Jsou zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají i poživatele invalidního důchodu. V tomto pojednání si blíže rozebereme, do jaké míry je pro zaměstnavatele výhodné zejména z pohledu zdravotního pojištění takové osoby zaměstnávat, samozřejmě za podmínky, že zvládnou požadavky na ně kladené. Svým způsobem je pro zaměstnavatele příznivý i stav, kdy jeho jediným zaměstnancem je právě poživatel invalidního důchodu. Přesvědčíme se o tom, že nejen ve zdravotním pojištění zaujímají specifické postavení jak tyto zaměstnané osoby, tak jejich zaměstnavatelé.
POSOUZENÍ STUPNĚ INVALIDITY
Občan je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Pokud pracovní schopnost osoby poklesne:
-
nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
-
nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
-
nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
Osoby, které byly uznány takto invalidní, jsou pro účely zaměstnávání považovány za osoby se zdravotním postižením. Osobami se zdravotním postižením jsou dále osoby se změněnou pracovní schopností, které byly rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení uznány zdravotně znevýhodněnými.
OMEZENÍ MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ
Při zaměstnávání zdravotně postižených osob je důležité posouzení poklesu jejich pracovní schopnosti. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí snížení schopnosti vykonávat činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u zaměstnance před vznikem dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu. V dané záležitosti rozhoduje funkční vyšetření. Při poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 % posudkový orgán například uvádí, v jakém rozsahu je pojištěnec schopen vykonávat výdělečnou činnost po vzniku invalidity prvního nebo druhého stupně. V případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % se též hodnotí, zda je zaměstnanec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.
DŮCHODOVÁ "TRANSFORMACE"
Dříve přiznaný plný invalidní důchod se považuje za invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Částečný invalidní důchod, pokud byl přiznán při poklesu pracovní schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 50 %, se považuje za invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, v ostatních případech pak za invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Pro občana i zaměstnavatele je důležité vědět, o jaký typ invalidity se jedná, tedy zda zaměstnanec může pracovat, aniž by mu byl invalidní důchod odebrán. Další postup tak vychází z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o přiznání důchodu nebo ze stanoviska příslušné OSSZ, která zdravotní stav posuzovala.
ZVÝŠENÁ PÉČE V NÁVAZNOSTI NA ZDRAVOTNÍ STAV
Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená pozornost (zvýšená ochrana na trhu práce) těm uchazečům, kteří ji s ohledem na zdravotní stav, věk, péče o dítě nebo z jiných důvodů potřebují. V ustanovení § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, jsou tyto osoby specifikovány jako osoby se zdravotním postižením.
Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo ve druhém anebo ve třetím stupni. Skutečnost, že je osoba takto invalidní, se dokládá posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení. Tato skutečnost znamená, že tyto osoby nejsou vyloučeny z možnosti ucházet se na úřadě práce o zaměstnání v případě skončení pracovního poměru.
"STÁTNÍ" KATEGORIE VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ
Poživatelé invalidního důchodu jsou ve zdravotním pojištění osobami, za které je plátcem pojistného stát, a to bez ohledu na stupeň invalidity. "Státním pojištěncem" je tato osoba ode dne přiznání důchodu do dne jeho odejmutí. K plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem slouží u poživatelů invalidních - i ostatních druhů - důchodů kódy "D" (přiznání důchodu) a "H" (odejmutí důchodu). Poznámka: Kompletní výčet osob, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Z pohledu právní úpravy zdravotního pojištění je důležitý počet zaměstnaných poživatelů invalidního důchodu z celkového počtu zaměstnanců.
POŽIVATELÉ INVALIDNÍHO DŮCHODU "V MENŠINĚ"
Jestliže zaměstnavatel nesplňuje podmínky pro uplatnění odpočtu, blíže konkretizované v následujícím bodě, pak se na zaměstnané poživatele invalidního důchodu pohlíží v podstatě jako na ostatní zaměstnané osoby, za které je plátcem pojistného stát. Ve srovnání s "klasickými" zaměstnanci platí pro tyto osoby ve zdravotním pojištění následující:
-
pokud je pojištěnec zařazen u své zdravotní pojišťovny alespoň po část kalendářního měsíce jako poživatel invalidního důchodu, má v příslušném měsíci z pohledu zdravotního pojištění vyřešen svůj pojistný vztah,
-
za každou takovou osobu obdrží zdravotní pojišťovna od července 2014 měsíčně částku 845 Kč (13,5 % z částky 6 259 Kč),
-
stát je plátcem pojistného po celou dobu pobírání invalidního důchodu,
-
pokud je pojištěnec zaměstnán, oznamuje přiznání důchodu (tedy zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát) zaměstnavatel, je-li mu daná skutečnost známa, v ostatních případech je povinností pojištěnce sdělit zdravotní pojišťovně tuto změnu osobně. Vždy je nutno respektovat zákonnou osmidenní lhůtu pro splnění této povinnosti.
-
vyměřovacím základem je vždy dosažený příjem, tedy bez nutnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu za situace, kdy registrace ve "státní kategorii" trvá po celý kalendářní měsíc, bez ohledu například na dobu trvání pracovního poměru v rámci kalendářního měsíce, případnou dobu nemoci, počet pracovněprávních vztahů u jednoho nebo u více zaměstnavatelů apod.,
-
ustanovení § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., o…
