§ 5 ZoVZP - Zaměstnanci, OSVČ a OBZP

3.2.2.5

§ 5 ZoVZP – Zaměstnanci, OSVČ a OBZP

Ing. Antonín Daněk

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (ZoVZP)

  • § 7 – stát jako plátce pojistného

  • § 8 odst. 2 – vznik a zánik zaměstnání

• Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (ZPVZP)

  • § 3 – vyměřovací základ zaměstnanců

  • § 3a – vyměřovací základ OSVČ

  • § 3b – vyměřovací základ OBZP

  • § 5 a 6 – odvod pojistného za zaměstnance

  • § 7 a 8 – odvod pojistného za OSVČ

  • § 8a – záloha na pojistné poplatníka v paušálním režimu

  • § 10 a 11 – odvod pojistného za OBZP

  • § 13 – odvod pojistného při souběhu příjmů

• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

  • § 6 – příjmy ze závislé činnosti

Komentář

Písmeno a)

Cílem současného pojetí je – s ohledem na potřebu zajištění potřebných zdrojů v systému veřejného zdravotního pojištění – vyčlenit (poměrně úzce omezený) okruh osob, které ve zdravotním pojištění jako zaměstnanci uvedeny nejsou. Ve zdravotním pojištění se za zaměstnance nepovažuje:

1. Osoba, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny.

• Jedná se o příjmy uvedené v ustanovení § 3 odst. 4, § 4, § 4a, a zejména pak v § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 ZDP.

2. Žák nebo student, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku.

• Pokud by však byly této osobě zúčtovány jiné příjmy, zdaňované podle § 6 ZDP, pojistné by se odvádělo.

• Ve vazbě na účast zaměstnance na nemocenském (a návazně tedy i na zdravotním) pojištění jsou od 1. 1. 2021 rozhodnými částkami „započitatelného příjmu” hodnoty 3 500 Kč resp. 10 000 Kč, jak je dále uvedeno v bodech 3.–6.

3. Osoba činná na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění (dále jen „započitatelný příjem”).

• Od 1. 1. 2012 platí ve zdravotním pojištění, že dle ustanovení bodu 3 § 5 písm. a) ZoVZP se pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance osoba činná na základě dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci dosáhla příjmu vyššího než 10 000 Kč. Při splnění této podmínky zaměstnavatel přihlašuje (a následně odhlašuje) tohoto zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny podle § 8 odst. 2 písm. d) ZoVZP a stanoveným způsobem za něj odvádí pojistné. Problematiku minimálního vyměřovacího základu řeší zaměstnavatelé u dohod o provedení práce od 1. 1. 2017, kdy došlo ke zvýšení minimální mzdy na 11 000 Kč.

• Osoba pracující na základě dohody o provedení práce se z pohledu zdravotního pojištění nepovažovala za zaměstnance do 31. 12. 2011. Příjem zúčtovaný na základě dohody o provedení práce tak do konce roku 2011 nepodléhal odvodům pojistného a zaměstnavatel v tomto případě ani neplnil oznamovací povinnost.

U tří dále vyjmenovaných skupin zaměstnanců je rozhodnou částkou „započitatelného příjmu” hodnota 3 500 Kč:

4. Člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu.

• Výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze z příjmu v částce 3 500 Kč a vyšší.

5. Osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu.

• Při zaměstnávání osoby na dohodu o pracovní činnosti může dojít k situaci, kdy je v případě trvající dohody zúčtován zaměstnanci za některý kalendářní měsíc příjem nižší než 3 500 Kč. V takové situaci přestává být tato osoba z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem a zaměstnavatel musí zaměstnance na příslušný měsíc odhlásit. Například pokud v případě trvající dohody o pracovní činnosti poklesne příjem zaměstnance v měsíci únoru pod 3 500 Kč, přičemž v následujícím měsíci březnu bude výší příjmu dosaženo alespoň této částky, použije zaměstnavatel kód „O” k datu 31. 1. (tedy k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém účast na zdravotním pojištění ještě trvala) a následně pak kód „P” k datu 1. 3. Pokud zaměstnavatel nevěnuje této skutečnosti patřičnou pozornost v domnění, že neodhlášení (byť jen na jeden měsíc) nemůže zaměstnavateli ani zaměstnanci způsobit potíže, zjistí zdravotní pojišťovna při kontrole toto pochybení zaměstnavatele, které má především tyto důsledky:

  1. zaměstnavatel musí dodatečně splnit oznamovací povinnost, to znamená odhlásit zaměstnance na příslušný měsíc od zdravotní pojišťovny a následně jej pak přihlásit (nesplnění oznamovací povinnosti je od sankcí);
  2. zaměstnanci může vzniknout komplikace z hlediska řešení jeho pojistného vztahu, neboť odhlášením se osoba dostane do situace, kdy nemá v příslušném kalendářním měsíci kryté zdravotní pojištění tímto zaměstnáním.

• Problém nevznikne, pokud pojištěnec:

  1. má současně jiné zaměstnání ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) ZoVZP, ve kterém dosahuje příjmu alespoň na úrovni minimální mzdy, nebo
  2. je OSVČ s placením alespoň minimálních záloh, nebo
  3. patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 ZPVZP.

• Není-li splněna ani jedna z těchto tří možností, bude se muset pojištěnec se zpětnou platností přihlásit u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a dodatečně zaplatit dlužné pojistné, kdy zdravotní pojišťovna bude zároveň uplatňovat zákonný nárok na penále, nehledě na novou desetiletou lhůtu (od 1. 12. 2011), v rámci které mohou zdravotní pojišťovny svoje pohledávky vyměřit a v případě nezaplacení následně vymáhat. Obdobný postup se použije i při zaměstnávání osob na základě dohody o provedení práce, pokud příjem v některém měsíci nepřesáhne 10 000 Kč.

• Z výše uvedeného také vyplývá, že s účinností od 1. 1. 2015 se pro účel vzniku zaměstnání sčítají příjmy z více dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele. U obou těchto dohod také platí, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce (která nezaložila účast na zdravotním pojištění) se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž příslušná dohoda skončila.

6. Dobrovolný pracovník pečovatelské služby, který nedosáhl v kalendářním měsíci započitatelného příjmu.

Splňují-li osoby uvedené v bodech 1.–6. stanovené podmínky, nepovažují se z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance a pojistné neplatí ze zúčtovaného příjmu ani zaměstnavatel, ani tyto osoby jako zaměstnanci.

Za zaměstnance se ve zdravotním pojištění již nepovažují členové okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a členové okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky.

Písmeno b)

Pokud pojištěnec odvádí ze své samostatné výdělečné činnosti daň z příjmu podle § 7 odst. 1 a 2 ZDP, považuje se z tohoto titulu ve zdravotním pojištění za OSVČ. Vyměřovacím základem je u OSVČ sazba 50 % daňového základu, přičemž v ustanovení § 3a odst. 3 ZPVZP jsou vyjmenovány osoby, které jako OSVČ nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ.

Mezi pojištěnce považované ve zdravotním pojištění za OSVČ patří:

• osoby podnikající v zemědělství

  • Ve smyslu zákona č. 252/1997 Sb. jsou těmito osobami samostatně hospodařící rolníci, provozující zemědělskou výrobu vlastním jménem, na vlastní účet a odpovědnost.

• osoby provozující živnost

  • V tomto případě odkazujeme na zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, kde jsou specifikovány pojmy živnost, živnostenské oprávnění, živnosti vázané, živnosti volné, živnostenský list, koncesní listina atd.

• osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů

  • Mezi tyto osoby zákonná úprava zahrnuje například osoby podnikající podle zákona ČNR č. 85/1996 Sb., o advokacii, zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), zákona ČNR č. 93/2009 Sb., o auditorech, zákona ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců České republiky, a další. Osoby podnikající podle zvláštních právních předpisů se ve zdravotním pojištění taktéž považují za OSVČ ve smyslu tohoto zákonného ustanovení.

• osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů

  • Jedná se především o osoby vykonávající svoji činnost podle zákona č. 121/2000 Sb.,…