dnes je 22.12.2024

Input:

Příplatek za práci ve svátek

30.11.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 8 minut

5.1.7.2
Příplatek za práci ve svátek

Ing. Růžena Klímová

Úpravu poskytování mzdy za práci ve svátek, náhradního volna a případné náhrady mzdy ve svátek obsahuje ustanovení § 115 ZP. Podle tohoto ustanovení:

  • za dobu konání práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek,

  • náhradní volno je zaměstnavatel povinen poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce po výkonu práce ve svátek s možností dohodnout se se zaměstnancem na době jiné,

  • za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku,

  • dohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem na poskytnutí příplatku za práci ve svátek namísto náhradního volna, činí tento příplatek (k dosažené mzdě) nejméně 100 % průměrného výdělku,

  • v případě, že zaměstnanec ve svátek nepracoval, ačkoli podle rozvrhu směn pracovat měl a mzda mu v důsledku toho ušla, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku v rozsahu ušlé mzdy,

  • pokud zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem poskytování měsíční mzdy ve stále stejné výši bez ohledu na počet pracovních dnů v měsíci včetně svátků připadajících na tyto dny, pak v případě svátku připadajícího na tyto dny poskytuje zaměstnancům nekrácenou měsíční mzdu.

Jak již bylo řečeno v článku o příplatku za práci přesčas (viz), připadne-li svátek na den pracovního klidu zaměstnance (na tento den nebyla plánovaná směna), přísluší mu za práci v tento den nejen mzda a náhradní volno nebo příplatek za práci ve svátek, ale i příplatek za práci přesčas.

Se zaměstnancem nelze dohodnout ani sjednat, že mzda a příplatek za práci ve svátek je již obsažena v jeho mzdě, a to ani s vedoucím zaměstnancem (nelze aplikovat ustanovení platné pro práci přesčas na práci ve svátek). Dojde-li však k souběhu práce ve svátek a práce přesčas u vedoucího zaměstnance, se kterým byla mzda sjednána již s přihlédnutím k práci přesčas, mzda za práci přesčas a příplatek za práci přesčas mu nepřísluší.

Zaměstnancům, s nimiž byla uzavřena dohoda o výkonu práce na dálku a bylo dohodnuto, že si pracovní dobu budou rozvrhovat sami, a zaměstnavatel je neomezí ve výkonu práce ve svátek, budou mít nárok na mzdové plnění jako ostatní zaměstnanci pracující na pracovišti zaměstnavatele.

Zaměstnanec v den svátku nepracuje

a) Vzhledem k tomu, že zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou mzda neuchází, obdrží celou nekrácenou měsíční mzdu, neboť výše měsíční mzdy je poskytována v nekrácené výši bez ohledu na počet dnů v měsíci. Tento postup je však podmíněn zakotvením uvedeného principu ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.

Příklad:

V kalendářním měsíci je stanoven harmonogram směn v rozsahu 176 hodin včetně jednoho svátku připadajícího na pracovní den zaměstnance. Zaměstnanec pracuje v rovnoměrně rozvržené pracovní době a má měsíční mzdu 45 800 Kč.

Měsíční mzda: 45 800 : 176 x 176 = 45 800 Kč

Ze samotného výpočtu je patrné, že zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou mzda neušla a zaměstnanec dostane nekrácenou měsíční mzdu.



b) Zaměstnavatel uplatňuje měsíční formu mzdy, ale bude v případě svátku uplatňovat náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, jak vyplývá ze zákonného postupu.

Příklad:

V kalendářním měsíci je stanoven harmonogram směn v rozsahu 176 hodin včetně jednoho svátku připadajícího na pracovní den, zaměstnanec má měsíční mzdu 45 800 Kč, průměrný hodinový výdělek činí 266,20 Kč, zaměstnanec pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby se směnami v rozsahu 8 hodin.

Poměrná část měsíční mzdy 45 800 : 176 x 168 = 43 718,18 Kč, zaokr. 43 719 Kč
Náhrada mzdy za den svátku 266,20 x 8 = 2 129,60 Kč, zaokr. 2 130 Kč
Celková výše mzdy 43 719 + 2 130 = 45 849 Kč



c) U zaměstnanců, kteří jsou odměňovaní hodinovou mzdou, mzda v důsledku svátku ušla, a proto musí vždy obdržet náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

Příklad:

V kalendářním měsíci je stanoven harmonogram směn v rozsahu 176 hodin včetně jednoho svátku připadajícího na pracovní den, zaměstnanec má hodinovou mzdu 250 Kč, průměrný hodinový výdělek činí 251,20 Kč, zaměstnanec pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby.

Mzda za výkon práce 250 x 168 = 42 000 Kč
Náhrada mzdy za den svátku 251,20 x 8 = 2 009,60 Kč, zaokr. 2 010 Kč
Celková výše mzdy 42 000 + 2 010 = 44 010 Kč



V den svátku zaměstnanec pracuje

Nutno upozornit, že v případě výkonu práce ve svátek zaměstnanci vzniká nejprve nárok na poskytnutí náhradního volna za práci ve svátek a pouze v případě dohody se zaměstnavatelem příplatek za práci ve svátek.

a) Zaměstnanec nečerpá náhradní volno za práci ve svátek, protože se dohodl se zaměstnavatelem na poskytování příplatku za práci ve svátek. Zaměstnanci náleží dosažená mzda a za každou hodinu odpracovanou ve svátek příplatek alespoň ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku.

Příklad – měsíční mzda:

V kalendářním měsíci je stanoven harmonogram směn v rozsahu 176 hodin, svátek ve výši 8 hodin připadl na pracovní den. Zaměstnanec pracuje v rovnoměrně rozvržené pracovní době a má měsíční mzdu 45 800 Kč, jeho průměrný hodinový výdělek činí 251,20 Kč. Zaměstnanec v daném měsíci odpracoval 176 hodin, z toho 8 hodin činila práce ve svátek. Zaměstnavatel poskytuje pouze zákonnou výši příplatku za práci ve svátek. Za práci ve svátek nečerpal náhradní volno.

Výše měsíční mzdy za 176 hodin 45 800 Kč
Příplatek za práci ve svátek 8 x 251,20 x 100 % = 2 009,60 Kč, zaokr. 2 010 Kč
Celková mzda 45 800 + 2 010 = 47 810 Kč

Příklad – hodinová mzda:

V kalendářním měsíci je stanoven harmonogram směn v rozsahu 176 hodin, svátek ve výši 8 hodin připadl na pracovní den. Zaměstnanec pracující v rovnoměrně rozvržené pracovní době v daném měsíci odpracoval 176 hodin, jeho průměrný hodinový výdělek činí 251,20 Kč, jeho hodinová mzda činí 250 Kč. Zaměstnanec ve svátek odpracoval 8 hodin. Zaměstnavatel

Nahrávám...
Nahrávám...