§ 21-22 ZNP - Redukce denního vyměřovacího základu

2.4.3.21

§ 21–22 ZNP – Redukce denního vyměřovacího základu

JUDr. Jan Přib

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

  • § 18-19 – stanovení denního vyměřovacího základu

  • § 20 – úhrnný denní vyměřovací základ

  • § 48 odst. 3 – maximum vypočtené z denního vyměřovacího základu ve výši třetí redukční hranice

• Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

  • § 17 – všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

  • § 192 odst. 2 – úprava průměrného výdělku v návaznosti na redukční hranice podle zákona o nemocenském pojištění

• Nařízení vlády č. 290/2022 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023

• Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 319/2022 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2023

Komentář

Redukční hranice se stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok prostřednictvím parametrů důchodového pojištění, tj. všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu (v následujícím kalendářním roce budou redukční hranice vždy vyšší než v předchozím kalendářním roce).

Pro rok 2023 platí tyto redukční hranice:

• první redukční hranice činí 1 345 Kč,

• druhá redukční hranice činí 2 017 Kč,

• třetí redukční hranice činí 4 033 Kč.

Pro rok 2022 platily tyto redukční hranice:

• první redukční hranice činí 1 298 Kč,

• druhá redukční hranice činí 1 946 Kč,

• třetí redukční hranice činí 3 892 Kč.

V roce 2023 může vlivem redukčních hranic činit denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného nejvýše 2 219 Kč a pro výpočet peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství nejvýše 2 353 Kč.

Redukční hranice se používají též pro účely úpravy průměrného výdělku, z něhož se vypočítává náhrada mzdy nebo platu v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle § 192 odst. 2 ZP; podle tohoto ustanovení se pro účely stanovení této náhrady mzdy nebo platu zjištěný průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Výpočtem vycházejí pro rok 2023 tyto hranice pro úpravu průměrného výdělku:

• první hranice činí 235,38 Kč,

• druhá hranice činí 352,98 Kč,

• třetí hranice činí 705,78 Kč.

Denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného se omezuje vždy (do částky první redukční hranice se počítá 90 %), zatímco denní vyměřovací základ pro výpočet peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se omezuje jen tehdy, přesahuje-li částku první redukční hranice (do částky první redukční hranice se počítá 100 %).

Denní vyměřovací základ se vypočítává s přesností na dvě platná desetinná místa a rovněž částky v jednotlivých pásmech redukčních hranic se zaokrouhlují na dvě platná desetinná místa; na celé koruny směrem nahoru se pak zaokrouhluje až celkový výsledek.

Dále platí zásada o přepočtu dávek přecházejících z jednoho kalendářního roku do následujícího…