Zákonné pojištění zaměstnavatele

13.1.1.2

Zákonné pojištění zaměstnavatele

Ing. Růžena Klímová

Důležité je upozornit na ustanovení § 365 odst. 1 ZP, který stanoví, že od 1. 10. 2015 do dne nabytí účinnosti jiné právní úpravy pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se řídí zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání:

• ustanovením § 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,

• vyhláškou č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

Nadále platí, že každý zaměstnavatel s výjimkou státních orgánů je povinen přihlásit se k zákonnému pojištění pro případ své odpovědnosti za vznik pracovního úrazu a nemoci z povolání u České pojišťovny, a. s. (platí pouze pro pojištění sjednané do 31. 12. 1992), a pro ostatní zaměstnavatele u Kooperativy, a. s.

Vznik zákonného pojištění

Zákonné pojištění pro případ odpovědnosti vzniká dnem uzavření prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence zaměstnavatele.

Zaměstnavatel má právo, aby za něho příslušná pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle ZP.

Pojistná událost

Pojistnou událostí je vznik povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu. Rozhoduje-li o náhradě této škody soud, platí, že pojistná událost nastala dnem, kdy rozhodnutí, podle něhož má pojišťovna poskytnout plnění, nabylo právní moci.

 NahoruSoučinnost zaměstnavatele

Zaměstnavatel je povinen dbát, aby nenastala škodná událost. Zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které mu jsou uloženy právními předpisy nebo na jejich základě, ani nesmí trpět porušování těchto povinností ze strany třetích osob. Pokud již škodná událost nastala, musí učinit nutná opatření k tomu, aby škoda byla co nejmenší.

Ohlašovací povinnost

Zaměstnavatel je povinen bez zbytečného odkladu:

• oznámit organizační jednotce pojišťovny skutečnost o vzniklé škodě,

• vyjádřit se k požadované náhradě a k její výši, případně zmocnit pojišťovnu, aby za něho v této věci jednala,

• pokud bylo v souvislosti se škodnou událostí zahájeno trestní řízení proti zaměstnanci zaměstnavatele nebo třetí osobě, informovat pojišťovnu o průběhu a výsledku řízení,

• oznámit pojišťovně, pokud poškozený uplatňuje právo na náhradu škody u soudu.

V řízení o náhradě škody musí zaměstnavatel respektovat pokyny pojišťovny, zejména bez souhlasu pojišťovny se nesmí zavazovat k náhradě promlčené pohledávky a bez souhlasu pojišťovny nesmí přistoupit na uzavření soudního smíru.

 NahoruPojistné

Povinnost platit pojistné

Zaměstnavateli vzniká povinnost platit pojistné, zaměstnává-li alespoň jednoho zaměstnance. Tuto skutečnost je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit organizační jednotce pojišťovny, v jejímž obvodu má zaměstnavatel sídlo (trvalé bydliště), a uvést své identifikační číslo zaměstnavatele nebo jiné označení, které je nahrazuje.

Splatnost pojistného

Pojistné za I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. ledna, za II. čtvrtletí do 30. dubna, za III. čtvrtletí do 31. července a za IV. čtvrtletí do 31. října.

Pokud vznikne zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné na toto pojištění, zaplatí zaměstnavatel první pojistné vypočítané z vyměřovacího základu stanoveného pro dané čtvrtletí, a to zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí. Prakticky zaplatí poprvé pojistné ve výši dvou shodných částek, kterými vyrovná skluz v pojistném.

Nejnižší výše pojistného činí 100 Kč za kalendářní čtvrtletí.

Není-li pojistné zaplaceno řádně a včas, zvyšuje se pojistné o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc.

Výpočet pojistného

Při výpočtu pojistného pro účely zákonného pojištění je třeba vycházet z ustanovení § 12 vyhlášky č. 125/1993 Sb. Pojistné si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze vyhlášky pro příslušnou kategorii určenou podle převažující základní činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele.

Podle stanoviska MFČR zveřejněného dne 16. 6. 2008 je nutné pro účely zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání postupovat tak, že se pojistné na zákonné pojištění odvede z příjmů, které podléhají odvodu sociálního pojištění, avšak bez ohledu na stanovení maximálního vyměřovacího základu. Tento postup vyplývá z výkladu, že podle § 12 vyhlášky č. 125/1993 Sb. existují dva základy:

1. základ pro výpočet pojistného na zákonné pojištění;
2. vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti.

Oba tyto základy se stanovují shodně podle § 5 zákona č. 589/1992 Sb. Totožnost obou základů se však týká pouze způsobu jejich stanovení, tj. určení, které složky příjmu zaměstnance se do základu započítávají a které nikoliv. Omezení uvedené v § 15a zákona č. 589/1992 Sb. se na výši základu pro pojistné na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele nevztahuje.

Zaměstnavatel je tedy povinen vypočítat pojistné na zákonné pojištění ze základu, který je shodný s postupem pro stanovení vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení, avšak bez ohledu na maximální vyměřovací základ.

Příjmy nezahrnované do vyměřovacího základu

Do vyměřovacího základu se nezahrnují příjmy uvedené v § 5 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb.:

1. náhrada škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,
2. odstupné a další…