Vznik a skončení pracovního poměru a postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění

10.221

Vznik a skončení pracovního poměru a postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění

Ing. Antonín Daněk

Dotaz

Jak se přihlašují (a odhlašují) zaměstnanci ke zdravotní pojišťovně u pracovní smlouvy a u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr? Může být dnem nástupu do zaměstnání i den pracovního klidu? Musíme oznamovat zdravotní pojišťovně onemocnění zaměstnance v ochranné lhůtě a navazující pobírání nemocenských dávek? Jak máme postupovat, když sjednáváme pracovněprávní vztah s osobami ze států Evropské unie anebo s Ukrajinci?

Právní předpisy

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

• § 3 odst. 1 ZPZP

• § 3 odst. 4 a odst. 6 ZPZP

• § 3 odst. 8 písm. e) ZPZP

• § 3 odst. 9 písm. a) ZPZP

• § 4 odst. 1 ZPZP

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

• § 5 písm. a) ZVZP

• § 7 odst. 1 ZVZP

• § 8 odst. 2 písm. a) ZVZP

• § 8 odst. 2 písm. d) ZVZP

• § 10 odst. 1 písm. a) ZVZP

• § 10 odst. 5 ZVZP

• § 11 odst. 1 písm. a) ZVZP

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

• § 6 ZDP

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

• § 34 odst. 1 písm. c) ZP

• § 36 ZP

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004, obě ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 465/2012 ze dne 22. května 2012

Odpověď

POJIŠTĚNÍ U ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY

Za účelem zabezpečení řádného placení pojistného se musí zaměstnavatel (mzdová účetní či personalista) dotázat, u které zdravotní pojišťovny je zaměstnanec pojištěn, což například uvede do dotazníku, který vyplňuje. Jednou z povinností pojištěnce je totiž sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli příslušnost ke zdravotní pojišťovně, přičemž stejnou povinnost má zaměstnanec i v případě, kdy změní zdravotní pojišťovnu v době trvání zaměstnání – v případě přechodu k jiné zdravotní pojišťovně platí osmidenní lhůta pro oznámení této změny zaměstnavateli. Oznámení týkající se pojištění u zdravotní pojišťovny je zaměstnavatel povinen zaměstnanci písemně potvrdit. Zaměstnavatel má ze zákona právo požadovat po zaměstnanci (a to i po bývalém zaměstnanci) úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem. Z tohoto důvodu je vhodné zaměstnancům příležitostně připomenout či zdůraznit tuto jejich zákonnou povinnost. Rovněž je vhodné nechat si čas od času zaslat od zdravotní pojišťovny (pojišťoven) seznam zaměstnanců, evidovaných nejlépe k datu 1. 1. nebo 1. 7., tj. k datům určeným pro změnu zdravotní pojišťovny, a tento si následně porovnat s vlastní evidencí.

ZAŘAZENÍ MEZI OSOBY, ZA KTERÉ PLATÍ POJISTNÉ STÁT

Další dotaz zaměstnavatele by měl směřovat k tomu, zda přijímaný zaměstnanec není zařazen u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné i stát (poživatel některého z důchodů, žena na mateřské nebo osoba na rodičovské dovolené, student, osoba evidovaná na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání s předpokládaným měsíčním příjmem nepřesahujícím polovinu aktuální výše minimální mzdy apod.). Pokud je osoba u zdravotní pojišťovny zařazena ve "státní kategorii", musí být tato skutečnost zdokumentována ve mzdové evidenci, například rozhodnutím o přiznání důchodu, potvrzením o studiu či pobírání rodičovského příspěvku aj. Zvýhodnění osob, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného i stát, se týká především odvodu pojistného ze skutečné výše příjmu (tedy bez nutnosti provádět dopočet do minimální mzdy jako minimálního vyměřovacího základu), přičemž se neberou v úvahu případně poskytnuté neplacené volno nebo vykázaná neomluvená absence, příjmy z jiných zaměstnání, současný výkon podnikatelské činnosti apod.

OZNAMOVACÍ POVINNOST

Přihlášením zaměstnance (na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele) sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně, od kterého data bude za zaměstnance odvádět pojistné. Povinnost zaměstnavatele platit pojistné za zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání (například u pracovního poměru dnem jeho skončení). Bude-li se jednat o zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pak dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání je den, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci a za den skončení zaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána. Zaměstnavatel plní oznamovací povinnost pouze tehdy, považuje-li se osoba za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) ZVZP.

NÁSTUP V DEN PRACOVNÍHO KLIDU

V souladu s ustanovením § 34 odst. 1 písm. c) ZP a § 36 ZP se v případě pracovního poměru považuje za den nástupu do zaměstnání den, který je takto uveden v pracovní smlouvě. Jelikož lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu, považuje se pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den vzniku pracovního poměru, uvedený v pracovní smlouvě. To znamená, že například v případě sjednání pracovního poměru od 1. 1. 2020 vzniká účast na zdravotním pojištění tímto dnem a k tomuto datu přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance v zákonné osmidenní lhůtě u zdravotní pojišťovny (tedy bez ohledu na to, že zaměstnanec třeba fakticky začal pracovat až ve čtvrtek 2. 1.).

NÁSTUP DO ZAMĚSTNÁNÍ V PRŮBĚHU KALENDÁŘNÍHO MĚSÍCE

Jestliže zaměstnanec nastoupí do zaměstnání 1. dne v měsíci a pracuje po celý tento kalendářní měsíc a vztahuje se na něj (a tedy i na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné na zdravotní pojištění nejméně z vyměřovacího základu rovnajícího se minimální mzdě.

Odlišně postupuje zaměstnavatel při placení pojistného v případě, kdy zaměstnanec nastoupil do zaměstnání například dne 23. 10. 2019. V této situaci nemusí být odvedeno pojistné z minima 13 350 Kč, nýbrž alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (PČminVZ) ve vazbě na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci říjnu následovně: PČminVZ = (9:31) x 13 350 = 3 875,80 Kč

Pokud bude zaměstnanci zúčtován za 9 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci říjnu hrubý příjem alespoň 3 875,80 Kč, odvádí se pojistné ze skutečné výše příjmu bez dopočtu do minima 13 350 Kč. To znamená, že výše příjmu může být za těchto podmínek reálně i nižší než 13 350 Kč. V opačném případě, tedy je-li za říjen hrubá mzda nižší než 3 875,80 Kč (například při zkráceném pracovním úvazku), provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 písm. a) ZPZP a § 3 odst. 10 ZPZP.

Příklad č. 1

Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodu o provedení práce od 1. 6. 2019 do 31. 12. 2019, přičemž zaměstnanec začal pracovat v pondělí 3. 6. a naposledy pracoval v pondělí dne 23. 12.

V této souvislosti upozorňuji, že oznamovací povinnost plní zaměstnavatel pouze tehdy, přesahuje-li v rozhodném období kalendářního měsíce příjem na dohodu o provedení práce 10 000 Kč. Pokud příjem za červen až prosinec 2019 přesáhl v každém měsíci částku 10 000 Kč, použije zaměstnavatel kód "P" k datu 3. 6. a kód "O" k datu 31. 12.

Podotýkám, že obdobným způsobem plní zaměstnavatel oznamovací povinnost i u dohod o pracovní činnosti, kdy účast na zdravotním pojištění vzniká v roce 2019 i v roce 2020 dosažením příjmu v částce 3 000 Kč a vyšší.

Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vznikne u dohod i tehdy, pokud součet příjmů v posledním kalendářním měsíci trvání dohody (která nezaložila účast na zdravotním pojištění) a dodatečně zúčtovaných příjmů dosáhne alespoň částky započitatelného příjmu, tj. nejméně 3 000 Kč (u dohody o pracovní činnosti) resp. více než 10 000 Kč (u dohody o provedení práce). V takovém případě vzniká zaměstnání v posledním kalendářním měsíci trvání dohody a pojistné se (z úhrnu příjmů) odvede za kalendářní měsíc, do kterého byla zúčtována odměna.

SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU

Podle zákoníku práce končí pracovní poměr dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením zaměstnavatelem nebo zaměstnancem nebo zrušením ve zkušební době. K datu skončení zaměstnání odhlašuje zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny. Jestliže zaměstnanec například poslední dny před skončením pracovního vztahu již nepracuje třeba z důvodů překážek na jeho straně (nemoc) nebo z jiných důvodů (neplacené volno, neomluvená absence), zaniká jeho účast na zdravotním pojištění dnem skončení pracovního poměru.

Příklad č. 2

Zaměstnavatel se písemně dohodl se zaměstnancem na rozvázání pracovního poměru k datu 31. 12. 2019, avšak od 16. 12. zaměstnanec přestal bez omluvy docházet do zaměstnání, takže mu zaměstnavatel vykázal za tyto dny neomluvenou absenci.

Zaměstnavatel musí zabezpečit odvod…