Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2007

     Měsíční zálohy na daň sražené plátcem daně (zaměstnavatelem) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (ze mzdy zaměstnance) a vyplacené měsíční daňové bonusy (uplatňuje-li zaměstnanec s podepsaným prohlášením k dani v průběhu roku u zaměstnavatele daňové zvýhodnění na děti), nepředstavují u zaměstnance definitivní stanovení daňové povinnosti (jsou sraženy, resp. vyplaceny v průběhu roku, kdy skutečná výše daně a daňového bonusu není ještě známá), a jsou po uplynutí zdaňovacího období zúčtovatelné dvěma způsoby:

• prostřednictvím daňového přiznání podaného samotným zaměstnancem ve stanovené lhůtě u správce daně, anebo

• v rámci ročního zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění provedeného na žádost zaměstnance zaměstnavatelem (a pod jeho odpovědností).

     Nemá-li zaměstnanec povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob (dále též „DAP“) podle § 38g odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZDP“), jsou mu v průběhu zdaňovacího období sražené zálohy na daň a vyplacené měsíční daňové bonusy na jeho žádost zaměstnavatelem zúčtovány. Zaměstnanec musí ale ve stanovené lhůtě - nejpozději do 15. února po uplynutí roku - písemně o roční zúčtování zaměstnavatele požádat stanoveným způsobem, a pokud tak neučiní, nelze roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provést.

     Zaměstnanec má právo žádat o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, nikoliv však povinnost. Jestliže o zúčtování nepožádá, je jeho daňová povinnost splněna řádně sraženými zálohami a vyplacenými měsíčními daňovými bonusy. Povinnost zaměstnance podat daňové přiznání přitom vylučuje možnost, aby mu zaměstnavatel prováděl roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění - tento daňový institut je tedy určen jen pro omezený okruh daňových poplatníků a nemůže ho využít každý zaměstnanec. Roční zúčtování lze provést též zaměstnanci, kterému v uplynulém zdaňovacím období plynuly zdanitelné příjmy výlučně od hlavního zaměstnavatele, ale jen po část roku, tj. i pokud po část roku neměl žádné zdanitelné příjmy nebo jen příjmy, které jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozené. Například pokud po část roku nepracoval nebo pobíral výlučně nemocenské dávky, dávky v mateřství, rodičovský příspěvek, pravidelně vyplácený důchod do úhrnné roční výše 198 000 Kč, anebo pokud byl po část roku evidován na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti atd. Skutečnost, že zaměstnanec po část roku nepobíral žádné zdanitelné příjmy, nebo výlučně příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob, nebo jen příjmy z tuzemska zdaněné konečnou srážkovou daní zvláštní sazbou, resp. doba, po kterou takové příjmy pobíral, se v žádosti o roční zúčtování neprokazuje žádným zvláštním dokladem (tyto příjmy nevstupují do základu daně).

     Podmínky, za kterých má poplatník - fyzická osoba povinnost podat DAP, jsou obsaženy v ust. § 38g ZDP. Podm ínky a způsob provedení ročního zúčtování záloh jsou upraveny v § 38ch ZDP a způsob provedení ročního zúčtování daňového zvýhodnění (vč. bonusů) je upraven v ust. § 35d odst. 6 až 9 ZDP.

     Podle § 38ch odst. 1 ZDP má zaměstnanec právo požádat písemně o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění svého posledního zaměstnavatele ve zdaňovacím období (v r. 2007) jen za předpokladu, že nemá povinnost podat DAP a v tomto roce pobíral příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky:

• pouze od jednoho zaměstnavatele, nebo

• od více zaměstnavatelů postupně za sebou, a to včetně příjmů, které byly zúčtovány těmito zaměstnavateli dodatečně v době, kdy pro ně již závislou činnost nebo funkci nevykonával (včetně tzv. doplatků mzdy podle § 38ch ZDP).

     Podmínkou ovšem je, že u všech těchto zaměstnavatelů podepsal na zdaňovací období (2007) v zákonné lhůtě prohlášení k dani (k tomu účelu je určen tiskopis „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“), anebo je podepsal alespoň zpětně se žádostí o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (tak mohl učinit ovšem jen u posledního zaměstnavatele v tomto roce, a to do 15. února 2008).

     O roční zúčtování za r. 2007 může požádat též zaměstnanec s podepsaným prohlášením k dani, kterému zaměstnavatel příjmy zúčtované a řádně zdaněné v r. 2007 nevyplatil v čistém, resp. je zaměstnanec jinak neobdržel ani do 31. ledna 2008 (§ 5 odst. 4 ZDP).

     Odpověď na otázku, kdy má poplatník - fyzická osoba s příjmy podle § 6 ZDP povinnost vypořádat svoji daňovou povinnost za zdaňovací období roku 2007 prostřednictvím daňového přiznání u správce daně, resp. kdy tuto povinnost nemá, je nutno hledat:

• v § 38g odst. 1 ZDP, kde je stanoven roční administrativní limit (ve výši 15 000 Kč), při jehož naplnění je poplatník povinen podat DAP,

• v § 38g odst. 2 ZDP, kde jsou stanoveny podmínky, za kterých poplatník s příjmy ze závislé činnosti a s funkčními požitky (zaměstnanec) povinnost podat DAP nemá a za kterých DAP podat musí (jedná-li se o daňového nerezidenta ČR),

• v § 13a odst. 6 ZDP, ve kterém je uvedeno, že DAP musí podat také manželé, kteří se rozhodnou za rok 2007 (ještě naposledy) využít institut společného zdanění (oba pak ve stejné lhůtě a po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání nemohou způsob stanovení základu daně formou společného zdanění již měnit), a

• v pokynu MF číslo D - 300, ve kterém je od r. 2006 upřesněno, že daňové přiznání by měl podat též zaměstnanec, kterému není možné provést roční zúčtování záloh proto, že mu v příslušném zdaňovacím období (v roce 2007) byly doplaceny, či jinak obdržel dlužné mzdové pohledávky (dlužné příjmy v čistém), které byly zúčtovány v jeho prospěch a na úrovni plátce daně zdaněny zálohovou daní již v předchozích zdaňovacích obdobích (tj. v roce 2005 nebo 2006) a tenkrát se podle § 5 odst. 4 ZDP nepovažovaly za příjmy dosažené v těchto zdaňovacích obdobích (za jeho příjmy).

     Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a s funkčními požitky nemusí podat daňové přiznání za rok 2007 jen za okolností, že splní podmínky stanovené v ust. § 38g odst. 2 ZDP.

     Daňové přiznání za rok 2007 není povinen podat poplatník, který měl ve zdaňovacím období příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (zdaněné zálohou na daň):

• pouze od jednoho plátce daně (tzv. hlavního zaměstnavatele), nebo

• postupně od více plátců daně (tzv. hlavních zaměstnavatelů) po sobě jdoucích a

• případně ještě doplatky mezd od těchto plátců (zúčtované v době, kdy již pro ně závislou činnost nevykonával) - tzv. doplatky podle § 38ch ZDP.

     Podmínkou přitom je, že poplatník:

• u všech těchto zaměstnavatelů měl na příslušné zdaňovací období (2007) řádně podepsáno prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP (tj. na běžný rok do 15. února a nebo v průběhu roku po nástupu do zaměstnání do 30 dnů), případně je podepsal alespoň dodatečně podle § 38k odst. 7 ZDP v souvislostí se žádostí o roční zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění (nejpozději do 15. února 2008) u posledního zaměstnavatele v roce 2007 (kterého o roční zúčtování požádal),

• kromě těchto příjmů nemá do DAP jiné zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 ZDP v úhrnu vyšší než 6 000 Kč (z podnikání anebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu nebo ostatní příjmy), případně nižší než 6 000 Kč, ale nehodlá ani uplatňovat daňovou ztrátu,

• nerozhodl se ani uplatňovat výpočet daně ze společného základu daně manželů podle § 13a ZDP.

     Přitom se neberou v úvahu: příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob (§ 4, 6 a 10 ZDP) a příjmy z tuzemska, z nichž je daň vybírána podle zvláštní sazby daně podle § 36 ZDP.

     Daňové přiznání není povinen podat ani poplatník - daňový rezident ČR, kterému plynuly ve zdaňovacím období (2007) pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů v zahraničí, které se vyjímají ze zdanění podle § 38f ZDP, tj. jen z tzv. smluvního státu a za okolností, že pro vyloučení dvojího zdanění stanoví příslušná mezinárodní daňová smlouva pro tyto příjmy metodu vynětí s výhradou progrese (např. smlouva s Rakouskem nebo SRN) a nikoliv metodu zápočtu (např. Slovenská republika).

     Daňové přiznání za zdaňovací období 2007 je však povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP - (daňový nerezident ČR), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP a daňové zvýhodnění podle § 35c ZDP.

     Tuto problematiku ZDP výslovně neřeší, a je proto třeba vycházet z ust. § 38g odst. 2 ZDP, přičemž okolnosti, za kterých zaměstnanci za uplynulé zdaňovací období 2007 vzniká povinnost podat DAP, mohou být zejména tyto (stačí, aby došlo k naplnění alespoň jedné z níže uvedených podmínek):

1. zaměstnanec třeba jen na část uplynulého zdaňovacího období neměl u zaměstnavatele včas podepsáno prohlášení k dani a z jeho měsíční mzdy byla sražena záloha na daň podle § 38h odst. 4 ZDP (měsíční sazbou, ale nejméně ve výši 20 %) a prohlášení nepodepsal na tyto kalendářní měsíce ani dodatečně (do 15. 2. 2008) se žádostí o roční zúčtování záloh podle § 38k odst. 7 ZDP;

2. zaměstnanec měl v uplynulém zdaňovacím období příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky zdaněné zálohou na daň souběžně od více zaměstnavatelů (nepřihlíží se jen k příjmům zdaněným v tuzemsku daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby ve výši 15 % a k tzv. doplatkům mezd podle § 38ch ZDP, které mu byly zúčtovány dřívějšími zaměstnavateli, u nichž měl na rok 2007 podepsáno prohlášení k dani v době, kdy již pro ně závislou činnost nevykonával);

3. zaměstnanec měl vedle příjmů ze závislé činnosti anebo funkčních požitků i jiné příjmy definované v § 7 až 10 ZDP v úhrnu vyšší než 6 000 Kč (před odečtením výdajů), např. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu anebo ostatní příjmy, nebo příp. nižší než stanovený limit, ale hodlá uplatnit daňovou ztrátu;

4. zaměstnanec hodlá ještě za rok 2007 uplatnit výpočet daně ze společného základu daně manželů podle § 13a ZDP;

5. jedná se o zaměstnance - daňového nerezidenta ČR, který hodlá pro snížení vypočtené roční daně uplatnit daňové zvýhodnění na děti podle § 35c ZDP, nebo slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až c) ZDP (na druhého z manželů, na částečnou nebo plnou invaliditu nebo na průkaz ZTP/P);

6. jedná se o zaměstnance - daňového rezidenta ČR,

   • který měl příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území ČR a kromě toho ještě příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů v zahraničí (např. ze zaměstnání vykonávaného pro tuzemského zaměstnavatele na území jiného státu po dobu delší než 183 dnů, nebo v jeho stálé provozovně umístěné v zahraničí anebo ze zaměstnání vykonávaného pro zahraničního zaměstnavatele na území jiného státu apod.), nebo

   • příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území ČR a kromě toho i jiné zdanitelné příjmy ze zahraničí, nebo

   • pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů v zahraničí, které však nejsou podle § 38f ZDP vyňaty ze zdanění, nebo

   • příjmy ze závislé činnosti „ze zahraničí“ (tj. od osoby, která nemá v ČR povinnosti plátce daně podle § 38c ZDP), např. od zahraniční osoby, která má na území ČR jen tzv. „službovou“ stálou provozovnu anebo která v ČR stálou provozovnu umístěnou nemá atp.;

7. jedná se o zaměstnance, který měl příjmy ze závislé činnosti od zahraničního zastupitelského úřadu v tuzemsku, tj. od osoby, která nemá v ČR povinnosti plátce daně (bez ohledu na to zda po celý rok nebo po část roku).

     Zaměstnanec, který měl v průběhu roku 2007 (v určitém časovém období, byť i jen v jednom dni) zdanitelné příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky zdaněné daňovou zálohou souběžně od více zaměstnavatelů (nejméně od dvou, s výjimkou doplatku mzdy podle § 38ch ZDP od předchozího zaměstnavatele v tomto roce), má povinnost podat přiznání k dani podle § 38g odst. 2 ZDP - tzn. že nemůže požádat o roční zúčtování záloh na daň. Na výši jeho jiných příjmů podle § 7 až § 10 ZDP přitom nezáleží. Nepřihlíží se přitom k příjmům ze zaměstnání od dalších souběžných zaměstnavatelů zdaněným daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně ve výši 15 % (u výdělků nepřesahujících 5 000 Kč hrubého za kalendářní měsíc).

     Jedná se obvykle o zaměstnance, který kromě mzdy od hlavního zaměstnavatele (kde podepsal prohlášení k dani) pobíral ve zdaňovacím období souběžně ještě příjmy od jiného zaměstnavatele, u něhož neměl a ani nemohl mít podepsané prohlášení (zdaněné zálohou na daň měsíční sazbou, ale nejméně ve výši 20 %). Jestliže například:

• pobíral příjmy z vedlejšího zaměstnání na základě dohody o činnosti mimo pracovní poměr přesahující měsíčně 5 000 Kč, nebo

• pokud mu od jiného zaměstnavatele plynuly odměny za výkon funkce člena kolektivního statutárního orgánu právnické osoby (na jejich výši nezáleží), nebo

• od jiného plátce (České pojišťovny nebo Kooperativy) náhradu za ztrátu na výdělku ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání podle zákoníku práce vyšší než 5 000 Kč za kalendářní měsíc) atd. Jestliže ale náhradu za ztrátu na výdělku vyplatil zaměstnanci tzv. hlavní zaměstnavatel společně s jeho běžnou mzdou a pojišťovna by provedla jenom refundaci příslušných částek, jednalo by se o příjem ze závislé činnosti plynoucí pouze od jednoho zaměstnavatele a zaměstnanec by mohl o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za podmínek stanovených v § 38g odst. 2 svého zaměstnavatele požádat, nebo

• měl příjmy od hlavního zaměstnavatele, u kterého měl podepsáno prohlášení k dani a kromě toho souběžně ještě např. pobíral odměnu za výkon funkce předsedy výboru společenství vlastníků bytových jednotek (příjem podle § 6 odst. 1 písm. c) ZDP).

     O roční zúčtování záloh (nikoliv o zúčtování daňového zvýhodnění) může požádat též zaměstnanec, který je v České republice daňovým nerezidentem a postupuje se u něj obdobně jako u českého daňového rezidenta s tím, že se přihlíží jen k příjmům, které mají zdroj na území našeho státu (§ 22 ZDP).

     Zahraniční zaměstnanec (daňový rezident jiného státu) může v České republice uplatnit některé daňové výhody za rok 2007 výlučně jen v DAP:

• bude-li pro snížení daně vypočtené v ČR uplatňovat slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP, tj. na druhého z manželů s vlastním příjmem nižším, než je limit stanovený v zákoně (38 040 Kč), slevu na částečný nebo plný invalidní důchod (vyplácený z tuzemského důchodového pojištění) a slevu na dani je-li držitelem průkazu ZTP/P,

• bude-li pro snížení daně vypočtené v ČR uplatňovat daňové zvýhodnění na dítě (děti) podle § 35c ZDP (tj. slevu na dani a případně i daňový bonus),

• pokud se rozhodne v ČR využít institut společného zdanění manželů podle § 13a ZDP.

• tyto výhody mu zaměstnavatel v roce 2007 nebyl oprávněn přiznat, a to ani v průběhu roku při výpočtu měsíční zálohy na daň (§ 38h odst. 12 ZDP) a ani v rámci ročního zúčtování daňových záloh. Tyto daňové výhody mu náleží jen za podmínky, že z jeho celosvětových příjmů nejméně 90 % (u společného zdanění manželů minimálně 90 % z úhrnu všech celosvětových příjmů u obou manželů) bude pocházet ze zdrojů na území České republiky (s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené anebo příjmů zdaněných daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně).

     Pro účely stanovení základu daně může uplatnit též zahraniční zaměstnanec příspěvky na povinné zahraniční pojištění stejného druhu jako v ČR, jestliže např. nebyly uplatněny při výpočtu měsíční zálohy na daň v průběhu roku.

     Český zaměstnavatel, i když zahraničnímu zaměstnanci provede roční zúčtování záloh, obvykle po skončení roku na žádost vystaví tzv. „Potvrzení“ a uvede zde i příp. vrácený přeplatek na dani (doklad potřebuje poplatník pro vypořádání své daňové povinnosti ve státě, kde je daňovým rezidentem).

     Poplatník může též požádat prostřednictvím zaměstnavatele správce daně o vydání „Potvrzení o zaplacení daně v ČR“ pro účely vyloučení mezinárodního dvojího zdanění ve státě, kde je daňovým rezidentem.

     Podle § 6 odst. 13 ZDP jsou v roce 2007 základem daně příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky, snížené o sražené nebo zaměstnancem uhrazené částky pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnanec; a u zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, snížené o příspěvky na toto zahraniční pojištění.

Legenda: RZZ = Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění

     Podklady pro provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění musí zaměstnavatel shromáždit ve lhůtě do 15. února po uplynutí kalendářního roku (do 15. 2. 2008).

     Výpočet ročního zúčtování záloh a zúčtování daňového zvýhodnění musí zaměstnavatel provést nejpozději do 31. března po uplynutí roku (nejpozději do 31. 3. 2008).

     Ve lhůtě do 10 dnů od podání žádosti zaměstnance je zaměstnavatel povinen vystavit doklad o souhrnných údajích uvedených na mzdovém listě (§ 38j odst. 3 ZDP), tzv. Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění.

     Ve lhůtě nejpozději do 15. února po uplynutí roku má zaměstnanec, který není povinen podat přiznání k dani, právo požádat svého posledního zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění písemně, a to nejlépe v části III. tiskopisu Prohlášení k dani. Písemná žádost zaměstnance podaná jinou formou musí obsahovat vždy předepsané náležitosti (informace potřebné pro provedení ročního zúčtování) a zaměstnavatel ji přiloží k podepsanému tiskopisu prohlášení k dani.

     Ve lhůtě do 15. února po uplynutí roku musí zaměstnanec, který pobíral příjmy od více zaměstnavatelů postupně, předložit poslednímu zaměstnavateli (u kterého o zúčtování žádá), potvrzení o zdanitelných příjmech, o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění (dále též „potvrzení“) od všech předchozích zaměstnavatelů.

     Ve lhůtě do 15. února po uplynutí roku může též zaměstnanec dodatečně se žádostí o roční zúčtování uplatnit nárok na slevu na dani podle § 35ba ZDP nebo na daňové zvýhodnění, které v průběhu roku včas z jakýchkoliv důvodů neuplatnil, a za tím účelem ve stejné lhůtě předložit předepsané průkazy.

     Ve lhůtě do 15. února po uplynutí roku musí zaměstnanec předložit zaměstnavateli předepsané průkazy pro uplatnění nezdanitelných částí základu daně a slevy na dani na druhého z manželů (jež uplatňuje v žádosti o roční zúčtování).

     Ve lhůtě do 15. února po uplynutí roku může zaměstnanec spolu ze žádostí o roční zúčtování u zaměstnavatele (kterého o zúčtování žádá) podepsat i dodatečně prohlášení k dani (podle § 38k odst. 7 a § 38d odst. 4 ZDP), pokud je pro některý kalendářní měsíc u tohoto zaměstnavatele včas nepodepsal (nemůže je ale dodatečně podepsat u souběžného zaměstnavatele nebo příp. na kal. měsíce, kdy pobíral mzdu u dřívějšího zaměstnavatele).

     Součástí žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění je čestné prohlášení zaměstnance (viz ustanovení § 38k odst. 5 ZDP), které je do tiskopisu prohlášení k dani již zapracováno. Roční zúčtování zaměstnavatel provede, jestliže v žádosti zaměstnanec stvrdí svým podpisem:

• že za uplynulý rok nemá povinnost podat přiznání k dani;

• že nepobíral v uplynulém roce, kromě příjmů zdaněných v tuzemsku zvláštní sazbou daně a příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny, jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč;

• zda v uplynulém roce pobíral zdanitelné příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků (s výjimkou příjmů zdaněných zvláštní sazbou daně a příjmů osvobozených od daně), pouze od jednoho plátce, nebo také od dalších plátců daně, ale postupně, případně též doplatky mzdy od těchto plátců [v žádosti o roční zúčtování vypíše jména (názvy) a sídla všech zaměstnavatelů, kteří mu vypláceli tyto příjmy, a zaměstnavatele, kteří mu sráželi pouze srážkovou daň zvláštní sazbou daně, zde neuvádí],

• také zda v uplynulém zdaňovacím období uplatňoval u předchozích plátců daně měsíční slevu na dani podle § 35ba ZDP a měsíční daňové zvýhodnění,

• dále zde uvede rozhodné skutečnosti pro uplatnění příslušných nezdanitelných částí základu daně podle § 15 ZDP, případně slevy na dani na druhého z manželů podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP a jedná-li se o poživatele starobního důchodu, též na uplatnění slevy na poplatníka podle § 35ba odst. 2 ZDP (pokud výše důchodu nepřesáhla u něj v úhrnu za rok částku 38 040 Kč).

     Zaměstnanec žádá o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění:

1. svého posledního zaměstnavatele ve zdaňovacím období, u kterého naposledy pobíral příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky a u něhož měl podepsáno prohlášení k dani, resp. u něhož podepsal prohlášení k dani dodatečně podle § 38k odst. 7 ZDP (v souvislosti se žádostí o roční zúčtování).

   Zaměstnanec, který změnil zaměstnavatele po skončení roku 2007 nebo který ukončil pracovní poměr k 31. prosinci 2007, nežádá o roční zúčtování svého nového zaměstnavatele, ale zaměstnavatele, u něhož byl naposledy zaměstnán v uplynulém roce (v roce 2007).

   Zaměstnanec, který skončil zaměstnání v průběhu roku 2007, žádá o roční zúčtování toho zaměstnavatele, u něhož byl v příslušném roce (2007) naposledy zaměstnán. Například zaměstnanec, který ukončil zaměstnání v průběhu roku 2007 a odešel do důchodu, nebo který byl pak nezaměstnaný (není rozhodující, zda byl evidován u úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání či nikoliv), anebo např. student jenž vykonával pouze příležitostná zaměstnání o prázdninách a do konce roku 2007 již žádnou mzdu nepobíral apod.

2. právního nástupce, pokud zaměstnavatel zanikl. To znamená osobu, na kterou se přenáší odpovědnost za správné srážení a odvádění daňových částek a která za tuto povinnost ručí svým majetkem (na kterou byla převedena mzdová agenda). Jedná se obvykle o případy, kdy v důsledku organizační změny nedochází k rozvázání pracovního poměru a uzavření nového. Například dojde-li jen ke změně právní formy obchodní společnosti bez likvidace, nebo ke sloučení společností, k prodeji či k rozdělení společnosti. Jestliže se od společnosti pouze oddělí část, která poté vystupuje jako samostatná společnost, provede roční zúčtování původní zaměstnavatel (existující ke konci roku i v dalším roce). Právní nástupce za zaniklého plátce na žádost zaměstnance vystaví též potvrzení o zúčtované mzdě, sražených zálohách a o vyplacených měsíčních daňových bonusech.

3. místně příslušný finanční úřad podle zaměstnancova bydliště, jestliže zaměstnavatel zanikl bez právního nástupce (v době, kdy lze žádat o roční zúčtování již neexistuje). I zde platí lhůta pro požádání do 15. února po skončení roku. Pokud má zaměstnanec právo žádat o roční zúčtování (nikoli povinnost podat daňové přiznání), případný nedoplatek na dani se nevybírá ani v tomto případě. Pro některé poplatníky však může být praktičtější vyplnit daňové přiznání a přeplatek na dani si v něm vypočítat.

4. jestliže zaměstnanec nemá možnost sám požádat o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění svého zaměstnavatele, je např. nemocný, může se nechat zastupovat v daňovém řízení před správcem daně zástupcem (§ 10 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů). Např. manželka může na základě plné moci za manžela požádat o provedení ročního zúčtování do 15. února místně příslušný finanční úřad (podle bydliště poplatníka). Řešením je též vyrovnání daňové povinnosti prostřednictvím daňového přiznání.

5. zemře-li zaměstnanec, nemůže právní nástupce žádat za zemřelého o roční zúčtování jeho bývalého zaměstnavatele. Pokud poplatník zemře před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání, podle § 40 zákona č. 337/1992 Sb., z o správě daní a poplatků, je povinen za něj podat daňové přiznání jeho právní nástupce, a to do šesti měsíců po úmrtí poplatníka. Pokud zemřelý pobíral výhradně příjmy ze závislé činnosti, může právní nástupce též za zemřelého podat přiznání k dani u místně příslušného správce daně (podle místa bydliště zemřelého), i když poplatník neměl povinnost podat přiznání k dani, a dosáhnout tak vrácení přeplatku na dani.

     Doklad o souhrnných údajích uvedených na mzdovém listě - tiskopis „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění“ za zdaňovací období 2007 vystaví zaměstnavatel na žádost zaměstnance, a to ve lhůtě do deseti dnů po požádání (§ 38j odst. 3 ZDP) a kopii potvrzení uschová. Tiskopis vydaný Ministerstvem financí pod evidenčním číslem 25 5460 - pro rok 2007 vzor č. 15 (nebo ještě vzor č. 14) není povinný a může být nahrazen i jiným dokladem s podmínkou, že bude obsahovat předepsané údaje.

     Pokud zaměstnavatel nevystaví potvrzení na žádost zaměstnanci, ten má možnost podat stížnost u místně příslušného finančního úřadu podle sídla zaměstnavatele (sídla plátcovy pokladny). Odmítnutí vystavit potvrzení lze kvalifikovat jako nesplnění povinnosti nepeněžité povahy vyplývající z daňového zákona a lze za ně uložit pokutu podle § 37 zákona o správě daní a poplatků (opakovaně až do 2 mil. Kč). Zaměstnanec, který nemůže získat potvrzení od zaměstnavatele např. proto, že ten již neexistuje, může dosáhnout vrácení přeplatku na dani výhradně podáním daňového přiznání. Povinnou přílohou k daňovému přiznání, má-li poplatník příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, je rovněž potvrzení od zaměstnavatele. Pokud ale poplatník přiloží jiné doklady o vyplacené mzdě a sražených zálohách na daň, např. výplatní pásky apod., bude záležet na správci daně, zda uvedené doklady jako důkazy o příjmech zaměstnance uzná, či nikoliv.

     Pro účely ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2007 byl vydán Ministerstvem financí nepovinný (pomocný) tiskopis „Výpočet daně a daňového zvýhodnění“ 25 5460/1 Mfin 5460/1 - vzor č. 12.

1. Od úhrnu zdanitelných příjmů od všech postupných zaměstnavatelů odečte úhrn povinného pojistného placeného zaměstnancem, a tak stanoví celoroční základ daně, označený v tiskopisu na ř. 3 - jako „Základ daně od všech postupných plátců“.

2. Z takto stanoveného základu daně poté odečte prokázané nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP, tj. za rok 2007 hodnotu darů poskytnutých na veřejně prospěšné účely, úroky z úvěrů použitých na financování bytových potřeb, poplatníkem zaplacené příspěvky na své penzijní připojištění se státním příspěvkem, pojistné na soukromé životní pojištění, členské příspěvky odborové organizaci a příp. ještě úhradu za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

3. Základ daně snížený o nezdanitelné části základu daně zaokrouhlí na celé stokoruny dolů a vypočte daň roční sazbou podle § 16 ZDP (platnou pro r. 2007, resp. podle ročních tabulek).

4. Vypočtenou daň dále sníží o prokázané části slevy na dani podle § 35ba ZDP (na poplatníka, manželku, na částečnou nebo plnou invaliditu, průkaz ZTP/P a pro studenta), tj. vyčíslí daň po slevě podle § 35ba ZDP (daň po odečtu těchto slev však nemůže jít do mínusu).

5. U zaměstnance, který neuplatňuje daňové zvýhodnění, pak zaměstnavatel vypočtenou daň po slevě podle § 35ba ZDP porovná s úhrnem skutečně sražených záloh a vyčíslí rozdíl, tj. přeplatek na dani po slevě podle § 35ba ZDP anebo nedoplatek, a výsledek uvede na ř. 22 tiskopisu.

   Řádek 22 tiskopisu se u zaměstnance, který uplatňuje daňové zvýhodnění na děti, nevyplňuje a další postup při zúčtování je upraven v § 35d odst. 6 až 9 ZDP. U tohoto zaměstnance takto vypočtenou daň totiž zaměstnavatel ještě musí snížit o kladnou částku daňového zvýhodnění (o tzv. slevu na dani podle § 35c ZDP) a až pak může porovnat s úhrnem skutečně sražených záloh a současně přihlédnout k případným vyplaceným měsíčním daňovým bonusům v průběhu roku, tzn. že musí také zúčtovat daňový bonus (porovnat vyplacené měsíční bonusy s vypočteným ročním bonusem) a nakonec vzniklé rozdíly na dani po slevě podle § 35ba a 35c ZDP a na bonusu zkompenzovat.

1. Stanoví nejdříve prokázanou roční částku daňového zvýhodnění (ř. 23) a z této částky vyčíslí na řádku 24 a 25:

   1. slevu na dani podle § 35c ZDP (ta náleží max. do výše vypočtené daně snížené o slevu na dani podle § 35ba ZDP),

   2. daňový bonus (bude-li částka daňového zvýhodnění vyšší než vypočtená daň snížená o slevu na dani podle § 35ba ZDP). Roční bonus ale musí činit nejméně 100 Kč, a více než 30 000 Kč ročně na bonusu nelze přiznat.

      Daňový bonus náleží jen za podmínky, že úhrnná výše ročních příjmů u poplatníka dosáhne alespoň výše šestinásobku minimální mzdy (za rok 2007 částku 48 000 Kč = 6 x 8 000 Kč) a přitom se nepřihlíží k příjmům od daně osvobozeným, k příjmům, z nichž je vybíraná daň zvláštní sazbou, a rovněž ani k jiným příjmům podle § 7 až 10 ZDP, nejsou-li vyšší než 6 000 Kč (to by měl zaměstnanec povinnost podat DAP).

2. Zúčtování skutečně sražených záloh provede zaměstnavatel tak, že vypočtenou daň po slevě podle § 35ba ZDP ještě sníží o vyčíslenou částku slevy na dani podle § 35c ZDP a takto stanovenou daňovou povinnost (tzv. daň po slevě) pak porovná s úhrnem skutečně sražených záloh. Tímto způsobem vyčíslí rozdíl na dani po slevě podle § 35ba a 35c ZDP. Tzn. přeplatek na dani po slevě (ve prospěch poplatníka) nebo nedoplatek na dani po slevě (v neprospěch poplatníka), případně rozdíl na dani po slevě nevznikne (bude nulový).

3. Zúčtování měsíčních daňových bonusů provede tak, že porovná vypočtenou roční částku daňového bonusu s úhrnem již vyplacených měsíčních daňových bonusů. Takto se vyčíslí rozdíl na daňovém bonusu, tj. doplatek na daňovém bonusu (ve prospěch poplatníka), nebo přeplacený daňový bonus (v neprospěch poplatníka), resp. rozdíl na bonusu nevznikne (bude nulový).

   Přitom zaměstnanec, který při ročním zúčtování daňového zvýhodnění nesplní podmínku šestinásobku minimální mzdy, nárok na vyplacené měsíční daňové bonusy neztrácí (na rozdíl od poplatníka, který bude podávat daňové přiznání), tj. jako výsledek ze zúčtování daňových bonusů (viz dále bod 8) se uvede nula.

   Příklad č. 1: Zaměstnanec pobíral zdanitelnou mzdu jen několik kal. měsíců v roce 2007 a další část roku byl bez zdanitelných příjmů(jako uchazeč o zaměstnání). Po skončení roku požádal u zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a uplatnit daňové zvýhodnění na dvě nezletilé děti. Jeho příjem za rok 2007 ale nedosáhl šestinásobku minimální mzdy (48 000 Kč) a přitom na zálohách mu bylo sraženo 1 000 Kč a na měsíčních daňových bonusech vyplacena částka ve výši 2 420 Kč.
   Ř. 20. Daň po slevě dle § 35ba ZDP		0 Kč
   Ř. 21 Úhrn skutečně sražených záloh.		1 000 Kč
   Ř. 22 Přeplatek, je-li ř. 21 > ř. 20 (označ plus)
   Nedoplatek, je-li ř. 21 < ř. 20 (označ mínus)
   (u poplatníka s dětmi se ř. 22 nevyplňuje)		Kč
   Daňové zvýhodnění:
   Ř. 23 Nárok celkem.		12 000 Kč
   Ř. 24 z toho sleva na dani dle § 35c ZDP (max. do výše na ř. 20)		0 Kč
   Ř. 25 z toho daňový bonus      (úhrn příjmů nedosáhl 6tinásobku min. mzdy)		0 Kč
   Ř. 26 Zúčtování záloh	Daň po slevě (ř. 20 - ř. 24)	0 Kč
   Ř. 27 po slevě	Rozdíl na dani po slevě (ř. 21 - ř. 26)	+ 1 000 Kč
   Ř. 28 Zúčtování měs.	Vyplacené měsíční bonusy	2 420 Kč
   Ř. 29 daň. bonusů	Rozdíl na daňovém bonusu (ř. 25 - ř. 28)	0 Kč
   	(jestliže úhrn příjmů nedosáhl 48 000 Kč, na ř. 29 se uvede nula)
   Ř. 30 Kompenzace rozdílů na dani     a na bonusu	Doplatek ze zúčtování (klad. částka, (nedoplatek ze zúčtování se nevybírá) (ř. 27 plus ř. 29)	+ 1 000 Kč
   Ř. 31 Z doplatku ze zúčtování (z řádku 30) činí:
   a) přeplatek na dani po slev		1 000 Kč
   b) doplatek na daňovém bonusu		0 Kč

4. Vyčíslené rozdíly na dani po slevě (přeplatek nebo nedoplatek na dani po slevě podle § 35ba a 35c ZDP) a rozdíly na daňovém bonusu (doplatek na daňovém bonusu nebo přeplacený bonus) pak zaměstnavatel zkompenzuje, a takto vyčíslí doplatek ze zúčtování (tj. výslednou částku přeplatku na dani po slevě podle § 35ba a 35c ZDP, nebo…