V možnosti přivýdělku při mateřské nebo rodičovské
dovolené můžeme shledávat motivaci jak pro zaměstnankyni (případně
zaměstnance), tak pro zaměstnavatele. Na straně zaměstnankyně to může být snaha
vylepšit osobní, resp. rodinný rozpočet, udržet si kvalifikaci nebo zkrátka
dlouhodoběji nevypadnout z pracovního procesu. Na straně zaměstnavatele lze
touto cestou pokrýt dočasnou potřebu provedení určitých činností třeba i při
práci na zkrácený pracovní úvazek, a tudíž s nižší nákladovostí.
Podíváme-li se na problematiku mateřské a rodičovské
dovolené ve zdravotním pojištění, pak je zapotřebí vycházet z těchto
zásad:
pokud jsou muž nebo žena zařazeni u své zdravotní pojišťovny
alespoň po část kalendářního měsíce jako osoby na mateřské nebo rodičovské
dovolené, mají v příslušném měsíci z pohledu zdravotního pojištění vyřešen
svůj pojistný vztah;
za každou takovou osobu obdrží zdravotní pojišťovna v roce 2014
(fakticky od listopadu 2013) měsíčně částku 787 Kč, což je 13,5 % z částky 5
829 Kč;
po narození dítěte se na zákonného zástupce vztahuje povinnost
přihlásit toto dítě do 8 dnů po narození u té zdravotní pojišťovny, u které
je v den narození pojištěna jeho matka. Nesplnění této povinnosti je pod
sankcí, neboť za narozené dítě platí pojistné na zdravotní pojištění taktéž
stát.
stát je plátcem pojistného po celou dobu trvání mateřské
nebo rodičovské dovolené nebo pobírání rodičovského příspěvku;
pokud je žena zaměstnána, oznamuje její nástup na mateřskou
dovolenou (tedy zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát)
zaměstnavatel, v ostatních případech je její povinností sdělit zdravotní
pojišťovně tuto změnu osobně. Vždy je nutno respektovat zákonnou
osmidenní lhůtu pro splnění této povinnosti.
vyměřovacím základem je vždy dosažený příjem, tedy bez
nutnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu za situace, kdy
registrace ve státní kategorii trvá po celý kalendářní měsíc, bez ohledu
například na dobu trvání pracovního poměru v rámci kalendářního měsíce,
případnou dobu nemoci, počet pracovněprávních vztahů u jednoho nebo u více
zaměstnavatelů apod.
ustanovení
§ 3 odst. 9 písm. c)
zákona č. 592/1992 Sb. uvádí situaci, kdy se minimální vyměřovací základ
zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů, ve kterých
se zaměstnanec stal nebo přestal být v průběhu měsíce osobou, za kterou platí
pojistné stát, dle příkladu:
Příklad č. 1Zaměstnankyně byla na rodičovské dovolené do 4. 3. 2014 a za
měsíc březen jí byl zúčtován hrubý příjem ve výši 6 000 Kč.
Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na
počet 27 kalendářních dnů v měsíci březnu, kdy zaměstnankyně již nebyla u
zdravotní pojišťovny zařazena ve státní…