Příplatek za práci přesčas

5.1.7.1

Příplatek za práci přesčas

Ing. Růžena Klímová

Poskytování mzdy a příplatku za práci přesčas upravuje ustanovení § 114 ZP.

Podle něho přísluší zaměstnanci za práci přesčas:

• dosažená mzda a příplatek ve výši nejméně 25 % jeho průměrného výdělku, nebo

• náhradní volno v rozsahu práce konané přesčas namísto příplatku v případě, že se na tom zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl.

Výše příplatku

Protože výši příplatku stanoví zákoník práce jako minimální, může zaměstnavatel dohodnout (v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě) nebo stanovit (vnitřním předpisem – § 305 ZP) výši příplatku za práci přesčas (při zachování minimální výše jako základní) diferencovaně podle toho, zda je tato práce konána ve všední den (např. základní 25 %), v noci nebo v den pracovního klidu (pro tento případ např. stanoví 50 % průměrného výdělku), čímž ocení nevýhodnost konání takové práce přesčas. Je-li dnem pracovního klidu svátek a zaměstnanec neměl v tento den podle rozvrhu pracovních směn pracovat, poskytuje se kromě příplatku za práci přesčas ještě příplatek za práci ve svátek (viz), pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl na tom, že namísto náhradního volna za práci ve svátek mu poskytne příplatek za práci ve svátek.

Náhradní volno

Náhradní volno za práci přesčas (ale též i za práci ve svátek) je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci nejpozději v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas, pokud se se zaměstnancem nedohodl na jiné době – kratší nebo delší. Pokud ve stanovené nebo sjednané době zaměstnavatel náhradní volno zaměstnanci neposkytne, přísluší zaměstnanci příplatek za práci přesčas dodatečně. Doba, kdy zaměstnanec čerpá náhradní volno za práci přesčas, se posuzuje jako doba odpracovaná a přísluší mu proto za ni mzda. Neposkytnutí náhradního volna tedy znamená, že zaměstnavatel musí zaměstnanci dodatečně zaplatit nejen příplatek, ale i mzdu za práci přesčas (§ 114 odst. 2 ZP).

Řadový zaměstnanec

Zákoník práce od 1. 1. 2012 umožňuje sjednat s řadovým zaměstnancem mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas, nejvýše však v rozsahu 150 hodin ročně.

Vedoucí zaměstnanec

U vedoucích zaměstnanců (§ 11 ZP) je možné sjednat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas v mezích celkového rozsahu práce přesčas (§ 93 odst. 4 ZP). V rámci tzv. vyrovnávacího období nesmí objem sjednané práce přesčas, k níž bylo přihlédnuto, činit více než 8 hodin v průměru týdně. Je-li vyrovnávací období u zaměstnavatele stanoveno v rozsahu 26 týdnů, pak se může jednat až o 208 hodin práce přesčas, k nimž lze ve smluvní mzdě vedoucího zaměstnance přihlédnout. Za vedoucího zaměstnance se považuje zaměstnanec, který je dle rozhodnutí organizace oprávněn řídit, kontrolovat a organizovat práci podřízených zaměstnanců.

Příplatky a náhradní volno

Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Je-li mzda sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas, pak za práci přesčas nepřísluší mzda s příplatkem, ani náhradní volno. Zaměstnavatel je však povinen práci přesčas evidovat i u těch zaměstnanců, s nimiž bylo ve smluvní mzdě přihlédnuto k případné práci přesčas z důvodu dodržení nepřekročitelného limitu.

U řadových zaměstnanců, s nimiž bylo ve smluvní mzdě přihlédnuto k případné práci přesčas, však mohou nastat i situace, kdy za práci přesčas obdrží mzdu s příplatkem, je-li s nimi dohodnut výkon práce přesčas nad 150 hodin ročně. Vykonají-li práci přesčas nad limit 150 hodin, obdrží za každou hodinu práce přesčas mzdu s příplatkem nebo se mohou dohodnout se zaměstnavatelem na poskytnutí náhradního volna za práci přesčas.

Paušalizace mzdy za práci přesčas

Zaměstnavatel může také se zaměstnanci dohodnout, že uplatní paušalizaci mzdy za práci přesčas. I při tomto způsobu však musí být zaručeno, že zaměstnanec obdrží takovou mzdu (a příplatek), jaká odpovídá rozsahu jím vykonávané práce přesčas, a na druhé straně nepřekročí limit v průměru 8 hodin týdně v rámci vyrovnávacího období, resp. 150 hodin ročně. Výpočet paušální částky mzdy za práci přesčas je proto třeba zdokumentovat tak, aby z něho byly tyto skutečnosti zřejmé.

Výkon práce na dálku

Dohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem, že pro něj bude konat práci na dálku v pracovní době, kterou si za sjednaných podmínek sám rozvrhuje, platí, že

• se úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nepoužije; délka směny však nesmí přesáhnout 12 hodin,

• při jiných důležitých osobních překážkách v práci zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis podle § 199 odst. 2 ZP jinak,

• se pro účely poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody podle § 192 a 194 a čerpání dovolené uplatní stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tyto účely povinen předem určit.

Z výše uvedeného je nutné dovodit, že pokud bude sjednáno, že si zaměstnanec bude pracovní dobu rozvrhovat sám, pak práce přesčas zde nemá své místo. Jiná situace nastane v případě, kdy bude stanoven pevný harmonogram směn a kromě plánovaných směn zaměstnavatel zaměstnanci při výkonu práce na dálku nařídí práci přesčas. V takovém případě bude náležet mzda za práci přesčas s příplatkem za práci přesčas, pokud se smluvní strany nedohodnou na náhradním volnu za práci přesčas.