Za studium na středních školách se považuje například studium na gymnáziu, konzervatoři, střední odborné škole, vyšší odborné škole, středním odborném učilišti. Vysoká škola je veřejná, soukromá nebo státní. Státní vysoká škola je vojenská nebo policejní. Pokud student studuje v rámci akreditovaného studijního programu (bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program), je nerozhodné, jestli studuje na vysoké škole universitní nebo neuniversitní nebo jestli studuje na vysoké škole veřejné, soukromé nebo státní – bez ohledu na formu studia.
Výjimkou, kdy student není nezaopatřeným dítětem (ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát), je situace, kdy se za studium na střední škole nepovažuje dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na střední škole, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 ZSSP, nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Kromě studentů doktorského studia za podmínek daných ustanovením § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZVZP"), je za studenta stát plátcem pojistného do dovršení 26 let věku.
UZNANÁ DOBA RODIČOVSTVÍ
Dne 1. dubna 2013 nabyl účinnosti zákon č. 48/2013 Sb., který novelizoval zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 117/1995 Sb. Zákon o vysokých školách ukládá vysokým školám povinnost činit vhodná opatření pro studium rodičů, a to po dobu, po kterou by jinak trvala jejich mateřská či rodičovská dovolená (tedy do tří let věku dítěte), kterou zákon specifikuje jako "uznanou dobu rodičovství".
Jedná se o výraznou změnu jak pro studentky, které během studia porodí, tak pro všechny studenty, kteří se starají o malé dítě. Nově zavedený pojem uznaná doba rodičovství bezprostředně ovlivňuje délku studia, plnění studijních povinností a především poplatky za studium.
Novela umožňuje studujícím matkám a otcům přerušit studium po dobu, po kterou by jinak trvala mateřská či rodičovská dovolená. Uznaná doba rodičovství se přitom nezapočítává do maximální možné bezplatné délky studia. Ta představuje pro bakalářské studium čtyři roky, pro magisterské studium tři roky. Doba, po kterou existuje nárok na bezplatné studium, se prodlužuje o dobu, kdy je souběh uznané rodičovské dovolené a aktivního studia. Jinak řečeno, doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství se nezapočítává do celkové doby přerušení studia ani do maximální doby studia, je-li taková doba vnitřními předpisy vysoké školy stanovena.
V ustanovení § 14 odst. 2 písm. d) ZSSP je deklarováno, že za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na vysoké škole se považuje také doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená ve smyslu ustanovení § 195 až § 198 ZP. Tímto je od 1. 4. 2013 zakotveno právo rodiče dítěte na přerušení studia po dobu, po niž by jinak trvala mateřská či rodičovská dovolená (uznaná doba rodičovství), a v případě přerušení mu tak zachovat status soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání jako při studiu nepřerušeném.
Protože se i uznaná doba rodičovství považuje podle zákona o státní sociální podpoře za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání, zůstává pojištěnec po tuto dobu ve zdravotním pojištění nadále osobou, za kterou platí pojistné stát.
JEDNOLETÝ POMATURITNÍ KURZ CIZÍHO JAZYKA S DENNÍ VÝUKOU
Zákonem č. 267/2013 Sb. bylo studium v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou opětovně zařazeno do výčtu vzdělávacích aktivit, které se považují za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání. Studenti těchto kurzů, kteří úspěšně vykonali první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, v němž tento jednoletý kurz zahajují, se nadále považují za nezaopatřené děti připravující se na budoucí povolání a je za ně plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát.
Seznam vzdělávacích institucí poskytujících jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou je pro příslušný školní rok zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR v sekci Vzdělávání – Školství v ČR.
STUDENTI A HRANICE 26 LET VĚKU
V tomto případě musíme rozlišit:
- studenty starší 26 let, kteří nejsou "státními pojištěnci" v duchu ustanovení § 7 odst. 1 písm. r) ZVZP. Jsou-li tito studenti zaměstnáni nebo podnikají jako OSVČ, platí pro ně obecně (mimo zákonné výjimky) ustanovení o povinnosti dodržet ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ v zaměstnání, resp. v samostatné výdělečné činnosti. Při souběhu příjmů pak musí být minimum dodrženo v jedné z těchto činností. Pokud tento student není výdělečně činný, platí si pojistné sám jako osoba bez zdanitelných příjmů.
- studenty starší 26 let. S účinností od 1. ledna 2018 došlo ve zdravotním pojištění k rozšíření skupiny "státních pojištěnců". V § 7 odst. 1 ZVZP bylo doplněno písmeno r), podle kterého je od tohoto data stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 písm. a) resp. b) ZVZP. Za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium.
Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí tedy být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.
Je-li naopak tento student například zaměstnancem, musí být při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ.
Příklad č. 1
Student doktorského studia starší 26 let uzavřel se zaměstnavatelem pracovněprávní vztah od 1. 3. 2022 do 30. 9. 2022 s měsíčním příjmem 12 000 Kč. Tímto pracovněprávním vztahem může být pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce.
V souvislosti s plněním povinností ve zdravotním pojištění zaměstnavatel:
-
splní oznamovací povinnost, kdy prostřednictvím kódů "P" a "O" přihlásí a následně odhlásí osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance,
-
v každém měsíci provede dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 16 200 Kč,
-
ukončení registrace ve "státní kategorii" (k 28.…
