4.3 Roční zúčtování za rok 2022
Ing. Olga Krchovová
Podmínky pro provedení ročního zúčtování
Pokud měl zaměstnanec v uplynulém roce jediného zaměstnavatele nebo více zaměstnavatelů postupně za sebou, může poslední zaměstnavatel provést roční zúčtování, doloží-li poplatník potvrzení o výši příjmů ze závislé činnosti od všech předchozích postupných zaměstnavatelů.
Měl-li poplatník jediného plátce a neučinil-li Prohlášení poplatníka ve stanovené lhůtě, může je učinit dodatečně, a to nejpozději do 15. 2. následujícího roku (aktuálně do středy 15. 2. 2023). Toto platí i v případě, že v průběhu zdaňovacího období byl jeho příjem u tohoto plátce zdaňován též srážkovou daní.
Neuplatnil-li poplatník v průběhu roku v Prohlášení poplatníka daňové zvýhodnění na nezaopatřené dítě, může je uplatnit dodatečně při ročním zúčtování. Pokud měl zaměstnanec nárok na některé daňové slevy, které měsíčně neuplatňoval, protože chyběly příslušné doklady pro uplatnění slev, může poplatník dodatečně k termínu pro roční zúčtování předložit doklady poslednímu plátci. Může se jednat o rozhodnutí o pobírání invalidního důchodu, předložení průkazu ZTP/P, slevy na studenta atd. Zaměstnavatel je povinen provést roční zúčtování do 31. 3. po ukončení zdaňovacího období. Plátce provede roční zúčtování jen na základě dokladů za uplynulé zdaňovací období, pokud byly předloženy poplatníkem do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Za rok 2022 do 15. 2. 2023.
Pokud v rámci ročního zúčtování vyplyne přeplatek vyšší než 50 Kč, vrátí jej plátce nejpozději se zúčtováním mzdy za březen – výplatní termín duben 2023.
V případě, že v rámci ročního zúčtování vyplyne nárok na daňový bonus, vyplatí se poplatníkovi, pokud doplatek činí alespoň 100 Kč, maximální výše daňového bonusu byla od roku 2021 zrušena.
Postup při provedení ročního zúčtování
Do ročního zúčtování vstupuje úhrn všech zdanitelných příjmů s výjimkou příjmů, které byly zdaněny srážkovou daní, příjmů od daně osvobozených a příjmů, které nejsou předmětem daně.
Úhrn hrubých ročních příjmů zvýšený o povinné pojistné tvoří základ daně. Ten se dále sníží o nezdanitelné části základu daně. Takto vypočtený základ daně se zaokrouhlí na stokoruny dolů a vypočítá se daň podle § 16 ZDP, 15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy (pro rok 2022 1 867 728 Kč) a 23 % ze základu daně přesahujícího tuto částku. Daň se vypočte jako součet součinů příslušných částí sníženého základu daně a sazby pro danou část základu daně. Takto vypočtená daň se sníží o slevy na dani podle prokázaného nároku dle § 35ba ZDP. Tyto slevy mohou být poskytnuty jen do výše daňové povinnosti.
Vypočtená daň po slevě podle § 35ba ZDP se sníží o daňové zvýhodnění na vyživované děti. Takto vypočtená daň po slevě se porovná s úhrnem záloh na daň po slevě. Dále plátce porovná (nárokový) daňový bonus s úhrnem již vyplacených měsíčních daňových bonusů. Jestliže je úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech nižší než nárokový daňový bonus, zvýší plátce daně o nevyplacenou částku na daňovém bonusu vypočtenou částku přeplatku na dani po slevě nebo sníží nevyplacenou částku na daňovém bonusu o vypočtenou částku nedoplatku na dani po slevě. Přeplatek na dani vyšší než 50 Kč se vrátí poplatníkovi, nedoplatek poplatníkovi nemůže vzniknout, technika výpočtu tuto možnost neumožňuje.
Plátce může poskytnout slevu na dani maximálně do výše daňové povinnosti vypočtené podle ZDP. Je-li daň nižší než celková částka daňového zvýhodnění, vzniká poplatníkovi nárok na vyplacení ročního daňového bonusu, je-li jeho doplatek alespoň 100 Kč. Vyplacení ročního daňového bonusu je vázáno na podmínku, že úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti dosáhl za rok 2022 alespoň částky 97 200 Kč.
Jestliže celkový roční zdanitelný příjem nedosáhl částky 97 200 Kč, avšak v jednotlivých měsících byly oprávněně vyplaceny měsíční daňové bonusy, protože poplatník dosáhl zdanitelného příjmu alespoň ve výši poloviny minimální mzdy, nárok na vyplacené bonusy se neztrácí (toto platí pouze v případě, provádí-li roční zúčtování daně zaměstnavatel, pokud zaměstnanci vznikne povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů FO, vyplacené daňové bonusy vrátí).
Upozornění: Daňový nerezident, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího EHP, může uplatnit snížení ročního daňového základu, slevu na manželku/manžela a daňové zvýhodnění na nezaopatřené děti a další daňové výhody jen v rámci daňového přiznání a pokud jeho příjmy ze zdrojů na území ČR budou činit nejméně 90 % všech jeho celosvětových příjmů.
Upozornění pro poplatníky: Poplatník, který měl příjmy zdaněné srážkovou daní, může v rámci daňového přiznání zahrnout do zdanitelných příjmů i tyto příjmy. Jedná se o příjmy z dohody o provedení práce bez učiněného Prohlášení poplatníka do 10 000 Kč měsíčně a souhrn příjmů (bez dohod o provedení práce) do 3 500 Kč za rok 2022 (od roku 2023 se tato částka zvýšila na 4 000 Kč), neučinil-li zaměstnanec Prohlášení poplatníka.
Schéma ročního zúčtování bez uplatnění daňového zvýhodnění
Schéma ročního zúčtování s uplatněním daňového zvýhodnění
Příklad 1
Zaměstnanec měl za rok 2022 zdanitelné příjmy ve výši 276 896 Kč. Měl učiněné Prohlášení poplatníka daně z příjmů, uplatňoval daňové zvýhodnění na 1 dítě s kódem 1 po celý rok. Požádal o provedení ročního zúčtování daně a doložil doklad o poskytnutém daru ve výši 800 Kč. Vyplacené daňové bonusy za rok činily 4 464 Kč, skutečně sražená záloha = 0 Kč.
V rámci ročního zúčtování se neuplatnil dar, protože jeho výše nedosahovala minimální výše alespoň 1 000 Kč nebo alespoň 2 % ročního daňového základu.
Poplatník nemá nárok na vyplacení doplatku na daňovém bonusu ve výši 60 Kč, protože je nižší než 100 Kč.
Výsledek z ročního zúčtování by nemělo nikdy vyjít záporně (nedoplatek zaměstnance), z techniky výpočtu daně (zaokrouhlení měsíčního základu pro výpočet záloh na daň na stokorunu nahoru a konečné daně v ročním vyúčtování na stokorunu dolů toto nedovoluje), pokud se tak stane, je pravděpodobné, že v rámci daňových výpočtů během roku došlo k chybě, případně, např. že byla základní sleva na poplatníka uplatněna v rámci roku více než 12 x (může se stát při změně zaměstnavatele v průběhu měsíce). Pokud zaměstnavatel zjistí pochybení, opraví v běžném zúčtování mezd, nikoliv v ročním zúčtování, jde-li o chybu u předchozího zaměstnavatele, roční zúčtování neprovede, nedodá-li zaměstnanec opravené Potvrzení o zdanitelných příjmech.
U zaměstnance s příjmy nad 48násobek průměrné mzdy může dojít při zúčtování daně k vyčíslení nedoplatku v případě, pokud v průběhu roku mění zaměstnání a v jednom měsíci…
