5.3 Odstupné poskytované zaměstnavatelem v případě skončení pracovního poměru
Ing. Olga Krchovová
Od roku 2015 došlo ke zpřesnění formulace u plnění poskytovaných při skončení zaměstnání. Nově se stanoví, že se musí jednat o plnění, na která vzniká nárok podle zvláštních právních předpisů. Do konce roku 2014 se jednalo o plnění poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů. Do vyměřovacího základu se nově zahrnují plnění, která zaměstnavatel poskytuje bez výslovného právního základu. Jedná se například o odstupné poskytované zaměstnavatelem v případě skončení pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. e) ZP (pozbyl-li zaměstnanec dlouhodobě zdravotní způsobilost), neboť nárok na toto odstupné není uveden v § 67 ZP.
Bude-li poskytováno odstupné v souladu s § 67 ZP, nezahrne se do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, a to bez ohledu na jeho výši, neboť zákoník práce zakládá nárok na toto odstupné a stanoví jen jeho minimální výši.
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně
- jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
- dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
- trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky atd.
Příklad 1
Zaměstnanec dostal výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. c) ZP k 31. 12. 2020. Důvodem je nadbytečnost a jeho místo se ruší…