Ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZVZP"), je stát prostřednictvím státního rozpočtu České republiky plátcem pojistného za příjemce rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění. Pokud je osoba (muž nebo žena) zařazena u své zdravotní pojišťovny alespoň po část kalendářního měsíce v některé z těchto kategorií, je plátcem pojistného stát. Jestliže pojištěnec není zaměstnán nebo nepodniká jako OSVČ, má vyřešen svůj pojistný vztah například pobíráním rodičovského příspěvku.
V průběhu mateřské dovolené zaměstnankyně většinou pobírá peněžitou pomoc v mateřství jako dávku nemocenského pojištění při splnění podmínek stanovených v § 32 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZNP").
Pokud zaměstnankyně nebo zaměstnanec pobírají peněžitou pomoc v mateřství a chtějí si pobírání této dávky zachovat, nesmějí zároveň vykonávat práci, ze které jim dávka náleží. To znamená, že nelze si přivydělávat prací, ze které se odvádělo pojistné na nemocenské pojištění, a ze které se vypočítávala výše peněžité pomoci v mateřství.
Zaměstnanci tak mohou v době pobírání peněžité pomoci v mateřství vykonávat práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr anebo mohou se svým stávajícím zaměstnavatelem uzavřít další pracovní smlouvu, ovšem na jiný druh práce, než mají ve sjednané pracovní smlouvě, ze které se odvádělo pojistné. Nic však nebrání tomu, aby osoba uzavřela pracovní smlouvu s jiným zaměstnavatelem. Jinak také řečeno, v době poskytování peněžité pomoci v mateřství lze konat práci v jiném právním vztahu, než ze kterého je peněžitá pomoc v mateřství vyplácena, anebo lze vykonávat takovou činnost, která nezakládá účast na nemocenském pojištění.
Naproti tomu osoby samostatně výdělečně činné nemohou po dobu pobírání peněžité pomoci v mateřství vykonávat svoji podnikatelskou činnost. Řešením pro tyto osoby je výkon samostatné výdělečné činnosti prostřednictvím jiné osoby. Když ale žena podniká a nečerpá peněžitou pomoc v mateřství z této podnikatelské činnosti, může v podnikání pokračovat.
Zákoník práce hovoří v ustanovení § 196 ZP o tom, že k prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. I když rodičovskou dovolenou mohou podle § 198 odst. 1 ZP čerpat zaměstnankyně a zaměstnanec současně (a tedy pečovat o dítě v jejím průběhu), náleží rodičovský příspěvek jen jednomu z nich. Výše rodičovského příspěvku je závislá na době, po kterou bude rodič příspěvek čerpat.
CELODENNÍ OSOBNÍ A ŘÁDNÁ PÉČE
Specifickou kategorii představují ve zdravotním pojištění osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. A pokud takové osoby začnou pracovat nebo podnikat, je situace ještě složitější, kdy musí zaměstnavatelé věnovat zvýšenou pozornost tomu, aby byl jejich postup v souladu s právní úpravou platnou ve zdravotním pojištění.
Podmínka celodenní osobní a řádné péče se považuje za splněnou jen tehdy, pokud se jedná o osobní, řádnou a celodenní péči, tj., dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny. Podmínky této péče jsou splněny tehdy, pokud:
-
dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje 4 hodiny denně, nebo
-
dítě plnící povinnou školní docházku není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, což je i školní družina.
Do této kategorie může být zařazena pouze jedna osoba, a to otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů (dále jen "pečující osoba").
ZVÝHODNĚNÍ "PEČUJÍCÍ OSOBY"
Taková osoba může být registrována v kategorii, za kterou platí pojistné stát, pouze v případě, kdy nemá příjem ze zaměstnání ani ze své samostatné výdělečné činnosti. Pokud takový příjem vykazuje, stát pojistné neplatí, avšak při splnění zákonných podmínek má tato osoba zvýhodnění v tom smyslu, že zaměstnavatel nemusí při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZPZP").
"PEČUJÍCÍ OSOBA" BEZ PŘÍJMU PO CELÝ KALENDÁŘNÍ MĚSÍC
Jestliže tato "pečující osoba" nemá v průběhu zaměstnání po celý kalendářní měsíc příjmy ze zaměstnání ani ze své samostatné výdělečné činnosti (např. nemoc, ošetřování dítěte mladšího 10 let, neplacené volno), sdělí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně a použitím kódu "L" ji zařadí mezi osoby, za které platí pojistné stát. Jakmile však bude mít tato osoba opět příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, provede zaměstnavatel její vyřazení z kategorie osob, za které platí pojistné stát (kód "T") – blíže viz příklad č. 2.
PLACENÍ POJISTNÉHO ZE SKUTEČNÉ VÝŠE PŘÍJMU
Pokud je osoba celodenně osobně a řádně pečující o dítě (děti) po celý kalendářní měsíc zaměstnána, odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, případně poskytnuté neplacené volno nehraje v tomto případě roli. Reálně lze podmínku celodenní osobní a řádné péče splnit při zkráceném pracovním úvazku, při práci doma nebo u některé z dohod. Aby zaměstnavatel mohl odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu, dokládá zaměstnanec čestným prohlášením skutečnost, že splňuje podmínky celodenní osobní a řádné péče.
V následujícím textu si formou příkladů objasníme postup zaměstnavatele v různých situacích.
Příklad č. 1
Zaměstnavatel přijal do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek osobu splňující podmínky celodenní osobní a řádné péče ve smyslu právní úpravy zdravotního pojištění s hrubým měsíčním příjmem na základě pracovní smlouvy ve výši 4 500 Kč.
Přijme-li zaměstnavatel do zaměstnání takovou osobu a zúčtuje-li jí příjem zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění, provede u příslušné zdravotní pojišťovny prostřednictvím formuláře "Hromadné oznámení zaměstnavatele" následující:
-
přihlásí se k platbě pojistného za tohoto zaměstnance kódem "P" ke dni nástupu do zaměstnání, nic dalšího neoznamuje (jelikož bude osoba zaměstnána, musí sama zdravotní pojišťovně oznámit ztrátu nároku na platbu pojistného státem ke dni předcházejícímu dni nástupu do zaměstnání, pokud byla v této kategorii u zdravotní pojišťovny registrována),
-
po skončení zaměstnání se zaměstnavatel odhlásí od platby pojistného za tohoto zaměstnance kódem "O".
Jsou-li tedy ze strany zaměstnance splněny požadované podmínky celodenní osobní a řádné péče (dokladováno čestným prohlášením – viz výše), pak zaměstnavatel:
-
nemusí při výpočtu výše pojistného provádět dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem 4 500 Kč,
-
nebere ohled na případně poskytnuté neplacené volno.
Jakmile takový zaměstnanec (zaměstnankyně) ukončí zaměstnání, musí si v dalším období (přesněji od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém bylo zaměstnání ukončeno) sám řešit svůj pojistný vztah, například pokračující registrací v kategorii "pečující osoby".
Příklad č. 2
Zaměstnavatel poskytnul "pečující osobě" po celý kalendářní měsíc únor neplacené volno, za měsíc březen jí byl zúčtován hrubý příjem 6 000 Kč.
Jestliže nemá "pečující osoba" v průběhu zaměstnání po celý kalendářní měsíc příjmy ze zaměstnání (§ 2 odst. 3 ZVZP) ani ze samostatné výdělečné činnosti, sděluje zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně a za použití kódu "L" – v tomto případě ke dni 1. 2. – oznamuje zdravotní pojišťovně zařazení zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny…
