Jednou ze základních povinností zaměstnavatele ve
zdravotním pojištění je platit pojistné včas (tj. za příslušný kalendářní měsíc
nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce připsáním na účet
zdravotní pojišťovny) a ve správné výši, tedy sazbou 13,5 % z vyměřovacího
základu zaměstnance. Pokud zaměstnavatel tyto zákonné podmínky nedodržuje,
vzniká mu u zdravotní pojišťovny dluh na pojistném včetně penále. Opačnou
situaci představuje varianta, kdy zaměstnavatel z nejrůznějších důvodů zaplatí
zdravotní pojišťovně na pojistném více, než jak je stanoveno zákonem.
Zaměstnavatelé platí pojistné za své zaměstnance, a
pokud je pojistné řádně odváděno, nevzniká nedoplatek a ani přeplatek. K
přeplatku může u zaměstnavatele dojít například odvodem vyšší částky pojistného
v důsledku početní či jiné chyby, než jak je určeno zákonem, nebo také placením
pojistného na účet jiné zdravotní pojišťovně než té, u které je zaměstnanec
pojištěn.
Nejčastější příčinou tohoto stavu je
nenahlášení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem. Placením na účet
zdravotní pojišťovny, u které není zaměstnanec pojištěn, vzniká zaměstnavateli
přeplatek. Naopak neodvedení pojistného ve prospěch zdravotní pojišťovny, u
které je zaměstnanec skutečně pojištěn, způsobuje nedoplatek pojistného včetně
penále. Zaměstnanec (a to i bývalý) si musí být vědom nebezpečí, že penále,
vyměřené zaměstnavateli zdravotní pojišťovnou právě z důvodu neohlášení nebo
pozdního ohlášení změny zdravotní pojišťovny, mu může být zaměstnavatelem
předepsáno k úhradě.
Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, kdy zjistí,
že má u zdravotní pojišťovny přeplatek na pojistném? Je-li jinak zcela
jednoznačně přesvědčen o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, může při
příští platbě snížit odváděné pojistné o reálně existující přeplatek. V
případě, že je přeplatek několikanásobně vyšší než měsíčně odváděné běžné
pojistné, nemusí třeba i více měsíců toto pojistné platit. Pro účely kontroly
ze strany zdravotní pojišťovny je však žádoucí vést průkaznou evidenci o
učiněných opatřeních včetně podání vysvětlivek kontrolnímu orgánu. V
informačním systému zdravotní pojišťovny nelze tuto formu vyrovnání přeplatku
(bez komunikace s plátcem) jednoznačně a snadno identifikovat.
Příklad č. 1
Zaměstnanec opožděně oznámil svému zaměstnavateli změnu
zdravotní pojišťovny, kdy s účinností od 1. 1. 2010 změnil zdravotní
pojišťovnu. Za období leden 2010 - květen 2010 vznikl zaměstnavateli z tohoto
důvodu u bývalé zdravotní pojišťovny přeplatek pojistného ve výši 18 420 Kč.
Odvod pojistného za měsíc červen činil 6 358 Kč a za měsíc červenec pak 8 112
Kč. Vzhledem k výši přeplatku (18 420 Kč) nemusel zaměstnavatel za měsíce
červen a červenec 2010 poukázat této zaměstnancově bývalé zdravotní pojišťovně
žádnou…