RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK Z POHLEDU ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ

     Z hlediska posuzování situace příjemce rodičovského příspěvku vycházíme prioritně ze skutečnosti, že za tuto osobu je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát. Další významnou právní normou je však v dané souvislosti zákoník práce, který v ustanovení § 196 hovoří o tom, že k prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. I když rodičovskou dovolenou mohou podle § 198 odst. 1 zákoníku práce čerpat zaměstnankyně a zaměstnanec současně (a tedy pečovat o dítě v jejím průběhu), náleží rodičovský příspěvek jen jednomu z nich. Výše rodičovského příspěvku je závislá na době, po kterou bude rodič příspěvek čerpat. V úvahu přicházejí tyto varianty:

1. do dvou let věku dítěte - zvýšená výměra a tzv. rychlejší čerpání,

2. do tří let věku dítěte - základní výměra a klasické čerpání,

3. do čtyř let věku dítěte - snížená výměra a pomalejší čerpání.

     Za osobu pobírající rodičovský příspěvek je stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění vždy, to znamená, že nerozhoduje časové období, po které je tento příspěvek čerpán. Pokud žena již nepobírá rodičovský příspěvek, ale nadále je na rodičovské dovolené, platí za ni pojistné stát.

     Odlišně je tato situace posuzována u mužů, neboť podle § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZP“), je stát plátcem pojistného mj. za ženy na mateřské a rodičovské dovolené. Tato patrná zákonná disproporce by měla být právně řešena zrovnoprávněním postavení mužů i žen v rámci novelizace zákona. Ovšem ani muži nemusejí mít obavu, že by museli platit zdravotní pojištění. Na ně se totiž v takovém případě pohlíží jako na osoby, kterým je poskytováno pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (obdobně jako například nemoc).

     Pokud je žena zaměstnána, oznamuje její nástup na mateřskou dovolenou (tedy zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát) zaměstnavatel, v ostatních případech je její povinností sdělit zdravotní pojišťovně tuto změnu osobně. Vždy je nutno respektovat zákonnou osmidenní lhůtu pro splnění této povinnosti. Za každou takovou osobu obdrží zdravotní pojišťovna v roce 2010 měsíčně platbu ve výši 723 Kč (13,5 % z částky 5 355 Kč). Nesplnění této oznamovací povinnosti je porušením zákona a zdravotní pojišťovna může uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč a pojištěnci až do výše 10 000 Kč. V důsledku nenahlášení této změny totiž přichází zdravotní pojišťovna opakovaně o platby pojistného od státu.

     Po narození dítěte se na zákonného zástupce vztahuje povinnost přihlásit toto dítě do 8 dnů po narození u té zdravotní pojišťovny, u které je v den porodu pojištěna matka. Rovněž nesplnění této povinnosti je pod sankcí, neboť za narozené dítě platí pojistné na zdravotní pojištění taktéž stát. Po ukončení mateřské a rodičovské dovolené může být žena nadále zařazena u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, kde hradí pojistné stát, a to jako příjemce rodičovského příspěvku. Tato kategorie se pak ukončí po jeho odejmutí.

     Na období pobírání rodičovského příspěvku, resp. rodičovské dovolené, může navazovat zařazení pojištěnce do kategorie osob celodenně osobně a řádně pečujících alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.

     Podmínka celodenní osobní a řádné péče se považuje za splněnou jen tehdy, pokud:

• se jedná o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, nebo

• dítě není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, nebo

• dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje 4 hodiny denně, nebo

• dítě plnící povinnou školní docházku není umístěno ve školním či jiném obdobném zařízení po dobu přesahující návštěvu školy.

     Do této kategorie může být zařazena pouze jedna osoba, a to otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

     Taková osoba může být registrována v kategorii, za kterou platí pojistné stát, pouze v případě, kdy nemá příjem ze zaměstnání nebo ze své samostatné výdělečné činnosti. Pokud takový příjem vykazuje, stát pojistné neplatí, avšak při splnění zákonných podmínek má tato osoba určitá zvýhodnění při stanovení…