Srážky ze mzdy
jsou upraveny velkým množstvím právních předpisů z
různých odvětví práva, a to nejen práva pracovního, ale i práva občanského, a
to hmotného i procesního, práva sociálního zabezpečení, finančního (daňového),
správního a rovněž rodinného. Tato roztříštěnost právní úpravy velmi komplikuje
orientaci v ní.
Příslušné právní normy můžeme rozdělit na:
pracovněprávní předpisy, které stanoví okruh případů, kdy
lze ze mzdy srážet a pořadí srážek za mzdy (pořadí pohledávek):
§ 145 až
150 nového zákoníku práce (dále ZP),
§ 313
odst. 1 písm. e) ZP (uvádí obsah potvrzení o zaměstnání, pokud jde o
srážky ze mzdy);
právní normy upravující dohody o srážkách ze mzdy:
§ 327 ZP,
§ 551 občanského zákoníku (dále jen OZ),
článek XLIV zák. č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce;
právní předpisy upravující přípustný rozsah srážek ze mzdy a
soudní exekuce (výkon soudního rozhodnutí srážkami ze mzdy):
§ 276 až 302
občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů -
dále jen zkratka OSŘ),
nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní
částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí,
a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení
(nařízení o nezabavitelných částkách),
§ 148 odst.
2 ZP;
právní předpisy nepřímo související s výpočtem základní
nezabavitelné částky:
§ 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním
minimu,
§ 26 zákona
č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 112/2006
Sb.,
§ 78 odst. 1, § 81, § 85 až 103 zákona
č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů (jde o ustanovení,
upravující vyživovací povinnost);
zvláštní právní předpisy, upravující srážky ze mzdy pro
určité účely:
§ 38h zákona č. 586/1992 Sb., o daních z
příjmů, ve znění pozdějších předpisů (pokud jde o vybírání záloh na daň z
příjmů ze závislé činnosti),
§ 8 zákona č. 589/1992
Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,
§ 5 zákona č. 592/1992
Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších
předpisů,
§ 48 odst.
2 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve
znění pozdějších předpisů (exekuce k vrácení přeplatků na dávkách nemocenského
pojištění),
§ 106 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (upravuje
obecně úřední exekuce, přičemž pro exekuce na peněžitá plnění odkazuje na
postup podle zákona č. 337/1992 Sb.),
§ 73 a
73a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní
a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (daňové exekuce);
právní předpisy, upravující zvláštní postupy při srážkách ze
mzdy:
zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro
případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí (zákon řeší souběžné soudní a
úřední exekuce, nařízené různými orgány státu nebo územních samosprávných
celků),
zákon č. 120/2001 Sb., o soudní exekutorech a exekuční
činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a
další činnosti (prováděcí předpis k zákonu č. 120/2001 Sb.).
Srážky ze mzdy, platu a z jiných příjmů je nutné
odlišovat od bezhotovostní výplaty mzdy či platu (z praktických důvodů,
jestliže se v dalším výkladu hovoří o mzdě, rozumí se tím i plat). Zásadní
rozdíl mezi oběma způsoby manipulace se mzdou spočívá v tom, že při výplatě
mzdy, respektive její části, bezhotovostním způsobem je tato poukazována vždy
na účet zaměstnance u peněžního ústavu, kdežto částky sražené ze mzdy
zaměstnance jsou poskytovány či poukazovány jiné osobě (fyzické či právnické)
než tomuto zaměstnanci, tj. nikdy ne na bankovní účet, jehož majitelem je
zaměstnanec.
Od 1. 1. 2007 je zaměstnavateli uložena povinnost
evidovat údaje o srážkách ze mzdy (§ 150 ZP),
jimiž jsou jméno, popřípadě jména a příjmení, adresa, jde-li o fyzickou osobu,
název a sídlo, jde-li o právnickou osobu, a písemnosti, týkající se prováděných
srážek, a to po stejnou dobu jako ostatní údaje a doklady, týkající se mzdy a
platu. Zákon zde nesprávně odkazuje na zákon o archivnictví, který však tuto
záležitost neřeší. Bude proto nezbytné postupovat podle zákona č. 582/1991 Sb.,
o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, který v
§ 35a odst. 4 ukládá
uschovat mzdové listy nebo účetní záznamy o příslušných údajích po dobu 30
kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.
Nový zákoník práce uvádí tři okruhy případů, kdy lze ze
mzdy srážet (§ 146), a to:
je-li to stanoveno zákonem,
na základě dohod o srážkách ze mzdy,
k úhradě členských příspěvků členem odborové organizace.
Nahoru2.1 V případech stanovených zákonem
Jde o srážky stanovené zákoníkem práce nebo jiným
zákonem, a to:
srážky daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a
pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Tyto srážky se provedou
přednostně, čímž se vytváří čistá mzda. Všechny ostatní srážky se provádějí
právě z čisté mzdy (§ 147 odst. 1 písm. a) a b),
§ 148 odst. 1 ZP,
§ 277 OSŘ),
srážky na pohledávky zaměstnavatele, na něž si může srazit i
bez souhlasu zaměstnance (§ 147
odst. 1 písm. c) až e) ZP - viz další výklad),
výkon rozhodnutí, neboli exekuce (viz další výklad).
V případě srážek bez souhlasu zaměstnance jde o
případy, které zákon stanoví výslovně a taxativně, a to:
zálohu na mzdu nebo plat, kterou je
zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro její přiznání.
To se týká nejen případů, kdy je mzda vyplácena na dvakrát (zálohou a
doplatkem), ale též případů, kdy jsou zaměstnancům vypláceny zálohy na
dlouhodobě poskytované složky mzdy, například zálohy na roční odměny manažerů,
jestliže z podmínek odměňování vyplývá, že zaměstnanec musí zálohu nebo její
část vrátit, pokud mu za celé období na ni právo nevznikne.
nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, a od 1. 1. 2007
též jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních
úkolů (provozní zálohy);
náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec
ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo (v případech, kdy zaměstnanec
skončil pracovní poměr a předtím vyčerpal dovolenou nebo kdy dochází ke krácení
dovolené poté, co byla vyčerpána). Zákon rovněž uvádí možnost srazit
zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu za prvních 14 dnů dočasné pracovní
neschopnosti nebo karantény, na niž mu právo nevzniklo, ale toto bude aktuální
až po nabytí účinnosti nové právní úpravy nemocenského pojištění.
Na své pohledávky vůči zaměstnanci si může
zaměstnavatel bez souhlasu zaměstnance (tj. bez dohody o srážkách ze mzdy)
srazit jen částky zde uvedené. Nemůže si tedy automaticky srazit ani
náhradu škody, za kterou zaměstnanec odpovídá (§ 147 odst. 3 ZP výslovně uvádí, že tato srážka
je možná jen na základě dohody o srážkách ze mzdy), ani cenu jídla
poskytovaného v rámci závodního stravování (nelze to sjednat ani v kolektivní
smlouvě) a dokonce ani přeplatek na mzdě, vzniklý početní chybou (např. v
důsledku chyby mzdové účetní). Zákoník práce výslovně zakazuje srážky ze mzdy
zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení
peněžních záruk (kaucí) nebo k úhradě smluvních pokut (ty nejsou ani dovoleny -
viz též
§ 13 odst. 2 písm. g)
ZP).
Pokud by zaměstnavatel provedl ze mzdy nebo platu
zaměstnance jiné než zákonem stanovené srážky bez dohody o srážkách ze mzdy,
naplní tím skutkovou podstatu správního deliktu, respektive přestupku podle
zákona o inspekci práce. Za tento protiprávní postup by mu mohla být uložena
pokuta až do 2 milionů Kč podle
§ 26 odst. 1 písm. l) zákona č.
251/2005 Sb., o inspekci práce.
Výkon rozhodnutí (exekuce)
Zaměstnavatel provádí podle
§ 147 odst. 2 ZP srážky k výkonu
rozhodnutí (exekucím) nařízených soudem, soudním exekutorem (soudní exekuce),
správcem daně - tj. finančním úřadem, orgánem správního úřadu, jiného státního
orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku (úřední exekuce).
Nahoru2.2. Srážky odborových členských příspěvků
Zákoník práce (§ 146 písm. c) výslovně upravuje možnost provádět srážky
k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové
organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě
jiné písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a
souhlasí-li s tím zaměstnanec - odborář. Dříve vyslovený písemný souhlas
zaměstnanců s takovou srážkou zůstává v platnosti.
Zákoník práce, resp. obchodní zákoník, znají 3 typy
dohody o srážkách ze mzdy, a to:
dohodu o srážkách ze mzdy k uspokojení pohledávky
zaměstnavatele,
dohodu o srážkách ze mzdy a jiných příjmů podle občanského
zákoníku,
dohodu o srážkách ze mzdy k uspokojení závazků zaměstnance.
3.1. Dohoda o srážkách ze mzdy k uspokojení pohledávky
zaměstnavatele
Uspokojení pohledávky oprávněného, je-li jím
zaměstnavatel, je možné zajistit dohodou mezi ním a zaměstnancem jako
dlužníkem, která musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná (§ 327 ZP). To se týká například náhrady škody, za
kterou zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli a zaplacení hodnoty odebraných
potravin a nápojů v závodním stravování po odečtení příspěvku
zaměstnavatele. Tuto dohodu pro účely pohledávek ze závodního stravování je
možné sjednat například i v pracovní smlouvě, avšak je nezbytné, aby
zaměstnanec výši konkrétní pohledávky za každý měsíc odsouhlasil (pokud by
pohledávka nebyla vyjádřena určitým způsobem, nelze ji srazit).
Na rozdíl od dřívějšího ZP, který tyto dohody upravoval
jen pro účely uspokojení nároku zaměstnavatele z pracovněprávního vztahu (§ 246
dřívějšího ZP), nový ZP povahu pohledávky neomezuje, takže dohodu je možné
využít i pro zajištění pohledávky zaměstnavatele občanskoprávní povahy (např. k
vymožení nájemného ze služebního bytu). To je významné s ohledem na dále
vyloženou změnu právní úpravy občanskoprávních dohod o srážkách ze mzdy.
3.2. Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů podle
občanského zákoníku
Novela obchodního zákoníku, provedená zákonem č.
264/2006 Sb. s účinností od 1. 1. 2007, významně zúžila případy, pro které je
možné využívat dohodu o srážkách ze mzdy, uzavíranou podle § 551 OZ. Je
tak možné zajistit pouze uspokojení pohledávky výživného podle zákona o
rodině a jiné pohledávky, o nichž tak stanoví zákon (přičemž zákon nyní
jiné případy nestanoví). Dohoda musí být písemná, jinak by byla
neplatná. Mzdová účtárna by si měla založit kopii či fotokopii této dohody
a předkládá-li ji věřitel, měla by si ověřit, zda ji skutečně podepsal
zaměstnanec - dlužník. Proti plátci mzdy nabývá věřitel práva na výplatu srážek
okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena.
Zaměstnavatel - plátce mzdy není účastníkem dohody o
srážkách ze mzdy. Ze zákona má však povinnost ji realizovat, je-li mu
předložena (zpravidla věřitelem nebo zaměstnancem - dlužníkem). Souhlas plátce
mzdy se nevyžaduje a jeho názor na věc není podstatný. Věřitel totiž tímto
okamžikem nabývá proti plátci mzdy ze zákona právo na výplatu srážek. Bude-li
tedy plátce mzdy sražené částky věřiteli poukazovat poštou nebo bankovním
převodem, musí plátce mzdy hradit s tím spojené náklady, neboť zajištění této
výplaty je jeho právní povinností. Může se sice s dlužníkem či věřitelem
dohodnout, že uhradí příslušné náklady (poukazečné či poplatky za bankovní
převody), avšak věřitel ani dlužník na to nemusí přistoupit.
Podle přechodného ustanovení k novele OZ (čl. XLIV zák.
č. 264/2006 Sb.) se srážky ze mzdy na základě dohod o srážkách ze mzdy,
uzavřených před 1. 1. 2007, provádějí podle právní úpravy platné do 31.
12. 2006. Pohledávky zajištěné těmito dohodami ale nelze od 1. 1. 2007
zvyšovat, jestliže je není možné podle zákona nyní zajistit. Znamená to, že
v současnosti je možné uznat případné zvýšení pohledávek zajištěných dohodami,
jestliže k němu došlo po 31. 12. 2006, jen u výživného. Pokud by tedy byla
předložena mzdové účtárně dohoda o srážkách ze mzdy uzavřená po 31. 12. 2006
podle § 551 OZ, která by se týkala jiných pohledávek než výživného,
musela by být odmítnuta pro neplatnost. To se týká i případů, kdy by byla
pohledávka, zajištěná dohodou, uzavřenou před 1. 1. 2007, nyní zvýšena. Zvýšit
tak ani není možné pohledávky na základě smlouvy o půjčce s ujednáním o tzv.
revolvingu, tj. o navýšení půjčky poté, co je splacena. Revolvované částky již
nemůže zaměstnavatel srážet. Argument, že jde o smlouvy zakládající právo na
opětovné plnění, neobstojí, neboť pro účely srážek ze mzdy to nyní vylučuje
uvedené přechodné ustanovení v novele OZ (jde bezpochyby o navýšení pohledávky
a dluhu). Protože výše budoucích zvýšení půjčky není ani určitým způsobem v
dohodě o srážkách ze mzdy vymezena, nelze ji na ně…