, kterým byl v daném měsíci zúčtován nějaký příjem (odměna).

 NahoruPravděpodobná výše pojistného

Nesplní-li zaměstnavatel povinnost podat Přehled ani na základě písemné výzvy a ve lhůtě určené zdravotní pojišťovnou v této výzvě, může zdravotní pojišťovna stanovit rozhodnutím ve správním řízení pravděpodobnou výši pojistného. Ve zmíněné písemné výzvě však musí být plátce na tuto možnost upozorněn.

 NahoruCelkový počet zaměstnanců

V příslušném kalendářním měsíci se do celkového počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele započítávají nebo nezapočítávají například tyto osoby:

a) započítávají se

• osoby pracující na základě pracovní smlouvy (jedná se vždy o příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP) – bez ohledu na výši příjmu, případně i s potřebou dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ,

• osoby pracující na dohodu o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč,

• osoby pracující na dohodu o pracovní činnosti s příjmem alespoň 4 000 Kč (Poznámka k oběma dohodám: příjmy u příslušných dohod se sčítají, musí se však jednat u téhož zaměstnavatele o typově stejné dohody),

• osoby s příjmy charakteru funkčních požitků podle § 6 odst. 10 ZDP (například osoby s odměnami za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí a jiných orgánech územní samosprávy, ve spolcích a zájmových sdruženích apod.) – při jakémkoli příjmu,

• ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené nebo příjemci rodičovského příspěvku, u kterých trvá pracovní poměr,

• členové statutárního orgánu s příjmem, případně ti členové, kteří aktuálně příjem nevykazují, avšak je známo, že jim bude v budoucnu příjem zúčtován (například i členové výborů Společenství vlastníků),

• funkcionáři (uvolnění i neuvolnění) s příjmy za výkon funkce,

• společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným, komanditisté komanditní společnosti, vykonávající pro společnost práci na základě pracovněprávního vztahu nebo i bez tohoto vztahu,

• osoby, kterým dodatečně vzniklo zaměstnání na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (například osobě pracující na dohodu o provedení práce s příjmem 10 000 Kč je po skončení dohody zúčtován příjem na základě této dohody – zaměstnání vzniká v posledním kalendářním měsíci trvání dohody),

• osoby pracující i jen jeden den na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, pokud bylo výší příjmu dosaženo částky podléhající povinnosti odvodu pojistného zaměstnavatelem – viz výše,

• osoby pracující v tzv. nekolidujícím zaměstnání (tj. s příjmem do poloviny minimální mzdy) za podmínek stanovených v § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb.,

• studenti jako brigádníci (během prázdnin nebo i v průběhu studia), pokud jsou z pohledu zdravotního pojištění zaměstnanci,

• osoby ze zahraničí (zaměstnané podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo i osoby z ostatních, tzv. třetích zemí), které jsou z titulu zaměstnání u českého zaměstnavatele účastny českého systému veřejného zdravotního pojištění,

• …