Má-li být v pracovněprávních vztazích (pracovní poměr,
dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr) použit průměrný výdělek,
postupuje se při jeho zjištění podle
§ 351 až 362 zákoníku práce. Znamená to, že
nově je postup výpočtu průměrného výdělku stanoven kogentně a
nepřipouští možnost odchýlit se od závazného postupu ani v kolektivní smlouvě,
ani ve mzdovém předpisu. Průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný
hrubý výdělek, pokud není pracovněprávním předpisem stanoveno jinak.
Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu
zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v
rozhodném období, pokud zaměstnanec odpracoval v rozhodném období alespoň 21
pracovních dnů. Hrubou mzdou nebo platem se rozumí mzdová a platová plnění
za výkon práce. Za mzdu nebo plat se pro účely zjištění průměrného hodinového
výdělku považuje i odměna z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Do
započitatelného příjmu pro výpočet průměrného výdělku se tedy nezapočtou
veškeré náhrady mzdy (platu), odměna za pracovní pohotovost (není výkonem
práce) a též odměny, které zaměstnavatel poskytl z jiného důvodu, než je výkon
práce (například odměna k jubileu 50 let, k odchodu do důchodu, sociální
výpomoc apod.).
Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou
zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Do odpracované doby se tedy zahrnuje i
práce přesčas, pokud za ni nebylo poskytnuto náhradní volno. Dojde-li k
zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas v jiném rozhodném období než v tom,
ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby také hodiny
práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta.
Příklad č. 1
Předpokládejme, že zaměstnanec byl v pracovním poměru po celé
předchozí čtvrtletí a odpracoval 501,5 hodiny včetně práce přesčas, dovolenou
čerpal ve výši 4 dnů, jeden den měl omluvené neplacené volno. Za odpracovanou
dobu dostal mzdu ve výši 29 920 Kč a náhrada mzdy za dovolenou činila 1 780
Kč.
Výpočet průměrného hodinového výdělku: 29 920 : 501,5 =
59,66 Kč/hod.
Hodinový průměrný výdělek činí 59,66 Kč.
Příklad č. 2
Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou. V březnu 2007 odpracoval
práci přesčas v rozsahu 32 hodin, přičemž souhlasil s poskytnutím náhradního
volna. Z provozních důvodů však nebylo možné náhradní volno poskytnout, a tak
byl zaměstnavatel povinen za práci přesčas poskytnout mzdu včetně příplatku za
práci přesčas do tří měsíců po vykonání práce přesčas. Tento mzdový nárok
zúčtoval proto zaměstnanci v červnu 2007. Mzda za práci přesčas včetně
odpracovaných hodin za práci přesčas (32 hodin) bude započtena při výpočtu
průměrného výdělku k 1. 7. 2007.
Pokud zaměstnanec vykonává práci u téhož zaměstnavatele
na základě několika pracovněprávních vztahů (např. pracovní poměr a dohoda o
pracovní činnosti), posuzuje se mzda, plat nebo odměna v každém takovém vztahu
samostatně.
Je-li zaměstnanci zúčtována mzda (plat) za delší časové
období než čtvrtletí, zahrne se do výpočtu průměrného výdělku pouze poměrná
část této mzdy a ostatní části se započítají do dalších období podle počtu
období, za něž se mzda poskytuje. Do hrubé mzdy se v rozhodném období zahrne
tato poměrná část jen ve výši odpovídající odpracované době.
Příklad č. 3
Zaměstnanec odpracoval ve čtvrtletí, v němž nominální fond
pracovní doby (jeho předpokládaná pracovní doba) činil 520 hodin, pouze 480
hodin. Základní mzda činila 38 500 Kč. Zúčtovaná pololetní odměna činila 17 200
Kč.
Výpočet průměrného výdělku:
38 500 + (17 200 : 2 x 480 : 520)
= 38 500 + 7 938,46 = 46 438,46 Kč
46 438,46 : 480 = 96,75 Kč
Druhá část odměny (17 200 : 2 = 8 600 Kč) se zahrne do výpočtu
průměrného výdělku v dalším období s ohledem na odpracovanou dobu v tomto
dalším čtvrtletí. Pokud zaměstnanec v dalším čtvrtletí odpracuje pouze 250
hodin, za které náleží mzda ve výši 20 050 Kč, bude průměrný výdělek
činit:
20 050 + (8 600 x 250 : 520) = 20 050 + 4 134,62 = 24 184,62
24 184,62 : 250 = 96,74 Kč
Rozhodným obdobím je, až na výjimky uvedené dále,
předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se zjišťuje vždy k
prvnímu dni kalendářního čtvrtletí a takto zjištěný průměrný výdělek platí po
celé toto období.
Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího
kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce
kalendářního čtvrtletí, ovšem za podmínky, že byl odpracován alespoň 21
pracovní den.
Příklad č. 4
Zaměstnanec nastoupí do zaměstnání dne 15. 11. 2006 a do konce
roku 2006 odpracuje 192 hodin v rámci 24 pracovních dnů. Výše mzdy bez náhrad
činí za celé období 16 500 Kč.
Průměrný hodinový výdělek činí:
16 500 :
192 = 85,94 Kč.
Při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel
povinen určit tzv. stálou mzdu. Pro určení výše stálé mzdy je rozhodným
obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.
Příklad č. 5
Zaměstnavatel po dohodě se zaměstnanci uplatní konto pracovní doby
na dobu 26 týdnů s účinností od 1. března 2007. Pro stanovení výše stálé mzdy
jednotlivých zaměstnanců bude rozhodným obdobím doba od 1. 3. 2006 do 28. 2.
2007.
Odchylně je stanoveno rozhodné období u dohod
konaných mimo pracovní poměr, pokud je sjednána jednorázová splatnost
odměny. V takovém případě je rozhodným obdobím celá doba, po kterou provedení
sjednaného pracovního úkolu trvalo.
Příklad č. 6
Dohoda o pracovní činnosti byla sjednána na dobu od 1. 1. 2007 do
31. 5. 2007 s výší měsíční odměny 15 000 Kč a rozsahem pracovní doby 20 hodin
týdně. V jednotlivých měsících bylo odpracováno a vyplaceno:
| leden | 80 hodin | 15 000 Kč |
| únor | 80 hodin | 15 000 Kč |
| březen | 88 hodin | 15 000 Kč |
| duben | 0 hodin | 15 000 Kč |
| květen | 84 hodin | 15 000 Kč |
Průměrný hodinový výdělek k 31. 5. 2007 bude vypočten z rozhodného
období I. čtvrtletí 2007.
Výpočet: 15 000 x 3 : 248 = 181,45 Kč/hod.
V případě, že bude
sjednána jednorázová splatnost odměny ve výši 75 000 Kč, pak průměrný výdělek k
31. 5. 2007 bude vypočten z rozhodného období od 1. 1. 2007 do 31. 5. 2007 a
bude činit: 75 000 : 412 = 182,04 Kč/hod.
Rozdíl mezi průměrnými hodinovými výdělky (182,04 - 181,45 = 0,59
Kč) je způsoben různou délkou rozhodného období v důsledku jiné splatnosti
odměny.
Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než
minimální mzda, na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním
měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný
výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě. To platí také při uplatnění
pravděpodobného výdělku.
S účinností od 1. 1. 2007 činí základní sazba minimální
mzdy 8 000 Kč měsíčně a 48,10 Kč za hodinu při 40 hodinové týdenní pracovní
době.
Příklad č. 7
Zaměstnanec je v roce 2007 odměňován hodinovou mzdou ve výši
minimální mzdy a pracuje v rámci třísměnného provozu s týdenní pracovní dobou
37,5 hodiny týdně. Jeho výše minimální mzdy bude činit:
48,10 Kč x 40 :
37,5 = 51,31 Kč/hod.
K 1. 1. 2007 se také bude zjišťovat průměrný hodinový výdělek,
který se bude používat pro pracovněprávní účely po celé I. čtvrtletí. Pokud
zjištěný průměrný hodinový výdělek (z rozhodného období 4. čtvrtletí 2006) bude
nižší než 51,31 Kč, bude zaměstnavatel povinen zvýšit průměrný hodinový výdělek
na tuto minimální výši.
Analogicky se bude postupovat u zaměstnanců s jinou výší stanovené
týdenní pracovní doby (např. při 38,75 hod. týdně u dvousměnných provozů).
Příklad č. 8
Zaměstnanec je odměňován měsíční formou mzdy ve výši minimální
mzdy (8 000 Kč) a stanovený rozsah týdenní doby je 37,5 hodiny. Jeho průměrný
hodinový výdělek k 1. 1. 2007 činí 48,95 Kč. V měsíci lednu bude čerpat
dovolenou. Vzhledem k tomu, že výše hodinové minimální mzdy 48,10 Kč je vázána
na stanovenou týdenní pracovní dobu v rozsahu 40 hodin, bude nutné upravit tuto
hodinovou výši minimální mzdy podle stanovené týdenní pracovní doby, tj. 48,10
x 40 : 37,5 = 51,31 Kč. Pro účely náhrady mzdy bude použit průměrný výdělek
odpovídající výši minimální mzdy, a proto za jeden den dovolené v rozsahu 7,5
hodiny bude zaměstnanci poskytnuta náhrada mzdy ve výši 51,31 x 7,5 = 384,83
Kč.
Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracuje
alespoň 21 den, použije se pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek můžeme
stanovit několika způsoby:
z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku
rozhodného období,
z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl. Přitom se
přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu
zaměstnance,
z hrubé mzdy nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci
nebo práci stejné hodnoty.
Příklad č. 9
Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru 1. března. Od 5. 3. do
20. 3. byl v pracovní neschopnosti. Jeho tarifní mzda činí 9 000 Kč a
nadtarifní složky jsou stanoveny ve výši 20 % tarifní mzdy. Pracuje ve
stanovené týdenní pracovní době v rozsahu 40 hodin týdně. Zaměstnavatel zvolil
pro výpočet pravděpodobného průměrného hodinového výdělku postup, kdy při
výpočtu započítává do mzdy i nadtarifní složky mzdy.
Výpočet pravděpodobného výdělku:
9 000 + 1 800 = 10 800
Kč
(tarifní mzda + nadtarifní složka) = celková pravděpodobná výše mzdy
10 800 : 4,348 : 40 = 62,097 Kč/hod., po zaokrouhlení 62,10
Kč/h,
kde:
- 4,348 je průměrný počet týdnů v měsíci,
- 40 je
stanovená týdenní pracovní doba.
V případě čerpání dovolené v průběhu 2. čtvrtletí se použije
pravděpodobný hodinový výdělek ve výši 62,10 Kč a náhrada za dovolenou se
poskytne za 8 hodin. Kdyby měl zaměstnanec ve 2.čtvrtletí snížen úvazek na l/2,
pak náhrada mzdy činí 62,10 x 4 = 248,40 Kč za jeden den dovolené.
Od 1. 1. 2007 se průměrný výdělek zjišťuje zásadně jako
hodinový, tzn., že již nelze stanovit směnový výdělek, který zvýhodňoval
zaměstnance s větším objemem práce přesčas v rozhodném období.
Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku se vychází z
průměrného hodinového výdělku a průměrného počtu pracovních hodin připadajících
na 1 měsíc v průměrném roce. Průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů.
Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou
zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů
připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.
Výpočet:
| Průměrný počet dnů v roce: | [366 + (3 x 365)] : 4 =
365,25 |
| Průměrný počet týdnů v roce: | 365,25 : 7 =
52,1786 |
| Průměrný počet týdnů v měsíci: | 52,1786 : 12 =
4,348 |
Příklad č. 10
Zaměstnanec dosáhl průměrného hodinového výdělku 82,93 Kč a
pracuje v rámci 40 hodinové týdenní pracovní doby. Průměrný měsíční výdělek
činí: 82,93 x 4,348 x 40 = 14 423,19 Kč, po zaokrouhlení 14 424 Kč. (V souladu
s
§ 142 ZP se mzda zaokrouhluje na celé koruny
nahoru. Analogicky bude postupováno i v případě měsíčního výdělku pro
pracovněprávní účely.)
Má-li být uplatněn průměrný měsíční čistý
výdělek, zjistí se z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením
pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a zálohy na daň z
příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, vypočtených podle podmínek a sazeb
platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek
zjišťuje.
Zákoník práce ukládá povinnost zaměstnavateli vystavit
zápočtový list i zaměstnancům pracujícím na základě dohody o pracovní činnosti.
Na žádost zaměstnance zaměstnavatel vystaví údaj o čistém průměrném výdělku na
samostatném listu.
Příklad č. 11
Předpokládejme, že zaměstnanec požádal zaměstnavatele o čistý
průměrný měsíční výdělek a jeho pracovněprávní náležitosti byly následující:
dohoda o pracovní činnosti trvala od 1. 3. 2007 do 31. 8. 2007, odměna byla
vyplácena pravidelně měsíčně a rozsah sjednaného úkolu byl v průměru ve výši 20
hodin týdně. Zaměstnanec nepodepsal prohlášení poplatníka daně z příjmů ze
závislé činnosti. Na zápočtovém listě bude uveden průměrný měsíční výdělek
odvozený z průměrného hrubého měsíčního výdělku zjištěného z průměrného
hodinového výdělku k 1. 7. 2007. Odměny vyplacené za duben až červen 2007
činily 36 000 Kč a odpracováno bylo 250 hodin.
Průměrný hodinový výdělek činí: 36 000 : 250 = 144 Kč
Průměrný
měsíční hrubý výdělek:
144 x 4,348 x 20 = 12 522,24 Kč, po zaokrouhlení 12
523 Kč
Pojistné na ZP:
12 523 x 4,5 % = 563,54 Kč, po zaokrouhlení 564
Kč
Pojistné na ZP:
12 523 x 8 % = 1 001,84 Kč, po zaokrouhlení 1 002
Kč
Základ daně: 12 523 - 564 - 1 002 =…
