Rozhodné období v nemocenském pojištění

3.9.9

Rozhodné období v nemocenském pojištění

Ing. Olga Krchovová

Denní vyměřovací základ zaměstnance se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Jsou-li v rozhodném období vyloučené dny, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se stanoví na 2 desetinná místa.

Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

Není-li v rozhodném období, které činí 12 kalendářních měsíců, vyměřovací základ a alespoň 30 kalendářních dnů (tzv. rozhodné dny), kterými se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost. Nelze-li určit první předchozí kalendářní rok s vyměřovacím základem a alespoň 30 kalendářními dny, jimiž se dělí vyměřovací základ, použije se pravděpodobný výdělek.

Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž vznikla sociální událost, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím doba od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž vznikla sociální událost. Jestliže v tomto rozhodném období zaměstnanec nemá vyměřovací základ nebo v rozhodném období není alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, použije se pravděpodobný výdělek, kterého by zaměstnanec dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Pravděpodobný výdělek se určí tak, že se očekávaný měsíční příjem v měsíci, v němž došlo k sociální události, dělí třiceti.

Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci.

Rozhodné období pro peněžitou pomoc v mateřství (PPM) se u pojištěnky, která nastoupila na PPM od pozdějšího data než od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, zjišťuje od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Od tohoto dne také běží podpůrčí doba pro PPM.

U zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí PPM, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další PPM. Přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich redukcí.

U zaměstnání malého rozsahu se za vznik pojištění pro účely stanovení rozhodného období považuje nástup do zaměstnání, a to i když zaměstnání nezaložilo účast na pojištění v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání. Za vyměřovací základ takového zaměstnance se považují také příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění a které byly dosaženy při výkonu zaměstnání malého rozsahu v těch kalendářních měsících rozhodného období, v nichž nebyl zaměstnanec při výkonu tohoto zaměstnání pojištěn. Do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období se přitom započítávají i kalendářní dny připadající na tyto kalendářní měsíce.