Výpočty ve zdravotním pojištění na přelomu 2016/2017

Příklad č. 1

Pracovní poměr byl se zaměstnancem ukončen k 31. 12. 2016, do měsíce ledna 2017 byla bývalému zaměstnanci zúčtována odměna 5 000 Kč. Podléhá tato odměna platbě pojistného, když je zaměstnanec již odhlášen?

Právní úprava platná ve zdravotním pojištění určuje v § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojšitění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZPZP"), podmínky, za kterých se zúčtovaný příjem (plnění) zahrnuje do vyměřovacího základu zaměstnance pro placení pojistného. Následující ustanovení § 3 odst. 2 ZPZP naopak taxativním výčtem vyjmenovává příjmy, které se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují, resp. o které se vyměřovací základ snižuje. V této souvislosti se do vyměřovacího základu nadále začleňují i příjmy zúčtované zaměstnanci po skončení zaměstnání. Tato problematika je upravena v § 3 odst. 3 ZPZP, kde je uvedeno, že pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.

V daném případě se zúčtovaná odměna posuzuje jako příjem zúčtovaný bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání, z tohoto důvodu podléhá povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění. Protože osoba již není zaměstnancem, nevzniká bývalému zaměstnavateli na základě této skutečnosti povinnost přihlašovat v lednu bývalého zaměstnance u zdravotní pojišťovny a ani započítávat tuto osobu v daném měsíci do počtu zaměstnanců v měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.

V takovém případě by si měl zaměstnavatel dát pozor na možnou změnu zdravotní pojišťovny a ověřit si dotazem, zda u bývalého zaměstnance ke změně zdravotní pojišťovny k datu 1. 1. 2017 nedošlo, neboť pojistné se odvádí ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je osoba pojištěna v měsíci zúčtování příjmu.

Pro doplnění uvádím, že kromě výše zmíněných plnění podle § 3 ZPZP se pojistné neplatí ani z příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob nebo jsou od této daně osvobozeny ve smyslu ustanovení § 3 odst. 4 ZDP, § 4 ZDP, § 4a ZDP a zejména pak dle § 6 odst. 7 ZDP a § 6 odst. 9 ZDP.

Příklad č. 2

Zaměstnanci byla v prosinci vyplacena hrubá mzda ve výši 28 000 Kč a v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru obdržel odstupné ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) ZP. V měsíci lednu uzavřel s jiným zaměstnavatelem jednorázovou dohodu o pracovní činnosti na provedení odborných prací v období od 12. 1. do 20. 1. a za provedenou práci obdržel 10 800 Kč.

Zaměstnavatel, se kterým zaměstnanec rozvazuje pracovní poměr, odvede pojistné pouze z hrubé mzdy ve výši 28 000 Kč, z odstupného, na které vznikl nárok podle zákoníku práce (což je tento případ), se pojistné neplatí. Za měsíc leden bude zaměstnavatelem odvedeno pojistné z dosaženého příjmu včetně přihlášení a odhlášení zaměstnance u zdravotní pojišťovny k uvedeným datům 12. 1,. resp. 20. 1.

I když zaměstnání netrvalo v měsíci lednu po celý kalendářní měsíc, má osoba ještě v tomto měsíci vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah. Ovšem od února (a to od kteréhokoli dne tohoto měsíce) již musí být registrována u zdravotní pojišťovny v některé, tedy alespoň v jedné, z těchto kategorií:

• zaměstnanec v zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, zdaňovanými podle § 6 ZDP, případně s příjmy alespoň v částce 2 500 Kč u dohody o pracovní činnosti nebo více než 10 000 Kč u dohody o provedení práce,

• osoba samostatně výdělečně činná,

• osoba, za kterou platí pojistné stát.

Není-li využita ani jedna z těchto tří možností, stává se pojištěnec od 1. 2. 2017 osobou bez zdanitelných příjmů s povinností placení pojistného v částce 1 485 Kč měsíčně.

Alternativně lze otázku pojistného vztahu vyřešit i tím způsobem, že se osoba od února odhlásí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, kdy nejčastěji využívanými možnostmi vynětí z tohoto systému jsou výkon výdělečné činnosti ve státech Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku ve smyslu koordinačních nařízení EU (č. 883/2004 a 987/2009) nebo dlouhodobý pobyt v zahraničí.

Příklad č. 3

Jednatel s. r. o. nemá se společností uzavřenu pracovní smlouvu, není tudíž jejím zaměstnancem, ale průběžně (nepravidelně) vykonává pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován. Výše zúčtovaného hrubého příjmu je značně kolísavá a pohybuje se v rozpětí od 2 000 Kč do 9 500 Kč měsíčně. Kromě těchto příjmů je u své zdravotní pojišťovny přihlášen jako samoplátce – osoba samostatně výdělečně činná a měsíčně platí zálohy na pojistné v minimální částce, od ledna 2017 ve výši 1 906 Kč. Jak má zaměstnavatel v tomto případě správně postupovat z hlediska placení pojistného a plnění oznamovací povinnosti?

Zaměstnavatel (s. r. o.) přihlašuje tuto osobu u zdravotní pojišťovny kódem "P" ke dni, ve kterém začala pro společnost pracovat, s tím, že odhlášení kódem "O" se provádí ke dni ukončení této práce. Ze strany s. r. o. (mzdové účetní) je tedy zapotřebí sledovat výši příjmů v jednotlivých měsících, a pokud je tato osoba z pohledu zdravotního pojištění považována za zaměstnance (má tedy příjmy zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb.), odvádí zaměstnavatel pojistné podle zákona a plní oznamovací povinnost včetně zahrnutí této osoby do celkového počtu zaměstnanců v měsíčně předkládaném "Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele".

Vzhledem k tomu, že jednatel společnosti je současně osobou samostatně výdělečně činnou a platí zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (což zaměstnavateli potvrdí čestným prohlášením a ten tak nemusí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ), má za dané situace svůj pojistný vztah vyřešen. Je-li zúčtovaný příjem z titulu výkonu práce pro společnost nižší než minimální vyměřovací základ (tj. minimální mzda), neprovádí zaměstnavatel dopočet do minimálního vyměřovacího základu, ale pojistné odvádí ze skutečně dosaženého příjmu bez ohledu na jeho výši, tedy například i z částky hrubého příjmu, která je nižší než 2 500 Kč. Částka 2 500 Kč naopak rozhoduje o vzniku zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění například v případě dohody o pracovní činnosti.

Příklad č. 4

Firma zaměstnává v pracovním poměru zaměstnance s hrubým příjmem v rozpětí od 6 500 Kč do 10 000 Kč, kromě toho ještě tento zaměstnanec současně prováděl na dohodu o pracovní činnosti, uzavřenou od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016, drobné pomocné práce, kde se jeho měsíční příjem pohyboval v rozpětí od 1 600 Kč do 2 800 Kč. Tato dohoda nebyla k datu 1. 1. 2017 obnovena. Je za této situace povinností zaměstnavatele dopočítávat pojistné do minimálního vyměřovacího základu? Jak se posuzuje vedlejší příjem z dohody o pracovní činnosti?

Pro účel stanovení vyměřovacího základu zaměstnance se v rozhodném období kalendářního měsíce sčítají příjmy zakládající povinnost placení pojistného.

Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění a stanovení (minimálního) vyměřovacího základu je zapotřebí uvést, že každý pracovněprávní vztah se posuzuje samostatně. Z této skutečnosti vyplývá, že zaměstnavatel v příslušném kalendářním měsíci vždy odvede pojistné z pracovního poměru ze skutečně dosaženého příjmu a dále připočte příjem zúčtovaný na dohodu o pracovní činnosti tehdy, pokud jeho výše činí alespoň 2 500 Kč. Jinými slovy - není-li na dohodu o pracovní činnosti dosaženo částky alespoň 2 500 Kč, odvádí se pojistné pouze z příjmu u pracovní smlouvy.

Není-li výší příjmu (příjmů) dosaženo částky alespoň 9 900 Kč (do prosince 2016) nebo alespoň 11 000 Kč (od ledna 2017), provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do těchto hodnot minimálního vyměřovacího základu. Zákonné minimum nemusí být dodrženo pouze u osob uvedených v ustanovení § 3 odst. 8 ZPZP. U těchto zaměstnanců je vyměřovacím základem vždy skutečně dosažený příjem, bez ohledu například na dobu trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci, období nemoci apod.

I…