NahoruNárok na peněžitou pomoc v mateřství
Peněžitá pomoc v mateřství (dále jen „PPM“) je dávkou
nemocenského pojištění, proto může být poskytována jen osobám účastným
nemocenského pojištění. Poskytuje se krátce před porodem těhotným ženám a poté
po porodu. Za podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění náleží PPM i
otci dítěte nebo manželovi ženy, která dítě porodila, a také osobám, které
převzaly dítě do trvalé péče. V tomto článku se popisují pouze nároky žen,
které dítě porodí.
NahoruÚčast na nemocenském pojištění
Peněžitá pomoc v mateřství náleží jen ženě, která:
v tom dnu, v němž nastupuje na PPM, je účastna
nemocenského pojištění nebo jí v něm trvá ochranná lhůta, a
přede dnem, v němž nastupuje na PPM, byla v posledních dvou
letech účastna nemocenského pojištění po dobu alespoň 270 dnů.
Do těchto 270 dnů se započítává i doba úspěšně
ukončeného studia.
Příklad č. 1Zaměstnankyně pracuje pouze na dohodu o pracovní činnosti,
která je uzavřena na dobu neurčitou. Podle dohody sjednaný rozsah pracovní doby
nepřekročí 20 hodin týdně, odměna za hodinu činí 100 Kč. V průměru činí odměna
v každém měsíci 8 až 10 tisíc Kč. Zaměstnankyně požádala od 1. června 2013 o
PPM. Do června jí nebyl zúčtován žádný příjem.
Zaměstnankyně splňuje podmínku účasti na nemocenském pojištění
po dobu aspoň 270 dnů v posledních dvou letech, ale nesplňuje podmínku účasti
na nemocenském pojištění v tom dnu, od něhož žádá o PPM. Dohoda o pracovní
činnosti je zaměstnáním malého rozsahu, v červnu není účastna nemocenského
pojištění, protože do června nebyl zúčtován příjem ve výši aspoň 2 500 Kč.
Pokud by ještě v červnu trvala dohoda o pracovní činnosti a zaměstnavatel by
zúčtoval zaměstnankyni do června odměnu ve výši aspoň 2 500 Kč, tak i když v
tomto měsíci nepracovala, byla by účastna nemocenského pojištění; zaměstnání v
tomto měsíci trvá a zúčtovaný příjem by činil aspoň 2 500 Kč; nárok na PPM by
měla.
Jestliže by takový případ nastal a v červnu nebyla účastna
nemocenského pojištění, má zaměstnankyně možnost požádat o PPM od 31. 5. 2013,
a to i kdyby v tomto dnu pracovala. V květnu bude účastna nemocenského
pojištění, pokud do května byl zúčtován příjem aspoň 2 500 Kč. Bohužel, tato
žena by neměla nárok na PPM, jestliže by v květnu byla například uznána
práceneschopnou, a proto příjem ve výši aspoň 2 500 Kč by neměla, anebo také ve
zcela výjimečném případě, kdy začátek osmého týdne před očekávaným dnem porodu
připadl na 1. června; v tomto případě by nemohla požádat o PPM od 31. 5.
2013.
Ochranná lhůta činí 180 dnů po dni skončení
nemocenského pojištění. Jestliže zaměstnání a tím i nemocenské pojištění by
zaměstnankyni skončilo 31. 12. 2012, trvá ochranná lhůta do 29. června 2013.
Podmínkou pro tuto ochrannou lhůtu je, že zaměstnankyně byla v tom dnu, v němž
zaměstnání skončilo, účastna nemocenského pojištění. Začátek osmého týdne před
očekávaným dnem porodu musí připadnout do ochranné lhůty, aby vznikl nárok na
PPM.
Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje po dobu 28
týdnů, při porodu více dětí až 37 týdnů, pokud po uplynutí 28 týdnů poskytování
PPM žena pečuje aspoň o dvě současně narozené děti. O PPM žádá těhotná žena
na tiskopise, který jí předá odborný lékař. Lékař na tiskopise uvede
očekávaný den porodu a žena na tiskopise doplní, od kterého dne žádá o PPM.
PPM se přiznává v období 6 až 8 týdnů před
očekávaným dnem porodu. U ženy, která porodí před začátkem 6. týdne před
očekávaným dnem porodu, aniž by už nastoupila na PPM, se považuje den porodu za
den nástupu na PPM, například kdyby porodila 10 týdnů před očekávaným dnem
porodu.
U ženy, která žádá o přiznání PPM po začátku 6. týdne
před očekávaným dnem porodu, protože dále pracovala, například od 4. týdne, se
má za to, že nastoupila na PPM od začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu.
Za dva týdny, kdy pracovala, nebude PPM vyplácena, takže bude vyplácena jen za
26 týdnů namísto 28 týdnů. K začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu se
zjišťuje i rozhodné období.
Příklad č. 2Zaměstnankyně nastoupila na PPM v sobotu 1. června 2013, ale
začátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu připadl na sobotu 17.
května.
Zaměstnavatel musí stanovit rozhodné období na dobu od 1.
května 2012 do 30. dubna 2013, to znamená, jako kdyby nastoupila na PPM 17.
května.
Peněžitou pomoc v mateřství vypočítává okresní (v Praze
Pražská) správa sociálního zabezpečení (0SSZ) na základě podkladů zaslaných
zaměstnavatelem. Na tiskopise, kterým zaměstnavatel oznamuje nástup zaměstnance
do zaměstnání, musí uvést, zda zaměstnání je či není zaměstnáním malého
rozsahu. Není-li zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu, je zaměstnankyně
účastna nemocenského pojištění od vstupu do zaměstnání až do skončení
zaměstnání. Je-li zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu, musí zaměstnavatel
uvést na příloze k žádosti o PPM výši příjmu dosaženého v tom měsíci, v němž
zaměstnankyně nastupuje na PPM. OSSZ může vyzvat zaměstnavatele, aby potvrdil,
ve kterých měsících byla zaměstnankyně účastna nemocenského pojištění, aby
mohla posoudit splnění podmínky účasti zaměstnankyně na nemocenském pojištění
po dobu aspoň 270 dnů v posledních dvou letech.
Výše PPM činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího
základu. Denní vyměřovací základ (dále jen „DVZ“) se vypočte z příjmů
uvedených na příloze k žádosti o dávku. Zaměstnavatel stanoví rozhodné období
(zpravidla 12 kalendářních měsíců před měsícem nástupu na PPM), vyplní u
jednotlivých měsíců vyměřovací základy a vyplní u nich vyloučené dny.
Vyloučenými dny jsou dny omluvené nepřítomnosti v práci, za které nenáleží od
zaměstnavatele náhrada mzdy (dny pracovní neschopnosti, potřeby ošetřování,
mateřské a rodičovské dovolené, dny neplaceného volna).
DVZ se vypočte tak, že úhrn vyměřovacích základů v
rozhodném období se dělí počtem kalendářních dnů rozhodného období po odpočtu
vyloučených dnů.
Příklad č. 3Zaměstnankyně pracuje u zaměstnavatele 4 roky. Dne 16.
června 2013 nastupuje na PPM. Měsíční mzda činí 20 000 Kč, v červenci 2012 měla
celý měsíc neplacené volno, v říjnu 2012 byla 15 dnů práceneschopná, mzda
činila 10 000 Kč.
Rozhodným obdobím je období od 1. 6. 2012 do 31. 5. 2013. Úhrn
vyměřovacích základů činil 210 000 Kč (10 měsíců x 20 000 Kč + 1 měsíc 10 000
Kč + + 1 měsíc 0 Kč). V rozhodném období je 46 vyloučených dnů (31 v červenci a
15 v říjnu). 210 000 Kč se proto bude dělit 319 dny (365 dnů minus 46 dnů). DVZ
činí 658,30 Kč. Až do výše 863 Kč se DVZ v roce 2013 neredukuje, PPM činí 70 %
z 658,30 Kč, tj. 460,81 Kč, po zaokrouhlení vždy na celou korunu nahoru 461 Kč
za kalendářní den.
NahoruRedukce DVZ v roce 2013
Pro výpočet PPM se DVZ do výše 863 Kč započítává celý,
z částky nad 863 Kč do 1 295 Kč se započítává 60 % a z částky nad 1 295 Kč do 2
589 Kč se započte 30 %. K částce nad 2 589 Kč se nepřihlíží. Třetí redukční
hranice odpovídá měsíčnímu příjmu 78 750 Kč. Příjem v průměru na měsíc vyšší
než 78 750 Kč už nemá vliv na výši PPM.
Příklad č. 4Vypočtený DVZ činí 1 350 Kč.
Pro výpočet PPM se 863 Kč započte plně, z rozdílu mezi 1 295 Kč
a 863 Kč (Z 432 Kč) se započte 60 % (259,20 Kč) a z rozdílu mezi 1 350 Kč a 1
295 Kč (z 55 Kč) se započte 30 % (16,50 Kč). Redukovaný DVZ činí 863 + 259,20 +
16,50 Kč, tj. 1 138,70 Kč. PPM by činila 798 Kč za kalendářní den.
NahoruPPM při výkonu více zaměstnání
Každé zaměstnání se z hlediska nároku na PPM posuzuje
samostatně. Podmínka 270 dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou
letech je splněna u všech zaměstnání, z nichž je uplatňován nárok na PPM, jen
tehdy, pokud aspoň v 270 dnech v těchto dvou letech byla zaměstnankyně účastna
nemocenského pojištění tolikrát, kolik žádostí o PPM uplatňuje. Uplatňuje-li
zaměstnankyně nárok na PPM ze dvou zaměstnání, musela být účastna nemocenského
pojištění nejméně ve 270 dnech ze dvou zaměstnání.
Příklad č. 5Zaměstnankyně nastupuje na PPM 15. 6. 2013. Trvání 270 dnů
účasti na nemocenském pojištění se zjišťuje v období od 15. 6. 2011 do 14. 6.
2013. Tato zaměstnankyně byla zaměstnána (účastna nemocenského pojištění) v
tomto období od 15. 6. 2011 do 31. 12. 2011, od 1. 6. 2012 do 31. 10. 2012; od
1. 12. 2012 dosud pracuje na základě pracovního poměru a dohody o pracovní
činnosti u téhož zaměstnavatele nebo u různých zaměstnavatelů. Z obou
zaměstnání je účastna nemocenského pojištění.
Pouze od 1. 12. 2012 do 14. 6. 2013 je účastna nemocenského
pojištění v jednom dnu 2x ze dvou zaměstnání, celkem v 165 dnech je účastna
nemocenského pojištění dvakrát.
Zaměstnankyně má nárok na PPM jen z jednoho zaměstnání, buď ze
zaměstnání v pracovním poměru, nebo ze zaměstnání na dohodu o pracovní
činnosti. Může si vybrat, zpravidla si vybere zaměstnání s vyššími příjmy. K
druhému zaměstnání se nepřihlíží, příjmy z tohoto zaměstnání neovlivní výši
PPM. Ze zaměstnání, z něhož nemá nárok na PPM, nenáleží ani nemocenské z
důvodu, že není z tohoto zaměstnání nárok na PPM.
Příklad č. 6Zaměstnankyně nastoupila na PPM 1. ledna 2012, po skončení
mateřské dovolené oznámila zaměstnavateli, že bude na rodičovské dovolené až do
3 let věku dítěte. Dne 1. ledna 2013 uzavřela nový pracovní poměr buď s týmž
zaměstnavatelem (na jiný druh práce, než vykonávala v zaměstnání, v němž
nepracuje z důvodu rodičovské dovolené), nebo s jiným zaměstnavatelem. Od 1.
ledna 2013 je z tohoto nového zaměstnání účastna nemocenského pojištění. V
listopadu 2013 bude nastupovat na novou PPM.
Zaměstnankyně má nárok na PPM z obou zaměstnání. Ze zaměstnání,
které trvá po dobu rodičovské dovolené, je nadále účastna nemocenského
pojištění, splňuje v něm i podmínku 270 dnů účasti na nemocenském pojištění. Z
druhého zaměstnání je také účastna nemocenského pojištění a i v tomto
zaměstnání získala aspoň 270 dnů účasti na nemocenském pojištění od 1. 1. 2013
do dne nástupu na PPM.
Zaměstnankyně předloží dvě žádosti o PPM (postačuje u jedné z
nich kopie originálního tiskopisu žádosti, který vyplnil lékař). Zaměstnavatel
ke každé žádosti připojí přílohu. OSSZ vypočte z každého zaměstnání zvlášť DVZ,
potom oba DVZ sečte a výslednou částku zredukuje. OSSZ vyplácí jen jednu PPM
…
