Zaměstnání malého rozsahu

Pojem "zaměstnání malého rozsahu" je znám z oblasti nemocenského pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a navazuje na problematiku účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění. Skutečnost, že konkrétní osoba je zaměstnána v zaměstnání malého rozsahu, má vliv nejen na samotného zaměstnance, ale i na okruh povinností jeho zaměstnavatele.

Za zaměstnance se pro účely zákona o nemocenském pojištění považují nejen osoby ve vyjmenovaných právních vztazích, ale především všechny fyzické osoby, byť nejsou uvedené v těchto bodech (avšak s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří nevykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva), a to v době zaměstnání, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny.

Základní podmínkou pro účast těchto zaměstnanců na nemocenském pojištění je, že

• vykonávají zaměstnání na území ČR (za ten se považuje i přechodný výkon práce mimo území ČR, pokud místo výkonu práce je trvale v ČR), nebo sice v cizině, avšak pro zaměstnavatele se sídlem na území ČR, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině, ale tito zaměstnanci nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území ČR nebo jiného členského státu EU, a

• mají se zaměstnavatelem sjednánu částku započitatelného příjmu z jejich zaměstnání za kalendářní měsíc aspoň ve výši tzv. rozhodného příjmu, tj. částky rozhodné pro účast na pojištění.

Žádné další podmínky se pro vznik této účasti na nemocenském pojištění nestanoví a ani se k nim tedy nepřihlíží. Proto pro tento účel není ani podstatné, na jak dlouho bylo takové zaměstnání sjednáno.

Rozhodný příjem se stanoví ve výši jedné desetiny součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu s tím, že vypočtená částka se zaokrouhlí na celou pětisetkorunu směrem dolů.

Pro rok 2016 činil všeobecný vyměřovací základ stanovený podle zákona o důchodovém pojištění za rok 2014, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, částku 26 357 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu 1,0246, jejich součin pak činil částku 27 005,38 Kč. Jedna desetina tedy činila po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů částku 2 500 Kč. Obdobně tomu bude i v roce 2017, všeobecný vyměřovací základ stanovený podle zákona o důchodovém pojištění za rok 2015, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, bude činit částku 27 156 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu 1,0396, jejich součin pak bude činit částku 28 231,38. Jedna desetina bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů činit opět částku 2 500 Kč.

Ke změně výše částky rozhodného příjmu a k jejímu zvýšení proto může dojít nejprve od 1. ledna toho kalendářního roku, kdy zmíněná jedna desetina stanoveného součinu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu. Dojde k tomu, až součin příslušného všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficient pro jeho úpravu bude činit alespoň částku 30 000 Kč, a to lze ještě nejméně po dobu tří let jen stěží očekávat, když se jeho nárůst ročně pohybuje zpravidla v rozmezí tří až sedmi set korun.

Příklad č. 1

Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti, podle které bude pro zaměstnavatele v jeho sídle vykonávat stanovené práce podle potřeb zaměstnavatele v rozsahu 20 hodin měsíčně s odměnou 200 Kč za hodinu. Jedná se o zaměstnání podléhající účasti na nemocenském pojištění, protože splňuje jak podmínku výkonu zaměstnání na území ČR, tak podmínku sjednání odměny ve výši, která přesahuje rozhodný příjem. Zaměstnanec má na základě této dohody zajištěno, že bude pracovat měsíčně 20 hodin, což mu při stanovené hodinové mzdě zaručuje mzdu 4 000 Kč měsíčně.

ZAMĚSTNÁNÍ MALÉHO ROZSAHU

Aby se jednalo o zaměstnání malého rozsahu, musí v něm být sice rovněž splněna podmínka výkonu zaměstnání na území ČR (resp. za zmíněných podmínek i v cizině - viz výše), avšak není v něm splněna podmínka sjednání výše započitatelného příjmu alespoň ve výši rozhodného příjmu. Přitom není podstatné, zda byla sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání v částce, která je nižší než rozhodný příjem, nebo zda je tak tomu proto, že započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec. Podstatnou je skutečnost, že zaměstnanec má se zaměstnavatelem ujednání, ze kterého vyplývá, že nemá v kalendářním měsíci zaručen příjem minimálně v částce rozhodného příjmu, tj. v částce alespoň 2 500 Kč.

Příklad č. 2

Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti, podle které bude pro zaměstnavatele v jeho sídle vykonávat stanovené práce podle potřeb zaměstnavatele v rozsahu až 20 hodin měsíčně s odměnou 200 Kč za hodinu. Zde se jedná o zaměstnání malého rozsahu, protože sice splňuje podmínku výkonu zaměstnání na území ČR, avšak podmínku sjednání odměny ve výši, která přesahuje rozhodný příjem, nesplňuje. Zaměstnanec má sice zaručenu hodinovou mzdu, avšak uvedená dohoda (smlouva) mu nezaručuje žádný minimální počet hodin, které musí v kalendářním měsíci odpracovat, aby v něm dosáhl na zaručený celkový příjem ve výši alespoň rozhodného příjmu. Rozsahu 0 – 20 hodin měsíčně odpovídá i mzda v rozsahu 0 – 4 000 Kč a z toho nevyplývá, že by tento zaměstnanec měl každý měsíc zaručen příjem ve výši alespoň 2 500 Kč.

Zaměstnanec je při výkonu zaměstnání malého rozsahu účasten nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání aspoň ve výši rozhodného příjmu. Pochopitelně to platí jen po dobu trvání takového zaměstnání. Jestliže zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu, je rovněž účasten nemocenského pojištění, ale opět nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Přitom za téhož zaměstnavatele se považuje též právní nástupce zaměstnavatele.

Příklad č. 3

Zaměstnavatel se dohodl se zaměstnancem na výkonu zaměstnání v době od 11. ledna do 16. března 2016. Vzhledem k tomu, že nebyl sjednán celkový měsíční příjem ve výši rozhodného příjmu, jednalo se o zaměstnání malého rozsahu. Faktický příjem, kterého uvedený zaměstnanec dosáhl, činil v měsíci lednu částku 2 300 Kč, v únoru 2 800 Kč a v březnu 2 400 Kč. Zaměstnanec byl z tohoto zaměstnání účasten nemocenského pojištění pouze v měsíci únoru, kdy jeho příjem přesáhl rozhodnou částku příjmu.

Příklad č. 4

Zaměstnavatel a zaměstnanec, kteří byli zmíněni v předchozím příkladu, se spolu dohodli na výkonu dalšího zaměstnání v době od 29. března do 30. června 2016. Z tohoto zaměstnání byl zaměstnanci zúčtován příjem za březen v částce 250 Kč, za duben v částce 2 400 Kč, za květen v částce 2 750 Kč a za červen v částce 2 900 Kč. S ohledem na tyto skutečnosti byl uvedený zaměstnanec účasten nemocenského pojištění v měsíci březnu 2016, a to v době od 1. do 16. a od 29. do 30. března, kdy trvala jeho zaměstnání u uvedeného zaměstnavatele, protože příjem z předchozího zaměstnání malého rozsahu se sečte s příjmem z dalšího takového zaměstnání u stejného zaměstnavatele v tomto kalendářním měsíci a jejich úhrn za tento měsíc činí 2 650 Kč. Dále byl tento zaměstnanec účasten nemocenského pojištění ještě v měsících květnu a červnu.

Z hlediska účasti na nemocenském pojištění je významnou skutečností ještě otázka dodatečně zúčtovaných příjmů. Pokud totiž zaměstnavatel zúčtuje zaměstnanci ze zaměstnání malého rozsahu jakýkoliv započitatelný příjem až po skončení doby tohoto zaměstnání, považuje se tento příjem pro účely nemocenského pojištění za příjem zúčtovaný do toho kalendářního měsíce, ve kterém doba tohoto zaměstnání malého rozsahu skončila. To s sebou nese také ty důsledky, že zaměstnavatel musí v takovém případě přehodnotit úhrn započitatelných příjmů zahrnovaných do posledního kalendářního měsíce, ve kterém naposledy trvalo zaměstnání malého rozsahu, z toho hlediska, zda tento celkový příjem dosáhl či nikoli výše zakládající účast na nemocenském pojištění v tomto kalendářním měsíci.

Příklad č. 5

Zaměstnanec skončil v zaměstnání malého rozsahu ke dni 31. května 2016. Zaměstnavatel mu za tento kalendářní měsíc zúčtoval na započitatelném příjmu částku ve výši 2 100 Kč. Z toho vyplývá, že v květnu 2016 zaměstnanec nebyl účasten nemocenského pojištění. Následně však zaměstnavatel provedl vyhodnocení výsledků hospodaření za první pololetí tohoto roku a rozhodl se tomuto zaměstnanci přiznat výkonnostní odměnu v částce 800 Kč, kterou mu dodatečně zúčtoval a vyplatil. Vzhledem k tomu, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu, je nutno částku výkonostní odměny připočítat ke mzdě zúčtované za květen 2016, neboť v tomto měsíci naposledy trvalo uvedené zaměstnání. Protože úhrn těchto započitatelných příjmů za tento kalendářní měsíc tím dosáhl částky v celkové výši 2 900 Kč, která převyšuje rozhodný příjem, je nutno konstatovat, že…