doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.
Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, a to podle rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců (§ 217 odst. 1 ZP). Pokud u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí, neznamená to, že by tento rozvrh vydávat nemusel, ale vydává jej sám.
Rozvrh čerpání dovolené
Přitom:
-
rozvrh čerpání dovolené má být sestaven tak, aby si zaměstnanec mohl vyčerpat dovolenou, na kterou mu v tomto roce vznikl nárok, zpravidla vcelku a do konce roku,
-
čerpání dovolené bylo v souladu nejen se zájmy vyplývajícími ze zaměstnavatelova provozu (např. z předem známého rozvržení zakázek), ale i s oprávněnými zájmy zaměstnanců (např. v době prázdnin u zaměstnanců s dětmi s povinnou školní docházkou),
-
pokud zaměstnavatel určí čerpání dovolené v několika částech, musí jedna z nich činit alespoň dva týdny vcelku, může se však se zaměstnancem dohodnout i jinak,
-
určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se s ním nedohodne na kratším termínu,
-
jen výjimečně může zaměstnavatel se souhlasem zaměstnance určit dovolenou v rozsahu kratším, než je délka směny zaměstnance, ne však méně než její polovina, ledaže by se jednalo o zbývající část dovolené v příslušném kalendářním roce, která je kratší než polovina směny.
Dále při čerpání dovolené platí, že
-
zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení, je dočasně práce neschopným nebo na rodičovské dovolené, zaměstnankyně též na mateřské dovolené a zaměstnanec na otcovské dovolené,
-
v době ostatních překážek v práci na straně zaměstnance může zaměstnavatel určit nástup dovolené jen na žádost zaměstnance (§ 217 odst. 4 ZP),
-
do doby dovolené se nezapočítávají svátky (§ 219 odst. 2 ZP); to neplatí v případě, kdy zaměstnanec měl na den svátku nařízenou směnu a na tento den mu bylo určeno čerpání dovolené na jeho žádost (tedy na žádost zaměstnance),
-
náhradní volno za práci ve svátek nebo za práci přesčas, které spadá do dovolené, musí být určeno na jiný den,
-
zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu vznikly bez jeho zavinění v souvislosti se změnou termínu nástupu na dovolenou anebo s odvoláním z dovolené (§ 217 odst. 3 ZP),
-
zaměstnavatel může určit čerpání dovolené i zaměstnanci, kterému na dovolenou dosud nárok nevznikl, avšak je reálný předpoklad, že tento zaměstnanec do konce roku nebo do skončení pracovního poměru podmínky nároku splní. Pokud se však tento předpoklad nenaplní, je zaměstnanec povinen vrátit náhradu mzdy (platu) za dovolenou, na kterou nevznikl nárok (§ 222 odst. 4 ZP),
-
dovolená se přerušuje, nastoupí-li zaměstnanec na vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení v ozbrojených silách nebo ošetřuje-li člena rodiny nebo poskytuje dlouhodobou péči (s výjimkou případů, kdy zaměstnanec o určení dovolené na tuto dobu požádal), byl-li uznán práce neschopným, byla-li mu nařízena karanténa a dále se přerušuje nástupem na mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou (§ 219 odst. 1 ZP).
Povinné čerpání dovolené
Zákoník práce v souladu s čl. 7 směrnice ES 2003/88/ES a s čl. 9 bod 2 Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 132 o placené dovolené ukládá zaměstnavateli povinnost určit zaměstnanci čerpání dovolené tak, aby si ji mohl vyčerpat v roce, ve kterém mu na ni vzniklo právo, pokud tomu nebrání naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele nebo překážky v práci na straně zaměstnance (§ 218 odst. 1 ZP).
Převod dovolené do dalšího kalendářního roku
Co se týká převodu nevyčerpané dovolené za kalendářní rok do dalšího roku, zákoník práce:
-
umožňuje, aby s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance a na základě jeho písemné žádosti zaměstnavatel převedl část jeho dovolené za kalendářní rok, na kterou mu vzniklo právo, a která přesahuje 4 týdny (u pedagogických pracovníků a…
